Pro někoho nedílná součást snídaně a sladkých dezertů, pro jiné „zdravější“ náhrada tučných krémů a lískooříškových pomazánek. Vždyť je to samé ovoce. Ovšem často musíte připočítat i hromady cukru a smířit se s tím, že jahodový džem není vždy pouze jahodový, i když se tak podle obalu tváří. Odhalte, co všechno obsahují džemy v regálech obchodů, v čem se liší od marmelád a proč se vždy vyplatí kontrolovat složení.
Doma tyto pojmy často zaměňujeme. Někdo má ještě z dob našich babiček v povědomí, že džem (zavařenina) obsahuje kousky ovoce a marmeláda je dokonale hladká a používá se mimo jiné k přípravě slepovaného cukroví. Tak tomu bylo ještě před vstupem do Evropské unie, která sjednotila pravidla pro označování a jasně vymezila podmínky pro definici džemů a marmelád na pultech obchodů.
Všeobecně v jejich složení najdeme ovocnou složku, přidané cukry, vodu, želírující látky (pektin neboli E 440) a konzervační, z nichž se kromě již zmíněného cukru používá zejména kyselina citronová. Neobvyklé není ani dobarvování potravinářskými barvivy. Některé ovoce získává povařením našedlý tón a v regálech by nevypadalo tak pěkně. Pokud se vyhýbáte chemii v jídle, aromata a barviva kontrolujte i u džemů.
Limity pro obsah jednotlivých surovin jsou potom dané legislativou, rozlišují se podle typu prodávaného výrobku. Rozhodně neplatí, že vyšší cena znamená lepší kvalitu. Rozhodující je vždy obsah ovocné složky a poměr cukru.
Rybízová marmeláda má kyselejší chuť, hodí se do mnoha koláčů a dezertů nebo jako náplň do lineckého cukroví. Rybíz obsahuje hodně pektinu, proto není třeba do marmelády dávat vůbec žádný želírovací přípravek, vystačíte si jen s cukrem.
Džem z minikiwi je nevšední pochoutka, kterou doma připravíte během chvilky. Minikiwi neboli aktinidie význačná (Actinidia arguta) je mrazuvzdorná popínavá rostlina, kterou můžete pěstovat i u nás. Každoročně vás pak odmění spoustou chutných plodů o velikosti 3–5 cm, plných vitamínu C, z nichž můžete připravit třeba právě tento džem.
Zvlášť pozor si potom dávejte na všechny produkty, které slovo džem postrádají. Typicky se jedná o různé ovocné pomazánky, linecké směsi apod. Pro ty žádná pravidla neplatí. V jejich složení obvykle z ovoce převažují jablka, výjimkou není ani fruktózovo-glukózový sirup a další méně kvalitní sladidla.
Ani s údaji o množství ovoce a cukru ještě nemáme při výběru vyhráno. Tedy pokud si domů chceme odnést opravdu kvalitní a hlavně chutný džem. Proto se ve složení nezapomeňte ještě podívat, co všechno je zahrnuto do ovocné složky.
Pokud do košíku dáváte rybízový nebo višňový džem, ne vždy to znamená jednodruhový výrobek. Mnoho výrobců hmotnost nastavuje velkým podílem jablek nebo koncentrované jablečné šťávy (stačí, aby jablka nebyla v převaze, a nemusí být v názvu uvedena), případně jiného ovocného či zeleninového koncentrátu.
To platí i pro stoprocentní džemy bez přidaného cukru. Je totiž například velký rozdíl mezi označením „džem jahoda 100 % ovoce“ a „džem 100% jahodový“. Zatímco u druhého příkladu je jasně dáno, z jakého jediného ovoce je, v prvním případě máme pouze informaci o tom, že je ve skleničce výhradně ovoce. Což obvykle znamená mnoho levnějších jablek „do počtu“. Chuťově to vůbec vadit nemusí (vždyť jablka se přidávají kvůli pektinu i do domácích zavařenin), zákazníci by však měli vědět, za co vlastně platí. Proto nikdy není na škodu si složení zkontrolovat.
Zdroj: Kupi, Fér potravina, Zákony pro lidi