Známé značky mění svá loga: konec strýčka Bena a chlapce v logu Julius Meinl. Jak je to u nás?
Americké značky mění svá loga, která zachycují rasové stereotypy. Lavina nespokojenosti s jejich používáním se strhla především vlivem hnutí Black Lives Matter bojujícího se zkostnatělým systémem ve Spojených státech. Z pultů proto zmizí výrobky Uncle Ben's či Aunt Jemima, o změně názvu pak uvažují i sportovní týmy Indians či Redskins.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Konec tety Jemimy a strýčka Bena
Americké firmy jsou vlivem hnutí Black Lives Matter nuceny zabývat se svými logy a rasovými stereotypy, které zachycují. Za jednu z prvních „obětí“ padly výrobky řady Aunt Jemima od Quaker Foods, mezi něž patří především sirupy či hotová těsta, které na obalech zobrazují podobiznu Afroameričanky. Dle kritiky podobizna odkazuje na černošské chůvy v otrokářských rodinách na americkém jihu.
Na kauzu reagoval i holding Mars, který má ve své produkci značku Uncle Ben's s afroamerickým farmářem na obalu. Z obalů rýže či konzervovaných výrobků proto zmizí fotka usměvavého černocha a název se změní na Ben's Original. Společnost zároveň uvedla, že investuje 2 miliony dolarů na stipendia pro černošské kuchaře.
Jak chutná kontroverzní omáčka?
Kupte se slevou Omáčka Uncle Ben's.
„Eskymák“ bude další
Rasové stereotypy se přitom netýkají pouze Afroameričanů, ale též dalších etnických a národnostních skupin žijících na americkém kontinentu. Pro změnu značky a celé marketingové strategie se proto rozhodla též firma Dreyer, která vlastní značku Eskimo Pie. Pojem Eskimo (též Eskymák) je v překladu z původního aljašského jazyka „pojídač syrového masa“ a tudíž je mezi Inuity a Juity, původními obyvateli Aljašky, považován za hanlivý.
Své logo změnil i Julius Meinl, rakouský výrobce lahůdek, který měl celá léta ve znaku podobiznu mouřenína s fezem na hlavě. Místo chlapce v logu zůstane pouze typická čepička se střapcem. Meinl tak učinil při příležitosti otevření renovované prodejny ve Vídni.
Chiquita je sexistická
Užívání urážlivých stereotypních obrazů v logu se dotýká i latinskoamerického a hispánského etnika. Už koncem 60. let využíval výrobce barbecue Frito-Lay maskota „banditu Frito“, který byl zobrazován jako karikatura mexického bandity se zlatým zubem a sombrerem. Firma vlivem nátlaku změnila maskota v roce 1971.
Kritiku sklízí i dodavatel známých banánů Chiquita, který má ve znaku latinoamerickou tanečnici. Kritici tvrdí, že Chiquita zobrazuje sexualizovanou vizi Latinoameričanek a šíří tak stereotypní představy. Zástupci firmy se dle dostupných zdrojů k výtkám nevyjádřili.
Náčelník Indiánů zmizí z loga sportovních týmů
Vážný problém představuje také stereotypizace Indiánů, původních amerických obyvatel, kteří jsou kvůli oblíbenému westernovému žánru zobrazováni jako necivilizovaní divoši. V roce 2005 proto Americká psychologická asociace vyzvala všechny instituce, aby ze svých názvů vyřadili jakákoli zobrazení i pojmenování původních obyvatel.
Pod tlakem se ocitly například sportovní týmy Washington Redskins (v překladu Rudoši), v jejichž znaku najdeme hlavu indiánského náčelníka, nebo Cleveland Indians (Indiáni), jejichž logo je podobné.
Kofila a Pedro zůstávají, Eskymo změnu zvažuje
V českém prostředí vzhledem ke zcela odlišnému historickému kontextu podobný proces jako v USA nehrozí. Kromě Algidy, která zvažuje změnu názvu nanuku Eskymo, většina českých značek změnu názvu zcela vyloučila. Společnost Nestlé, výrobce tyčinky Kofila, se nechala slyšet, že o změně obalu s postavičkou mouřenína neuvažuje, protože postava nemá návaznost na rasové stereotypy a není zobrazována dehonestujícím způsobem.
Nehledě na obal ji Češi milují
Kupte se slevou Kofila Orion.
Češi neřeší stereotypy, vadí jim multikulturalismus
Češi z historického hlediska nemají zkušenost s otrokářstvím či kolonialismem, a proto jsou mnohem méně citliví na stereotypy zobrazující etnické menšiny. Zato jsou citliví na přílišnou korektnost nebo projevy multikulturalismu.
Příkladem může být kauza obchodního řetězce Lidl, jehož rozhodnutí použít v letáku modela tmavé pleti rozlítilo mnoho Čechů. Ti tvrdili, že v České republice, kde je zastoupení afroamerické menšiny minimální, černoch v letáku nemá co dělat. Firma si však za svým rozhodnutím stála a nabádala zákazníky k větší toleranci. O změně neuvažuje ani firma Candy Plus u svých ikonických žvýkaček Pedro s chlapcem v sombreru na obalu, podle níž žádné rasové stereotypy nezobrazuje.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko