Slyšeli jste už o minikiwi? U nás v obchodech na něho moc často nenarazíte, na druhou stranu se dá poměrně snadno pěstovat na zahradě nebo terase i v našich podmínkách. Přečtěte si, jak minikiwi sázet, jak a s čím ho ideálně jíst, nebo jak jeho úrodu zužitkovat. Třeba na výrobu domácí marmelády či kompotu. Recepty pro inspiraci najdete na konci článku.
Minikiwi neboli Aktinidie význačná (Actinidia arguta) je zakrslou zelenou odrůdou nám známého kiwi. Těchto menších variant existuje celá řada, pro domácí pěstování je nejvhodnější odrůda Issai, která je samosprašná a tedy si sama tvoří samčí a samičí květy, a není potřeba dvou samostatných rostlin. Její plody dorůstají délky kolem 3 až 5 cm. Mají tenkou, hladkou zelenou slupku, která se nemusí loupat.
Další výhodou této popínavé liány je její mrazuvzdornost. Zvládne přežít i teploty kolem -27 °C, zároveň je také extrémně odolná proti škůdcům, plísním a houbám.
Když k tomu všemu přičtete zajímavou exotickou chuť, která je příjemně nakyslá a sladší než u běžného kiwi, dále rozmanité využití v kuchyni i vysoký obsah vitamínu C, draslíku či hořčíku, je minikiwi zajímavým ovocem, které stojí za to zkusit vypěstovat a ochutnat.
Nejsnadnější je pěstovat minikiwi ze sazenic, které se dají pořídit na internetu, v zahradnictvích, občas v hobby marketech, nebo na různých zahradnických trzích apod. Odrůda Issai se cenově pohybuje od 150 do 350 korun, záleží na velikosti sazenice a jejím stáří.
Džem z minikiwi je nevšední pochoutka, kterou doma připravíte během chvilky. Minikiwi neboli aktinidie význačná (Actinidia arguta) je mrazuvzdorná popínavá rostlina, kterou můžete pěstovat i u nás. Každoročně vás pak odmění spoustou chutných plodů o velikosti 3–5 cm, plných vitamínu C, z nichž můžete připravit třeba právě tento džem.
Mladé popínavé rostliny je pak možné přesadit do venkovní půdy kdykoliv během roku, ideální jsou dvouleté sazeničky s co největším vyvinutým kořenovým systémem. Dařit se jim bude venku na zídkách, balkonech a terasách nebo podél zdí. Pokud nebudou mít přirozenou oporu, pak do jejich blízkosti nezapomeňte dát tyčky, treláže nebo mřížové opory. Pěstování doma v květináči se nedoporučuje.
Minikiwi vyžaduje slunné, světlé stanoviště a mírně kyselou, propustnou půdu bohatou na živiny. Pokud rostlinu vysadíte na závětrné či stinné straně, je dobré ji na podzim zazimovat – stačí ji obalit chvojím, listím nebo netkanou textilií. Během pěstování si dávejte pozor na přehnojení, a bujnou rostlinu pravidelně zastříhávejte, aby nerostla příliš do výšky na úkor šířky a úrody. První plody by se měly začít objevovat na dvouletém dřevě.
V kuchyni k němu můžete přistupovat jako k jakýmkoliv jiným bobulím: vychutnávat si ho samotné (i s tenkou slupkou), přidávat do smoothies, používat ho jako ozdobu na snídaně, dezerty i dorty, nebo jím ozvláštňovat saláty. A to nejen ty ovocné. Chuťově se totiž velmi dobře páruje jak s dalším ovocem (zejména borůvkami, ostružinami, jahodami), tak s cherry a datlovými rajčaty, bazalkou, mozzarellou nebo slaným sýrem feta. Někdy se dokonce přidávají do pekáče k pečenému masu, steakům nebo lososu.
Velkou úrodu také můžete zpracovat do zásoby. Minikiwi je totiž ideální pro domácí výrobu marmelád či kompotů.
Suroviny: 400 g cukru krystal a 1 l vody na 1 kg minikiwi
Postup:
Suroviny: 310 ml vody (2 a 1/4 hrnku), 275 g cukru (2 a 1/4 hrnku), 135 ml citronové šťávy (9 lžic) na cca 1,5 kg minikiwi (asi 9 hrnků)
Postup:
Zdroj: zahrada155.cz, tasteofhome.com, magazinplus.cz