Brambůrky, snídaňové cereálie, sušenky, zákusky a další průmyslově zpracované potraviny si čas od času dopřeje každý z nás. Denně bychom je ale jíst neměli, a to nejen kvůli vysokému množství kalorií nebo přídatných látek. Problematický je celý proces jejich výroby, který spočívá v rozmělnění základních surovin na nejmenší částečky. Odborníci ho tedy přirovnávají k trávení a upozorňují, že tyto potraviny nezvyšují jen riziko nadváhy nebo diabetu, ale mohou vést i k mnoha dalším onemocněním.
Mohlo by se zdát, že vyrobit vysoce zpracované potraviny je složité a drahé. Potravinářským firmám se to ale s dnešními technologiemi vyplatí.
Brambory, kukuřici, kakao a další vstupní suroviny dokážou poměrně snadno rozložit na molekuly a znovu z nich sestavují potraviny, které skvěle chutnají a dobře vypadají. Stačí trocha umělých barviv, emulgátorů a dochucovadel. Zmizí z nich ale většina vlákniny, vitamínů a minerálních látek a tvoří je převážně škroby, jednoduché cukry a tuky.
„Může to být houska na burger. Mohou to být chipsy, snídaňové cereálie, zmrzlina nebo jiné sladkosti – všechny mají stejný seznam výchozích ingrediencí,“ řekl BBC Chris van Tulleken, odborník působící na University College London, který v roce 2023 publikoval knihu o průmyslově zpracovaných potravinách. A dodal, že jde vlastně jen o jakousi iluzi jídla.
Jistě jste už slyšeli o prázdných kaloriích a dá se říci, že na tomto principu ultra zpracované potraviny fungují. Jsou tedy rychle a snadno stravitelné a brzy po nich máte znovu hlad, protože trávicí systém do mozku nevyšle signál, že už jste najedení. Podle specialisty na preventivní medicínu Davida Katze tak sníte až dvakrát větší množství jídla než v případě skutečných nezpracovaných potravin. Konkrétní čísla ale výzkumy většinou nezmiňují, protože vycházejí z pouhého pozorování.
Klinická studie provedená v roce 2019 na 20 zdravých dobrovolnících ale přece jen přinesla zajímavé, a hlavně přesné výsledky. Jejich úkolem bylo dva týdny jíst především vysoce zpracované potraviny a další dva týdny si naopak dopřávat nezpracované jídlo ze základních surovin. Množství bylo stejné, ale i tak během prvních 14 dnů přibrali 0,9 kilogramu a v následujících dvou týdnech stejný počet kilogramů shodili.
Spousta odborníků nespojuje průmyslově zpracované potraviny jen s obezitou nebo diabetem. Jsou přesvědčeni, že zvyšují i riziko dalších chronických nemocí, vysokého krevního tlaku, některých druhů rakoviny nebo depresí, a to zejména kvůli rychlému zvýšení hladiny cukru v krvi a minimu důležitých živin. Poukazují ale na rozdíly v konkrétních způsobech zpracování a zmiňují například fermentaci, která je známá už tisíce let a může naopak organismu prospívat.
„Otázkou tedy zůstává, jaký stupeň zpracování je kompatibilní s lidským trávicím systémem a celkovým zdravím,“ shrnul Anthony Fardet z francouzského Národního institutu pro zemědělský výzkum.
Zdroje: edition.cnn.com, denik.cz, healthline.com, webmd.com