Za PETku či plechovku až 5 Kč. Ministerstvo představilo parametry nového zálohového systému
Češi se konečně dočkají zálohového systému PET lahví a plechovek. Nový systém, v němž budou vratné všechny obaly od 0,1 do 3 litrů, bude u nás s největší pravděpodobností spuštěn v roce 2025. Zálohy by přitom měly být vyšší než u pivního skla. Ministerstvo si od zavedení slibuje naplnění Evropských kvót pro cirkularitu plastů a snížení množství odhozeného odpadu v přírodě.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Vratné PETky nejspíš už od roku 2025
O zavedení systému vratných PET lahví a plechovek se v Česku hovoří už několik let. Nyní jsme však nejblíže jeho spuštění za poslední roky. Na tiskové konferenci představil ministr životního prostředí Petr Hladík parametry budoucího zálohového systému, který by měl být v ČR spuštěn od roku 2025.
Obaly od balených vod a dalších nápojů budou Češi kupovat se zálohou 4 až 5 korun, kterou získají zpět při vrácení. PET lahve a plechovky by měly ze zákona přijímat obchody s potravinami, ale i benzinové stanice s výměrou vyšší než 50 metrů čtverečních a další místa.
Lidl
Méně odpadu a lepší cirkularita
Zástupci ministerstva si od nového systému slibují především snížení množství odhozeného odpadu v přírodě a zajištění jejich cirkularity. V současnosti prý ministerstvo pracuje na praktickém zavedení systému. „Zálohový systém má oporu v programovém prohlášení vlády. Neřešíme, zda ano, ale jak zálohovat,“ uvedl ministr. Momentálně systém testují obchody Lidl a Kaufland.
Zálohované budou všechny obaly od 0,1 litru do 3 litrů, a to 4 až 5 korunami, tedy výše než pivní sklo. „Důvod je ten, že lahve od piva jsou vhodnější obal. Vymývají se a dají se znovu použít,“ vysvětlil Hladík. PET lahve a plechovky se však ve finále roztaví a zpracují na nové obaly. Výjimku budou tvořit obaly na mléko, oleje a sirupy, které jsou kontaminované, a tudíž nevhodné k recyklaci. Ty budou proto nadále patřit do žlutých kontejnerů.
Zapojit se mohou i malé prodejny
Obaly je možné vracet v obchodech s potravinami a na čerpacích stanicích s výměrou nad 50 metrů čtverečních. Povinnost přijímat obaly budou mít i online prodejci potravin, jako jsou Rohlík.cz nebo Košík.cz. Další podniky, ale i obce se mohou zapojit dobrovolně.
S těmito detaily není příliš ztotožněn Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nějž je hranice 50 m2 příliš nízká. „Z našich dat vyplývá, že limit 50 m2 je příliš nízký, povinný sběr má smysl u prodejen nad 200 m2, pro menší formáty okolo 50 m2 to bude příliš drahé a mělo by to zůstat na dobrovolnosti,“ vysvětlil námitky prezident svazu Tomáš Prouza.
photka / Shutterstock.com
Kdo celý systém zaplatí?
Ministerstvo rovněž avizovalo, že zálohový systém nebude občany stát nic navíc. Bude financován poplatky od výrobců, z výnosů z prodeje vybraného obalového odpadu a z nevrácených záloh.
Srdcem celého systému pak bude operátor, pravděpodobně nezisková organizace, která bude mít na starost jeho zřízení, správu a koordinaci. Odběrným místům bude vyplácet manipulační poplatek, který by měl pokrýt náklady spojené se sběrem a provozem sběrných automatů.
Dáte si limonádu v akci?
Kupte se slevou Kofola.
Iniciativa pro zálohování kritizuje nakládání s financemi
Zavedení systému kvitovala též Iniciativa pro zálohování, která jeho zavedení prosazovala už dříve prostřednictvím výrobců nápojů Mattoni, Kofola, Coca-Cola či Plzeňský Prazdroj. Kritizuje však způsob využití nevrácených záloh, které se mají dělit v poměru 15 % pro obce a 85 % pro operátora.
„V zálohových systémech v Evropě slouží nevrácené zálohy k investicím na jejich zlepšení pro spotřebitele, přičemž navrhovaná varianta v Česku předpokládá odvedení významné části mimo systém,“ uvedla Iniciativa a označila tento způsob pejorativně jako „českou cestu”.
„Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy systému, který se přežil. Něco podobného se neděje nikde jinde v Evropě,“ dodali.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko