Pětice nápojových gigantů se spojila na založení nové iniciativy pro zálohování. Podle nich lze vyšší míry recyklace nápojových obalů dosáhnout pomocí plošného systému zálohování nápojových PET lahví a plechovek. Malé obchody však kritizují vyšší náklady na skladování lahví.
Členy iniciativy pro zálohování jsou:
Pro její zavedení povedou kampaně, které by měly politiky i veřejnost přesvědčit o tom, že Česko nesmí zůstat bez zálohového systému. V Evropě systém nyní funguje už v deseti zemích a v nadcházejících letech se spustí v několika dalších.
Dle manažerky vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování Kristýny Havligerové současný systém třídění odpadu funguje dobře, ale recyklace už méně. „Je potřeba posunout se o krok dál, od třídění k opravdové recyklaci tak, aby vysbírané materiály mohly být opakovaně používány v uzavřeném koloběhu,“ uvádí.
Prostřednictvím žlutých popelnic se v Česku vytřídí až čtyři pětiny PET lahví, z čehož se zrecyklují pouze dvě třetiny. Stále tedy velké množství končí na skládce nebo ve spalovnách. „Naším cílem je dosáhnout opakované recyklace obalových materiálů, kdy z PET lahve vzniká opět PET lahev a z plechovky opět plechovka,“ vysvětluje Havligerová.
„Nikde na světě nedokázali i přes dlouhotrvající kampaně přimět veřejnost dobrovolným tříděním k recyklaci lahví převyšující 80 procent,” říká Ivo Kropáček, odborník na odpady z české environmentální organizace Hnutí DUHA. Právě zálohováním lze prý ale dosáhnout téměř stoprocentní návratnosti – což u nás dokazuje třeba zálohování skleněných pivních lahví.
Zálohy jsou totiž pro řadu lidí dostatečnou motivací, aby obaly vrátily. Z těchto vysbíraných obalů se pak mohou vyrobit nové PET lahve a plechovky. Takovéto opakované použití materiálu má nižší dopady na životní prostředí, je ekonomicky výhodné a také se tím sníží množství odpadu kolem nás.
Nová legislativa EU od roku 2025 stanoví povinný podíl recyklovaného PETu v lahvích na 25 %, přičemž toto číslo nadále poroste. „Bez zavedení povinného zálohového systému nápojářský průmysl cílů, stanovených Evropskou unií, nedosáhne. Ukazuje to i zkušenost ze zahraničí. Je to jeden z důvodů, proč chceme plošné zálohování,“ řekla Kristýna Havligerová.
Proti zavedení nové iniciativy stojí ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí ČR spolu s autorizovanou společností EKO-KOM. Jedním z argumentů je, že třídění odpadu musí být pro občany co nejjednodušší, aby byli ochotní ho využívat. Dle MŽP prý existuje riziko, že po zavedení zálohového systému klesne celková míra vytříděného odpadu. Data ze zahraničí to však nepotvrzují.
Zálohový systém kritizují také zástupci malých obchodů. Podle nich by kvůli zálohám mohly nápoje celkově podražit, jelikož by to s sebou přineslo spoustu finančních i technických komplikací pro obchodníka. Na výkup obalů nemají lidi, stroje ani prostory, kde odpad skladovat.
Kromě toho by zavedení zálohového systému navíc vyžadovalo změnu celého odpadového hospodářství. Ta by byla technicky i finančně náročná, a to především pro obce.