Nať od mrkve a fenyklu, listy od kedlubny, květáku, červené řepy nebo ředkviček. Co mají společného? Lidé je často zbytečně vyhazují nebo nechávají v obchodě. Přitom tyto zelené části dokážou v kuchyni hotové zázraky, a navíc obsahují pořádnou dávku vitamínů, vlákniny a dalších zdraví prospěšných látek, mnohdy i více než samotné plody. V našem článku vám poradíme, jaké listy a natě se dají jíst, k čemu se v kuchyni hodí i jak z nich vyrobit domácí vegetu nebo chipsy.
Před přípravou je důležité výhonky důkladně očistit a oprat, ideálně pod tekoucí vodou. Ke konzumaci zasyrova si vybírejte vždy co nejmladší listy bez žlutých skvrn, které jsou nejkřehčí a nejšťavnatější.
Také je doporučujeme vždy před použitím v jídlech ochutnat, zda nejsou hořké. A pozor, nikdy nekonzumujte listy a výhony rajčat, paprik, fazolí, lilků, brambor a dalších lilkovitých rostlin.
Některé z natí a listů se dají do jídel přidávat čerstvé a syrové, jiné je potřeba tepelně upravit. Podobně jako bylinky si je můžete také zamrazit.
Jídlům dodá zemitou, lehce trpkou chuť. Podobně jako například celerová nať se dá použít všude tam, kde nať petrželová. Do vývarů a jiných polévek, pesta, nádivek nebo placek. Navíc je plná cenných látek. Obsahuje vitamín A, C a K, dále vápník, železo i fenolové sloučeniny, karotenoidy a další antioxidanty. Díky tomu pomáhá podporovat imunitu, čistit ledviny i regulovat krevní tlak.
Čerstvé syrové listy ředkviček budou svým vzhledem a chutí ozdobou nejrůznějších salátů, těstovin i obyčejného chleba s máslem. Vyniknou také jako součást pesta, rajčatové salsy nebo krémových polévek. Kromě šťavnaté chuti obsahují plno vitamínu C, A, E i vitamínů skupiny B a jsou rovněž zdrojem hořčičných silic, které skvěle detoxikují a dezinfikují organismus.
Listy ředkve bílé jsou o něco větší a pevnější a ty starší většinou vyžadují tepelnou úpravu. Stačí je spařit na pánvi, nebo rovnou přidat do jídel, např. do polévek, smažené rýže, do kari, omáček k těstovinám apod.
Kupte se slevou Ředkvičky svazek.
Křehké, šťavnaté a krásně barevné. To jsou listy červené řepy, které se dají jíst syrové i orestované, podobně jako třeba špenát nebo mangold, ke kterému mají botanicky i chuťově blízko. Použít se proto dají jako příloha k masu, do nádivek a slaných náplní, polévek i salátů. Stačí je nakrájet tak, jak jsou, nebo krátce spařit na pánvi. Řepné listy jsou bohatým zdrojem chlorofylu (ten má blahodárný vliv na zdraví naší krve), vitamínu C, beta-karotenu i železa a vápníku.
Pokud v obchodě nebo na trhu narazíte na fenykl i s natí, rozhodně po něm sáhněte a zelené výhonky doma nevyhazujte. Jemná nať se totiž dá jíst i za syrova. Má výraznou vůni fenyklu a v kuchyni ji můžete používat podobně jako kopr. Doporučujeme vyzkoušet neodolatelnou kombinaci fenyklové nati a lososa.
Mladé listy kedlubny chutnají podobně jako kapusta nebo kadeřávek, a obsahují dokonce více vitamínu C a vápníku než samotné bulvy. Protože jsou poměrně tuhé, musí projít tepelnou úpravou. Nakrájené na tenčí proužky je můžete přihodit do polévek, zeleninových směsí, pečeného základu na saláty nebo jen samostatně podusit na pánvi.
Kupte se slevou Květák.
Květákové listy můžete v kuchyni zpracovávat podobně jako samotný květák, a navíc jsou bohatší na vlákninu než bílé zdužnatělé květenství. Uvařené listy i košťál se dají rozmixovat do polévky nebo do zeleninového pyré a kaše. Tepelně zpracované listy se také skvěle hodí do různých placiček, karbanátků, těstovin, polévek, kari i zapečených masových pokrmů.
Dobře očištěné natě a slupky z mrkve, celeru a petržele rozložte na plech s pečicím papírem a sušte v troubě při teplotě 50 °C (dvířka trouby nechte pootevřená), dokud nebudou zbytky kořenové zeleniny zcela vysušené. Poté vše rozmixujte do požadované struktury a levné polévkové koření máte hotové.
Výše zmíněné květákové, kedlubnové či řepné listy se dají použít k přípravě jednoduchých a mnohem zdravějších křupavých chipsů. Větší listy pokrájejte, promíchejte s olivovým olejem, osolte, případně posypejte dalším kořením a bylinkami, rozložte na plech s pečicím papírem a pečte v troubě předehřáté na 200 °C dokřupava.
Pro výrobu pesta můžete použít jak nať z kořenové zeleniny (mrkve, petržele, celeru), tak například listy od ředkviček či řepy. K očištěné a nahrubo pokrájené nati přidejte olivový olej, česnek, ocet a sůl (podle chuti přidejte i trochu sýru nebo ořechů) a rozmixujte do hustého pesta, které využijete jako koření do polévek, omáček a pod maso, nebo jím dochutíte těstoviny a luštěninové pokrmy.