Podle ministerstva se v Česku uvedou na trh čtyři miliardy kusů letáků ročně. Plánované zavedení recyklačního poplatku za reklamní letáky může výrazně proměnit tradiční způsob, jakým se dnes seznamujeme s nabídkami obchodů. Jaké důsledky to přinese pro maloobchodníky, zákazníky a samotnou dostupnost papírových letáků?
Zavedení poplatků za reklamní letáky je součástí novely zákona o obalech. Ministerstvo životního prostředí si od tohoto kroku slibuje nejen finanční přínos ve výši 160 až 250 milionů korun ročně, ale i snížení objemu letáků v oběhu. „Reklamní leták se bude považovat za obal a bude se podobně jako obaly i zpoplatňovat,“ vysvětlila situaci mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Není ještě jisté, o kolik se zvýší cena výroby letáků. Podle mluvčí ministerstva Veroniky Krejčí se letáky budou nyní považovat za obaly a budou se účtovat poplatky podle jejich hmotnosti a množství, podobně jako u jiných obalů. V současnosti společnost Eko-Kom, která má na starosti autorizovaný systém sběru obalů, vybírá 5 090 korun za každou tunu obalového papíru, který se dostane na trh.
Ministerstvo dříve odhadovalo recyklační poplatek za letáky na přibližně 2 500 korun za tunu. To by mohlo znamenat, že cena běžného letáku by se mohla zvýšit o přibližně 25 haléřů.
Přestože cílem je snížení papírového odpadu, některým obchodníkům a distributorům se tento krok nelíbí. „Zavedení poplatků přenese výrobce na obchod, který je následně bude nucený promítnout do ceny zboží,“ upozornil Tomáš Prouza ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obavy panují i o zaměstnanost v oboru, neboť distribuce letáků je významným zdrojem příjmů pro osoby se zdravotním postižením, starší lidi i ty na rodičovské.
Diskuze se točí i kolem otázky přechodu na digitální letáky. Například obchodní řetězec Lidl se před dvěma lety rozhodl zmenšit velikost svých letáků, díky čemuž se mu podařilo každý rok ušetřit 2 500 tun papíru. Současně firma usiluje o to, aby její zákazníci více využívali digitální verze letáků. Stejnou strategii uplatňují i další řetězce, jako jsou například Kaufland nebo Tesco. „Distribuci papírových letáků jsme zredukovali a tištěné letáky jsou navíc k dispozici pouze ve zkrácené verzi,“ řekla pro Hospodářské noviny mluvčí Tesca Iva Pavlousková.
„Rušení či omezování tištěných letáků nebo nahrazování věrnostních karet digitálními vnímají senioři jako diskriminaci,“ upozornila Lenka Desatová z organizace Rady seniorů, která má zhruba 45 tisíc členů. Podle Desatové má jen 43 % důchodců smartphone a pouze 30 % z nich využívá internet.
Šéfka rady argumentuje, že ukončení nebo snížení množství tiskových letáků, případně nahrazení papírových věrnostních karet digitálními, se mezi staršími lidmi setkává s nesouhlasem. Podle ní jsou tištěné letáky klíčovým zdrojem informací, zejména pro ty s menšími příjmy je listování papírovými materiály pohodlnější než používání digitálních zařízení.
Nesmíme však opomenout, že starší generace se stále více zajímá o počítače a internet, což jim usnadňují speciální kurzy pořádané neziskovými organizacemi a knihovnami v České republice. Je důležité si uvědomit, že papírové letáky neumožňují porovnávat ceny zboží mezi různými obchody tak efektivně, jak to dokážou mobilní aplikace, jako je například Kupi. To znamená, že lidé, kteří se spoléhají pouze na informace z papírových letáků, nemusí vždy nakupovat za nejlepší možné ceny.
„Zákazníci stále častěji dávají přednost prohlížení akčních nabídek hypermarketů a supermarketů v digitální formě. Tento trend potvrzuje rostoucí počet uživatelů, kteří navštěvují webové stránky Kupi.cz nebo používají mobilní aplikaci, a to včetně seniorů. Jedním z hlavních nedostatků papírových letáků je jejich drobné písmo. Oproti tomu digitální verze nabízí možnost upravit velikost textu pro lepší čitelnost, což představuje významnou výhodu zejména pro seniory,“ uvedla Monika Kopčilová, specialistka Kupi.cz.
Debata o zpoplatnění letáků je teprve na začátku a ministerstvo životního prostředí se chystá předložit konečný návrh vládě. Zůstává otázkou, zda tradiční papírové letáky přežijí tento legislativní zásah a zda se poplatek dotkne i novin a časopisů. Maloobchodníci i vydavatelé tištěných periodik se shodují, že jakékoli zpoplatnění by mělo zásadní dopad na jejich podnikání.
„Znamenalo by to vražení kudly do zad vydavatelům. Ti již dnes bojují s vysokou cenou vstupů – od ceny papíru, energií, paliv, platů až po novou sazbu DPH od ledna zvýšenou z 10 na 12 procent. Některá periodika by byla tak drahá, že by se stala neprodejnými,“ uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová. Přesto ministerstvo tvrdí, že do roku 2025, kdy má novela nabýt účinnosti, je dostatek času pro nalezení řešení pro ty, kteří nevyužívají digitální technologie.
Zdroje: mzp.cz, archiv.hn.cz