Máte rádi koření maggi? Vyzkoušejte jeho zdravější bylinkovou variantu, kterou si můžete vypěstovat na zahradě nebo v květináči na balkoně či za oknem. Tahle léčivá bylinka navíc zastoupí i další koření a najde uplatnění nejenom v kuchyni.
Smil italský, jak zní oficiální název bylinkového koření připomínající maggi, nepochází z Itálie, ale jeho původ sahá do Turecka. Běžně se pěstuje v celém Středomoří, protože miluje slunce a teplo. Tento polokeř bývá vysoký kolem 50 centimetrů. Může dorůstat i výše, ale to záleží na jeho umístění, poloze a podmínkách. V zahradě vyniká díky stříbřitému odstínu listů a stonků a také jasně žlutým květům. Proto je vhodný zejména do skalek.
Pěstování smilu italského je poměrně jednoduché. Nesvědčí mu vlhko a přemokřená půda. Naopak skvěle poroste na slunném sušším místě. A nejspíš je jasné, že ho nemusíte příliš zalévat. Je to sice trvalka, ale v našich podmínkách se pěstuje spíš jako letnička, protože zvládá mrazy do -10 °C. Můžete ho ovšem zasadit i do květináče a na zimu umístit do studené světlé místnosti nebo skleníku.
Smil italský seženete v jakémkoli zahradnictví nebo hobby marketu jako předpěstovanou rostlinu. Tu stačí pak zasadit na vybrané stanoviště. Prodávají se také semínka, která nejprve předpěstujete doma podle návodu. Přibližně 10 cm vysoké rostliny pak vysadíte po „zmrzlých“ ven. Snadné je i rozmnožování této bylinky. Větší keřík můžete rozdělit na několik trsů, případně provést řízkování.
Je dobré vědět, že listy smilu se dají sbírat v průběhu celého roku. Tedy pokud je budete používat čerstvé. Pro sušení je nejlepší období koncem léta a začátkem podzimu. Bylinku sbírejte v pozdním odpoledni za slunného dne, když máte jistotu, že není mokrá od deště nebo ranní rosy. Malé svazečky rostliny nejlépe usušíte na stinném a teplém místě, ideálně v proudícím vzduchu. Rovněž se dají sušit na roštech nebo sítech. Nesmíte je ale skládat na sebe, protože jinak by pořádně neproschly. Tenhle proces zvládne i sušička s teplotou kolem 35–40 °C.
Ryba v papilotě vykouzlí letní atmosféru po celý rok. Rybu můžete vybrat prakticky jakoukoliv, doporučujeme však spíše bělomasé druhy, které mají jemnější charakter. V našem receptu jsme použili sivena – bělomasou sladkovodní rybu, která není příliš drahá, ale má lahodné maso. Určitě se však skvěle hodí také treska, losos nebo candát.
Připravte si jehněčí kýtu na česneku s rozmarýnem, je to jednodušší, než byste čekali! Stačí jen maso důkladně prošpikovat a pak pomalu péct. Velkým pomocníkem zde bude také vpichovací teploměr, který vám přesně pohlídá teplotu masa během pečení. A kdy jindy si dopřát tuto nevšední delikatesu, než právě na Velikonoce?
Smil italský velmi dobře nahradí v polévkách koření maggi. To ovšem není jediná chuť, kterou nabízí k využití. Říká se mu také bylinkové kari. Nejenom proto se hodí i do orientálních pokrmů, zajímavě ochutí omáčky, ryby nebo rýži. Nezapomeňte ho přidat do marinád, k masu apod.
Smil italský má také léčivé vlastnosti. Ve formě čaje napomáhá při nachlazení, bronchitidě a při žaludečních potížích. Významné jsou jeho antibakteriální a protizánětlivé účinky, což potvrdila například tato studie. Pro své regenerační účinky se přidává do koupelových a pleťových olejů.
Budete potřebovat ¼ hrnku oleje, 2 stroužky česneku, 1 malou cibuli šalotku a cca osm kari lístků.
Do rozehřátého oleje přidejte nadrobno nakrájený česnek a šalotku. Vše orestujte. Pak přidejte lístky kari. Opatrně se směsí míchejte, aby se z bylinky do oleje uvolnily aromatické složky. Pozor, lístky se nesmí připálit. Do hotové marinády pak můžete přidat další přísady.
Zdroj: National Library of Medicine, Healthline