Víno patří v Česku k oblíbeným alkoholickým nápojům a láhev bílého, červeného nebo růžového najdete v nejedné domácnosti. Málokdo ale ví, že aby si víno zachovalo svou chuť a aroma, je potřeba ho správně skladovat. Máte doma otevřenou lahev, nebo přemýšlíte, kam s novým přírůstkem? Poradíme vám, jak ho skladovat, aby si zachovalo svou jiskru. Prozradíme také, jak je to s trvanlivostí stáčeného vína a na co si dát pozor.
Každé víno je opatřeno vinětou, tedy etiketou, z níž se dozvíte, jak je staré, kde byly vypěstované hrozny, jak jej chladit, ale i nápovědu, s čím jej ideálně podávat.
Na rozdíl od ostatních potravin a nápojů však vína nemají na etiketě uvedené datum spotřeby. Přemýšleli jste někdy o tom, proč tomu tak je? Hlavním důvodem je, že většina vín na trhu není určena k dlouhodobému skladování.
Ta, která jsou ke skladování a archivaci vhodná, se začínají prodávat i několik let od sběru, a proto by bylo uvedení expirace pro výrobce přinejmenším těžké. Například kabinetní vína se prodávají 1–3 roky po sklizni, slámová vína dokonce po 3 až 6 letech.
Co se týče uchovávání vína, nejprve je třeba říci, že ne všechna vína na trhu jsou vhodná k dlouhodobému skladování. Většina bílých vín by se měla vypít do 2 až 3 let od výroby, u červených pak maximálně do 5 let. Archivní vína seženete většinou ve specializovaných prodejnách.
Pokud se chystáte uchovávat vína delší dobu, volte vždy druhy, které jsou určené k dlouhodobému skladování. K archivaci jsou ideální ročníková šampaňská vína, z bílých odrůd Chardonnay, Ryzlink rýnský či Pinot Blanc, z červených pak Cuvée, Cabernet Sauvignon či Merlot. O možném skladování byste se měli vždy informovat u odborníka či přímo vinaře, od něhož lahve máte.
Víte, proč má každý vinař svůj sklípek? Právě v něm je totiž optimální chlad, tma a vlhko, které vínu svědčí. Aby mělo víno po otevření stále skvělou chuť, skladujte jej vždy při teplotě 7 až 16 stupňů, nejlépe v ledničce, vlhkosti vzduchu 65 %, nevystavujte jej ostrému světlu a lahve ukládejte naležato, aby byl korek v neustálém kontaktu s tekutinou.
Pokud raději pijete víno o pokojové teplotě, chvíli před konzumací jej z lednice vyjměte. Neskladujte jej však ve spíži či komoře, kde hrozí kolísání teplot, které může způsobit vysrážení vinného kamene či množení mikroorganismů.
Největším nepřítelem vína je teplota. Ideální teplota pro skladování vína se uvádí mezi 7 a 16 °C, přesná teplota se liší odrůdu od odrůdy. Pokud teplota skladování přesáhne 20 °C, víno stárne rychleji, než je žádoucí. Pokud jsou pak teploty zvlášť vysoké, dochází ke ztrátě buketu, plné chuti, nebo se víno může zkazit.
Pozor také na skladování vína v lednici při příliš nízkých teplotách. Chystáte-li se víno zkonzumovat v nejbližších dnech a máte jej rádi vychlazené, můžete jej bez obav chladit. Teplota v lednici by však nikdy neměla být nižší než 7 °C. Při této teplotě je vlhkost vzduchu příliš nízká a mohlo by dojít k vysušení korku, proniknutí vzduchu do lahve a následnému znehodnocení obsahu.
Dalším, co víno opravdu nemá rádo, je velké množství světla a zejména přímého slunečního svitu. UV záření totiž dokáže urychlit stárnutí vína a zcela jej znehodnotit. I proto se ke stáčení vína používají lahve z barevného spíše než z čirého skla, které chrání obsah podobně jako sluneční brýle ochraňují vaše oči.
Vinné lahve se také nikdy neskladují hrdlem nahoru, ale pouze naležato. Ačkoli se zdá, že je korek a jeho obal nepoškozený, vždy je lepší udržovat jej vlhký, aby nevyschl, nesmrštil se a do lahve tak nepronikl okolní vzduch. S vínem také zbytečně nemanipulujte, jeho kvalitu mohou ovlivnit i časté otřesy.
Patříte-li k opravdovým milovníkům vína, ale nemáte sklep, měli byste zvážit pořízení domácí vinotéky. Jde o speciální ledničku, která udržuje optimální teplotu, vlhkost i množství světla. Může disponovat hned několika chladicími zónami pro různé druhy vína. Vyjde vás na 3 až 10 tisíc korun.
V případě, že pořízení vinotéky nezvažujete a nemáte sklep, můžete pro uložení místa zvolit spíž či jakýkoli jiný prostor, kde jsou optimální podmínky pro jeho skladování. Pozor však na skladování vína na stejném místě, kde uchováváte nejrůznější čisticí přípravky a další chemikálie. Korek totiž do sebe nasává všechny okolní pachy.
Pokud jste si otevřeli víno a vypili sotva jednu skleničku, při skladování je třeba dodržet několik jednoduchých pravidel, aby se vám víno vlivem oxidace neproměnilo v ocet. Nejvíce náchylná ke kažení jsou vína bílá, dále růžová a nejdéle vám po otevření vydrží červená. Co se týče stáčených vín, ta byste měli bez výjimky spotřebovat do 10 dnů od koupě.
Jak ale proces oxidace zpomalit? Jako první je vhodné víno před otevřením vychladit a po nalití sklenky jej do lednice zase vrátit. Pokud vám zbylo pouze menší množství, přelijte jej do menší nádoby, aby se tak co nejvíce zamezilo kontaktu s kyslíkem. Chcete-li načaté víno udržet až 14 dní od otevření, zvažte pořízení vakuové pumpy.
K rozpoznání zkaženého vína nepotřebujete žádné speciální nástroje – postačí vám vaše smysly. Po otevření vína si nejprve přičichněte ke korku, který by měl mít jemné aroma vína a neměl by zapáchat. Co se týče vzhledu, víno by nemělo být kalné a mělo by mít jiskru. Pozor na oxidaci – zoxidované bílé víno má nažloutlou barvu, červené víno se barví do hněda.
Při přivonění byste měli cítit pouze aroma vína, zpozorněte při octových či sirných tónech. Nejdůležitějším vjemem je ale samozřejmě chuť. Zkažené víno chutná po korku, je zatuchlé, mdlé a neharmonické. Alarmující je i jemné perlení na jazyku u neperlivých vín. V případě, že zkažené víno vypijete, hrozí vám přinejmenším nepříjemné žaludeční obtíže.
Zdroje: Doteky Vína, Kupi