Slovensko již rok zálohuje PET lahve a plechovky: Jaký vliv to má na přírodu?
Je to pouze rok, co Slovensko zavedlo sběr PET lahví a plechovek, a už zaznamenalo významný pokles odpadu odhozeného v přírodě. Ten klesl o 17 % v případě plechovek a o 13 % u PET lahví. Se zálohováním nápojových obalů mají pozitivní zkušenosti také v Německu, Lotyšsku nebo Litvě. K zálohování PET lahví a plechovek se staví pozitivně i čeští konzumenti, kteří nyní mohou systém vyzkoušet v Lidlu či Kauflandu.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Slovensko snížilo množství odpadu v přírodě
Slovensko před rokem zavedlo systém záloh PET lahví a plechovek, který měl jako hlavní cíl snížit množství odpadu odhozeného v přírodě. Na podzim 2022 činil počet odhozených plechovek pouze 4 %, u PET lahví pak 5 %. Jen dva roky zpět to přitom bylo 21 a 18 %. Úspěšnost potvrzuje společnost ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje pohozený odpad na území Slovenska.
„V minulosti končily tuny materiálu v přírodě, v řekách a jezerech. Na náklady státu jsme čistili břehy řek a mnoho lidí rovněž čistilo národní parky. Plastové a hliníkové obaly teď z těchto míst zmizely. Lidé, kteří je v minulosti rozhazovali, je nyní sbírají,“ potvrdil úspěšnost projektu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj.
Nakupte si minerálku do zásoby
Kupte se slevou Přírodní voda Magnesia.
Littering představuje problém v celé Evropě
Problém s odpadem odhozeným na nevyhrazeném veřejném prostranství nebo též v přírodě se označuje jako littering (litter = smetí, odpadky). Mezi litteringový odpad typicky patří cigaretové nedopalky, žvýkačky, obaly od sladkostí a drobného občerstvení a v posledních letech též roušky a respirátory.
I zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že jde přinejmenším o celoevropský problém. V Německu, kde ještě v roce 1998 tvořily nápojové kartony asi pětinu celkově odhozeného odpadu, klesl po zavedení zálohového systému littering téměř na nulu. Stejnou zkušenost mají v Litvě nebo Estonsku, kde na systém přešli již v roce 2005.
dr.D / Shutterstock.com
Zálohování by prospělo i Česku
Co se týká České republiky, největším problémem jsou právě nápojové obaly. Plechovky v přírodě potká až 75 % lidí, PET lahve dokonce 95 %, nejvíce jich přitom leží podél turistických cest a okolo laviček. Z průzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že 9 z 10 Čechů tento stav trápí a věří, že zavedení záloh na PET lahve by mohlo výrazně pomoci.
Čechy by mohlo motivovat hlavně finanční ohodnocení za vrácené obaly. „Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací,” uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.
Nápojové kartony sbírá Lidl a Kaufland
V rámci mezinárodní strategie REset Plastic skupiny Schwarz testují nyní obchodní řetězce Lidl a Kaufland systém zpětného odběru plastových lahví a plechovek na vybraných prodejnách. Testovací projekt, v rámci něhož obdrží zákazníci za vybrané nápojové obaly slevové kupony na vybrané zboží, spustily řetězce 23. února.
„Chceme veřejnost upozornit na důležitost udržitelného přístupu k životnímu prostředí a zvýšit její povědomí o možnostech, jak jej dosáhnout. Zákazníci si tak mohou systém sběru PET lahví a plechovek vyzkoušet dříve, než vstoupí v platnost“, vysvětlila tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl. „Věříme, že pilotní projekt pomůže podpořit myšlenku zavedení zálohového systému v České republice a že se aktivně zapojí i naši zákazníci,” doplnil tiskový mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.
frantic00 / Shutterstock.com
Podoba zálohování je nyní na vládě
Přesnou podobu zálohování nápojových kartonů musí vláda projednat s prodejci nápojů i zpracovateli odpadů. Reforma je ale více než nutná. Česká republika musí do roku 2025 splnit kvóty nové evropské směrnice, která udává sběr minimálně 77 % PET lahví.
Zálohování je prospěšné i z hlediska sběru odhozeného odpadu, který běžně stojí až 2 miliardy korun ročně. Do tématu však mají co hovořit i obce, které se kvůli vysoké finanční zátěži do zřízení systému zatím moc nehrnou.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko