V posledních letech se na českém trhu s potravinami a spotřebním zbožím odehrává stále více viditelný trend snižování cen, který mění způsob, jakým zákazníci přistupují k nákupům. Obchodní řetězce, stále více pod tlakem konkurence a snažící se přitáhnout co nejvíce zákazníků, vytvářejí různé strategie slevových akcí. Tyto akce nejsou vždy na první pohled zřejmé, což vyvolává otázku: Jak efektivně identifikovat a využít tyto skryté nabídky k maximálnímu úspěchu při nákupech?
Jedním z prvních a zásadních způsobů, jak lze identifikovat skryté slevy, je sledování výplatních termínů. V České republice, kde je běžnou praxí, že výplaty zaměstnancům jsou posílány kolem poloviny měsíce, se ukazuje, že obchodní řetězce na toto období reagují. Mnoho společností vyplácí mzdy o něco dříve, a proto nejvýraznější slevy v obchodních domech často vyprší ještě před dosažením poloviny měsíce.
Slevové aplikace představují další cenný nástroj pro spotřebitele, kteří se snaží odhalit ty nejlepší nabídky. Navzdory rozšířenému povědomí o existenci těchto aplikací se zdá, že jen malá část zákazníků je využívá správně ve svůj prospěch. Aplikace nabízející různé věrnostní programy a speciální nabídky mohou být klíčem k získání slev, ale na druhou stranu o vás aplikace prozradí více, než si myslíte.
Tendence implementovat rozsáhlé programy do praxe zaznamenaly v Česku první úspěchy s Tesco, ke kterému se následně připojily i další řetězce jako Albert nebo Kaufland. Tento trend zaznamenal výrazné posílení kolem roku 2020. Bývalý manažer jednoho z těchto řetězců vysvětlil pro Hospodářské noviny mechanismus tohoto přístupu: „Věděl jste z aplikace, že jste zákazníkovi prodal gril, tak jste mu začal nabízet věci na grilování. Věděl jste, že kupuje pleny, takže jste mu mohl nabídnout levněji i dětskou výživu. A tím ho přilákat."
Existují i aplikace jako například Kupi.cz, které umí pouhým naskenováním čárového kódu výrobku ukázat, zda je akční cena v obchodě, kde stojíte, skutečně výhodná, nebo se dá daný výrobek pořídit za nižší cenu někde v obchodech ve vašem okolí.
Další strategií, která se ukazuje jako obzvláště účinná, jsou slevy spojené s velkými nákupy. Tyto slevy, často dostupné prostřednictvím věrnostních programů, které umožňují zákazníkům získat výhodnější ceny na základě celkové hodnoty jejich nákupu, jsou zvláště atraktivní v období před výplatou. Jako příklad můžeme uvést řetězec Albert, který v únoru dal zákazníkům do aplikace 120 kreditů, pokud utratili více než 2 500 korun, což je skoro 5 % navíc.
Tato nabídka skončila 13. února, den před dnem, kdy lidé obvykle dostávají výplatu. Kaufland nabídl slevu 60 korun pro lidi, kteří utratili více než 2 200 korun, což je zhruba 2,7 % zpět. Ale nutno dodat, že tyto slevy neplatí hned, ale až při dalším nákupu. To znamená, že lidem, kteří nemají peníze, to moc nepomůže, na rozdíl od těch, kteří peníze mají.
Moneyback programy, které nabízí některé banky, představují novou vlnu slevových strategií. Umožňují zákazníkům dostat zpět určité procento z jejich nákupu, což je vzhledem k rostoucí inflaci velmi lákavé. Cashbackových portálů je celá řada, stačí si jen zabrouzdat na internetu.
Zajímavé je, že absolutní loajalita k jednomu obchodnímu řetězci nemusí být vždy nejvýhodnější. Rozdíly v moneyback programech a slevových akcích nabízejí možnost kombinovat nákupy v různých obchodech a maximálně tak využít dostupné slevy.
I když tyto strategie mohou významně snížit náklady na každodenní nákupy, jejich celkový vliv na inflaci zůstává spíše okrajový. Pro obchodní řetězce jsou však tyto slevové akce důležité, neboť nejenže udržují zákazníky, ale umožňují si také udržet značnou část marže.
Zdroje: Hospodářské noviny, Kupi