Byznys s jídlem: Výrobci potravin přidávají do produktů složky, které způsobují závislost
Se závislostí si spojujeme nejčastěji kouření, nadměrnou konzumaci alkoholu nebo užívání drog. Zkrátka chování, které nám na první pohled škodí, ale kterého se ani přesto neumíme vzdát. Stejný princip, jen méně patrný na první pohled, se ovšem může týkat i úplně obyčejného jídla. Závislost na něm zdánlivě nikomu neškodí, potravinoví giganti se ji v nás však naopak snaží posilovat.
Co v článku najdete
Můžeme být závislí na jídle?
Může to znít absurdně, ale ano, můžeme. Při konzumaci specifických ingrediencí a potravin vysílají receptory z našeho jazyka do mozku signály, které v něm aktivují centrum odměn. Stejné centrum, jaké se aktivuje při kouření, pití alkoholu či požívání drog, ale i například při tzv. impulzivním nakupování.
Závislost na jídle funguje na úplně stejném principu jako všechny ostatní veřejně uznané zdraví škodlivé závislosti. Jídlo je, pokud se zvrhne v závislost, vlivem evoluce svým způsobem ještě nebezpečnější:
- Pocit uspokojení, který v nás jeho konzumace vzbuzuje, se totiž dostaví rychleji než u ostatních návykových látek.
- S jídlem, na rozdíl od ostatních výše zmíněných závislostí, se nedá jen tak přestat. Potřeba jíst je jednou ze základních lidských instinktů nezbytných pro naše přežití.
Canva
Jak závislost vzniká
Týká se nejčastěji fastfoodových jídel a průmyslově zpracovaných potravin. Naši primární potřebu najíst se totiž dokážou naplnit rychleji než „zdravé“ potraviny a „poctivá“ jídla. Stojí primárně na konceptu rychle a levně dodaného pocitu nasycení:
- Skládají se převážně z kombinací takových ingrediencí, potravin a dochucovadel, které tělu obratem dodají energii.
- Jsou levná a snadno dostupná.
Významnou roli při vytvoření škodlivého jídelního návyku hraje mimo jiné i naše paměť. Většina z nás se k nějakému fastfoodovému jídlu či průmyslově zpracované potravině, například sladké tyčince, dostala už v dětství. Jejich vůně a chuť z té doby se nám uložila do paměti, a tak máme tendenci si později jako dospělí spojovat podvědomě například návštěvu McDonald's se svým bezstarostným dětským obdobím. Vzpomínky se nám totiž podle vědců vybavují nejlépe pomocí povědomých vůní a chutí.
Neodolatelné cukry, tuky, soli a umělé potraviny
Vytvořit si závislost na cukru je až neuvěřitelně snadné. Proč? Jsme tak od přírody nastavení. Cukr byl pro lidstvo během celého jeho vývoje skvělým (rychlým) zdrojem energie. Z toho důvodu trvá organismu jeho rozeznání tak krátkou dobu. Podle vědců pocítíme sladkou chuť už sedm desetin sekundy po tom, co vložíme sladkost do úst. U cigaret to, pro srovnání, trvá přibližně deset sekund.
Centrum odměn se tak při konzumaci sladkých potravin aktivuje mnohonásobně rychleji. Čím rychlejší tato dráha je, tím pravděpodobněji se podle vědců začínáme chovat impulzivně – začínáme bažit. Po dalším čtverečku čokolády nebo další cigaretě.
U soli a tuku jde o stejnou cestu. Rovněž v mozku aktivují centrum odměn, které zodpovídá za nutkavé impulzivní chování. Při konzumaci všech tří zmíněných látek se navíc do těla uvolňuje dopamin, tzv. hormon štěstí. Když nám koluje v žilách, cítíme se spokojeně a radostně.
Ve chvíli, kdy se výše popsané ingredience spojí v jednom rychlém jídle nebo průmyslově vyrobené tyčince, jejich působení ještě zesílí. A zatímco přirozeně existuje jen velmi málo potravin, které by obsahovaly zároveň cukr, sůl i tuk, při výrobě „umělých“ potravin a jídel je tato kombinace absolutní základ.
Canva
Jak toho využívá potravinový byznys?
Bylo by asi přehnané myslet si, že výrobcům takových potravin jde hlavně o to vytvořit lidstvo závislé na jejich produkci. Jejich cílem je jednoduše vydělat co nejvíc peněz, musí proto prodat co nejvíc svých výrobků. O tom, jak funguje vztah lidí k jídlu, nepochybně vědí a umí toho při výrobě využít. Přitažlivost takových produktů ale nezajistí jen samotná chuť.
V první řadě je potřeba spojit ji s lákavým marketingem. Správná kombinace vhodně zvoleného složení výrobku a zajímavého tvaru či obalu dokáže zvýšit nejen bažení po produktu, nýbrž také chuť a nutkání z něj neustále uždibovat a zkonzumovat tak nakonec větší množství.
Dalším faktorem, kterého potravinový byznys využívá ve svůj prospěch, je možnost volby. Rozmanitá potrava zajišťovala člověku kdysi dávno celou paletu živin, vitaminů i minerálů a zvyšovala tak šance na jeho přežití. Proto jsme tak nadšení, když si můžeme vybírat mezi regály nebo třeba u švédských stolů.
Svou roli sehrává také forma, jakou je nám zboží potravinovými giganty nabídnuto. Díky perfektnímu marketingu, který je šikovně propojí s oblíbenými pohádkami a příběhy, sportovci či komiksovými hrdiny, jsou pro nás výrobky často navíc zábavné. A zábava pomáhá mimo jiné vytvořit a posilovat vztahy.
Závislí nejsme všichni
Proč tedy nejsme na takovém jídle závislí nakonec všichni? Jde opět o stejný mechanismus jako například u kouření. Z některých jedinců se nikdy závisláci nestanou, dokážou přestat a začít kdykoli je napadne. Jiní se své závislosti neumí zbavit ani po letech snah. Proč se v tom tak lišíme, není zatím úplně jasné. Víme ale, že k vytvoření jakéhokoli návyku, špatného i dobrého, vede do značné míry opakované chování.
Čtěte dále...
IKEA udělá po vzoru Lidlu z lidí živé billboardy: Prodává jim limitovanou kolekci oblečení a doplňků
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko