Možná už jste postřehli, že je součástí vašeho jídla něco, co barvou a velikostí připomíná olivu, má to intenzivní chuť, ale nedokážete tomu přijít na jméno. Gratulujeme, setkali jste se s kapary. Zatímco v zemích kolem Středozemního moře jde o běžnou součást pokrmů, v českých luzích a hájích jde o často neznámou přísadu. Stojí však za vaši pozornost, protože dokáže ozvláštnit každý pokrm a jde také o přírodní lék s mnoha zdravotními přínosy.
Možná přemýšlíte, jestli jsou kapary ovoce nebo zelenina. Jedná se o nerozvinutá poupata kaparovníku, což je stálezelený keř, který se celým názvem jmenuje kapara trnitá.
Pěstuje se právě pro svá poupata, která mají podobnou barvu jako olivy, ale okamžitě vás zaujme slaná, nahořklá a pikantně kyselá chuť, která je nezaměnitelná. Buď si je okamžitě zamilujete, anebo pro vás budou chuťově nepoživatelné.
Kapary vás zaujmou i svou velikostí – mohou být menší než hrášek, ale také velké jako oliva. Menší obvykle více voní, větší mají zase intenzivnější chuť. Poupata nesklízí stroje, ale obvykle se sklízí ručně. Používaly se už ve starověku, kdy jejich chuť obohacovala sumerskou kuchyni i pokrmy starých Římanů.
Pokud by se uzavřený květ nesklidil, rozvinul by se v překrásný květ se čtyřmi světlými korunními lístky a mnoha fialovými tyčinkami. To bychom si pak ale nevychutnali to, kvůli čemu se tak hojně pěstuje. Nejběžnější jsou dva druhy, bez trnů a s trny, z nichž první varianta je nejrozšířenější. Divoce roste v suchých a polosuchých zónách Středomoří, v Asii, na tichomořských ostrovech, ve východní Africe, na Madagaskaru, a dokonce i v Austrálii. V Evropě se pěstuje především na jihu Francie, ve Španělsku a v Itálii.
Kupte se slevou Kapary Italiamo.
V tuzemsku ho na zahradě nevypěstujete, ale pokud budete trpěliví, může se vám to podařit ve skleníku. Keř kapary začíná růst po jarních deštích v dubnu a květnu, a mizí, když teploty začnou klesat, zhruba od září do října. Zimu keř přečkává jako pařez. Může růst v chudých, kamenitých půdách a odolává suchu a vysokým teplotám.
Kapary se nakládají do octa a soli a používají se jako předkrm nebo koření. Nakládání se dělá proto, aby se zmírnila hořkost. Kapary jsou zdravější, pokud je budete jíst syrové, ale jelikož je u nás pořídíte konzervované, je někdy vhodné je před použitím opláchnout, aby nebyly příliš slané od nálevu.
Kupte se slevou Pražma královská kuchaná.
Co se týče využití v pokrmech, nejlepší volbou jsou recepty středomořské kuchyně, kterými se můžete inspirovat. Kontrastní chutě se hodí zejména k rybám, proto se pravidelně podávají třeba s lososem. Skvěle doplňují saláty, omáčky, těstoviny, pizzu a různé masové i bezmasé pokrmy. Stále více lidí je dává i do typicky českých jídel, která tak získají mnohem zajímavější chuť.
Jedna polévková lžíce kapar obsahuje pouze dvě kalorie. Proto mohou být dobrou volbou, pokud dodržujete nízkokalorickou dietu. Kromě toho obsahují také antioxidanty, fytonutrienty a vitamíny nezbytné pro optimální zdraví. Tradičně se kapary používají v různých částech světa jako lék na diabetes, malárii, hemeroidy, dnu, plicní onemocnění, potíže s erekcí, revma a bolest. Ne všechny léčivé vlastnosti jsou však vědecky prokázané.