Krádeže v obchodech jsou často velmi nenápadné a lidé vymýšlejí čím dál sofistikovanější metody. Nově podvádějí například se slevovými nálepkami. Ušetří tak pouhé desítky korun, ale způsobují značné škody a riskují trestní stíhání. V sousedním Polsku, Rakousku nebo ve Velké Británii už takové případy vyšetřovala policie. Jak to dopadlo? A děje se něco podobného i u nás?
Právě tuto otázku si pokládali vyšetřovatelé případu, který se stal v jednom ze supermarketů v rakouském Grazu.
Sedmatřicetiletý muž zde kupoval sýr se slevou, ale pracovník ochranky upozornil personál na to, že slevový štítek někdo přelepil z jiného zboží. Zmiňovaný muž nejprve vinu popřel, ale později se na policejní stanici ke všemu přiznal. Díky tomu vyvázl jen s pokutou a podmíněným trestem.
S něčím podobným se setkal i skotský řetězec Asda, a to už v roce 2016. Jeden nepoctivý zákazník tehdy nalepil slevové štítky hned na několik produktů. Zaplatil tak o celých 50 liber méně. Ostraha na to ale přišla a zloděj musel k výslechu, kde se hájil tím, že tehdy potřeboval zabezpečit rodinu, ale od té doby si už našel legální práci. Vězení se vyhnul, ale musel zaplatit pokutu ve výši několika set liber.
Podle polského webu Next Gazeta zaznamenala policie v roce 2022 prudký nárůst krádeží v obchodech. Nejsmutnější na celé situaci je, že Poláci stále častěji kradou potravinářské výrobky, jako je chléb a mléčné výrobky. Tento druh trestné činnosti je jednoznačně na vzestupu kvůli vysoké inflaci v Polsku, vysvětluje Maciej Tygielski, expert na maloobchodní trh a výkonný ředitel skupiny SkipWish. Přitom se dle jeho slov odhaduje, že obchodníkům se podaří odhalit jen 10 až 15 % krádeží v jejich prodejnách.
Přebalování výrobků zkouší lidé i na samoobslužných pokladnách, ale to je jen jeden z mnoha triků. Často také schovávají zboží mimo skenery, přelepují čárové kódy nebo při vážení označují jiné produkty. Riziko krádeže je tedy u tohoto typu pokladen až o 75 % vyšší.
Většina nepoctivců krade jen drobnosti, zejména pečivo, ovoce a zeleninu, ale existují i případy, kdy škoda šplhala do tisíců. Najdou se totiž i podvodníci, kteří přes samoobslužné pokladny pronesou třeba elektrokolo.
O podvodech na samoobslužných pokladnách jsme psali v tomto článku.
Souběžně se zaváděním samoobslužných pokladen musí řetězce instalovat chytré technologie, které nepoctivé chování odhalí. Kromě kvalitních videokamer nebo bezpečnostních rámů jsou to i obličejové kamery umístěné přímo na pokladnách nebo jen velké obrazovky ve výšce obličeje, které ve skutečnosti nic nesnímají, ale působí odstrašujícím dojmem.
Tyto sofistikované technologie sledují pohyb zboží i zákazníků v prodejně a zvládnou odhalit zloděje ještě dřív, než dorazí k pokladně. Někteří z obchodníků, jako např. Globus, se uchýlili také k namátkovým kontrolám u samoobslužných pokladen.
S dalším zajímavým řešením přišel řetězec Decathlon. Ten ve svých prodejnách používá zařízení, které umí naskenovat obsah celého košíku najednou. A časem pak může pomoci i umělá inteligence.
Umělou inteligenci ve velkém používají proti krádežím američtí maloobchodníci. Ti si oblíbili zejména technologie, jako jsou kromě již zmíněných kamer čtečky registračních značek a vozidel, autonomní bezpečnostní roboti, radiofrekvenční identifikační štítky (RFID), chytré zámky na obaly nebo prediktivní analytický software.
Zdroje: fifetoday.co.uk, businessinsider.com, forbes.cz, next.gazeta.pl, kupi.cz, krone.at