Pýchavka obrovská je gigantem mezi českými houbami. Pokud ji najdete, čeká vás gurmánský zážitek
V Čechách je houbařů jako máku. Zatímco se většina těší na to, až bude hledat malé hnědé kloboučky mezi mechem a kapradinami, jsou i tací, kteří mají v hledáčku mnohem větší úlovky. Na našem území roste houba, kterou si snadno spletete s odhozeným míčem. Gigantická houba nese název pýchavka obrovská či také vatovec obrovský. Možná jste na tohoto obra už narazili, ale netušili jste, jestli je jedlý. Podruhé už neváhejte, jde o houbu, která je mimořádně chutná.
Co v článku najdete
Co je pýchavka obrovská a jak ji poznat?
Největší česká houba může dorůst do průměru většího než 1 metr a do váhy i více než 20 kilogramů. Většinou se ale setkáte s exempláři o velikosti od 10 do 50 centimetrů. Její tvar připomíná zploštělou kouli, proto ji lze z dálky zaměnit za míč.
Má hrudkovitý, kožovitý povrch, někdy zvrásněný v blízkosti základny, kde se dotýká půdy. Se substrátem je spojena kořenovitou myceliální šňůrou. Často se ale přeruší, což umožňuje, aby se pýchavka ve větru kutálela a rozšiřovala spory. Vnější kůže houby je silná zhruba 1 milimetr. Stejně jako u většiny hub, tak i tyto obry můžete najít nejlépe od léta do podzimu, nejčastěji od července do listopadu.
Henri Koskinen / Shutterstock.com
Kdy pýchavku můžete konzumovat?
Tyto pýchavky se sbírají a konzumují pouze tehdy, když mají na povrchu i uvnitř bílou barvu a pevnou konzistenci. Pak pýchavka začne stárnout, což se projeví jejím zažloutnutím a také tím, že se uvnitř začnou vytvářet šedohnědé spory. Vzhledem k velikosti houby jde o biliony až triliony spor, každá o velikosti 2,5–4 µm.
Pokud by každá z nich měla vytvořit životaschopnou houbu, na planetě by brzy nebylo místo pro nic jiného než pro pýchavky. Naštěstí jsou jen některé životaschopné. Jakmile se spory dostanu na vhodné stanoviště, prospívají zde, dokud z nich opět nevyroste velká houba.
Kba11 / Shutterstock.com
Kde pýchavky rostou?
Rostou prakticky po celé kontinentální Evropě. Narazit na ně můžete i v mnoha dalších částech světa včetně Severní Ameriky a několika zemí na jižní polokouli. Nejběžnějším místem výskytu jsou pro ně louky a pastviny. Také je lze občas najít na polích, v parcích nebo mezi keři.
Jde o nitrofilní houbu, takže miluje půdu s vysokým obsahem dusíku. Hojně vyskytují třeba tam, kam se vyváží hnůj, a mezi dobré indikátory výskytu patří hustý porost kopřiv. Najít je můžete samostatně i ve skupinách, obvykle do kruhu. Rostou rychle, objevují se za pouhý týden. Plodnici nelze pro její přísné nároky na růst pěstovat uměle.
Využití pýchavky v kuchyni
I když chuť této houby není tak výrazná, je lahodná a patří mezi vyhledávané delikatesy. Mladá a nezralá houba je jedlá a má bohatou, zemitou a ořechovou chuť. Připravují se z ní především řízky. Stačí houbu nakrájet na zhruba 2 centimetry silné plátky a obalit v trojobalu.
Na internetu lze nalézt mnoho tipů, jak chuť houby zvýraznit, například ji obalit v pivním těstíčku nebo přidat do strouhanky nastrouhaný sýr. Když houbu osmažíte na pánvi, následně stačí přidat přílohu podle chuti. Dále můžete pýchavku grilovat, přidávat ji do polévek nebo omáček, třeba do guláše.
Skvěle chutná s vejci, můžete si proto připravit třeba pýchavkovou omeletu nebo mozeček. Pokud ji nakrájíte na malé proužky, můžete ji opéct a dát třeba do salátu nebo smíchat s těstovinami. Možností příprav je opravdu mnoho a nabízí se prostor pro experimentování.
Edvard Mizsei / Shutterstock.com
Houba, která stojí za ochutnání!
Pokud rádi houbaříte a ještě jste pýchavku obrovskou nejedli, neváhejte rozšířit svůj repertoár. Vzhledem ke své podobě je tato houba nezaměnitelná s ostatními, nemusíte se tedy bát, že byste si ji spletli. Vyhýbejte se takovým pýchavkám, které rostou poblíž silnic a na dalších frekventovaných místech, kde by do sebe mohly polapit různé toxiny. Skvělou zprávou je, že na jednom místě rostou opakovaně, takže se na ně můžete vydat znovu a očekávat na tomto místě další úlovek.
Zdroje: First-nature, Nahoubach, Wikipedia, Kupi
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko