Alzheimerova choroba: Může začít až 18 let předtím, než si vy nebo vaši blízcí všimnete příznaků

Alzheimerova choroba může začít až 18 let předtím, než si vy nebo vaši blízcí všimnete příznaků Canva

Alzheimerova choroba je zákeřná a plíživá nemoc, která začíná dělat postupné a nepatrné změny na mozku dlouhá léta před tím, než se objeví postřehnutelné příznaky. Podle výzkumů to může být až 18 let! Bohužel, na tuto neurodegenerativní nemoc stále neexistuje lék, ale i přesto se proti ní dá něco dělat. Začněte s prevencí ihned.

Přečtěte si také

Zapomenuté sladkosti ze socíku: Co jsme mlsali? Dnes už Šárku, Libuši či Rusalku zná jen málokdo

Co se v mozku při Alzheimerově chorobě děje?

Při Alzheimerově chorobě dochází ke ztrátě kognitivních funkcí, narušení intelektuálních a fyzických schopností a k poruchám paměti. Co ji způsobuje, se stále přesně neví.

Odborníci se ale domnívají, že v onemocnění hrají roli změny na mozku související s věkem, genetika, změny na 19. chromozomu, způsob životního styluprostředí, ve kterém žijeme.

Mozek zdravého člověka funguje naprosto skvěle. Nachází se v něm stovky miliard neuronů (nervových buněk), které za pomoci chemických a elektrických signálů přenáší informace dál – k dalším neuronům, které si zprávy navzájem předávají v synapsích. Díky tomu informace putují mezi různými částmi mozku, odkud se pak dostanou ke svalům a orgánům.

Jenomže pokud člověk trpí Alzheimerovou chorobou, objevuje se narušení tohoto dříve bezproblémového spojení, a to pak vede ke ztrátě komunikační funkce, buňky degenerují, a nakonec odumřou.

Alzheimerovou chorobou nejčastěji trpí starší lidé, ale výjimkou nejsou ani třicátníci Pixabay

Alzheimerova choroba se může projevit dřív než v důchodovém věku

Alzheimerova choroba je určitou formou demence, ba dokonce stařecká demence bývá až z 80 % způsobena právě Alzheimerovou chorobou.

U Alzheimerovy choroby je nejdůležitější čas, protože čím dříve ji lékaři odhalí, tím lépe. A to může být v některých případech obtížné, protože člověk si toto onemocnění nemusí vůbec připustit, tím spíše, pokud ještě není v pokročilejším věku.

Pravdou je, že onemocnění se nejčastěji objevuje až po 65. roku života, ale to neznamená, že nemůže přijít dřív. Americké zdroje odhadují, že u 5–6 % pacientů se může objevit ještě před 65. rokem života, české zdroje uvádí 10% pravděpodobnost.

Neurodegenerativní onemocnění se ovšem nemusí objevit jen okolo padesátky nebo čtyřicítky, ve Velké Británii bylo před třemi lety diagnostikované mladému muži ve věku 23 let.

Rozpoznejte signály Alzheimera včas

  • Zapomínání důležitých věcí, hlavně pak nově získaných informací.
  • Neustálé se dotazování na jednu a tu samou věc.
  • Problémy při běžných činnostech, například při vaření oblíbeného jídla, které by dříve dokázal uvařit i poslepu.
  • Ztráta přehledu o čase, datu a roku.
  • Člověk si nemůže vzpomenout, jak se dostal na určité místo.
  • Změny nálad a osobnosti.
  • Špatný odhad.
  • Nemocný si nepamatuje, kam schoval například nákup nebo kde zaparkoval.
Zapomínání a zmatenost jsou příznaky Alzheimerovy choroby Canva

Mozek musíte trénovat

I přesto, že dosud na Alzheimerovu chorobu neexistuje lék, existuje proti ní určitá prevence, se kterou se dá její postup zpomalit.

  • Buďte sociálně aktivní.
  • Čtěte.
  • Učte se cizí jazyky.
  • Hrajte na hudební nástroje.
  • Aktivně se účastněte kolektivních sportů.
  • Objevujte nové věci a koníčky.
  • Hrajte speciální počítačové hry určené na trénink mozku.
  • Pište si deník, paměti, nebo rovnou začněte psát knihu.
  • Hrajte vědomostní hry.
  • Luštěte křížovky a sudoku.

Jak už bylo řečeno, důležité je odhalit onemocnění včas. Pokud máte na Alzheimera podezření u sebe nebo u někoho blízkého, navštivte praktického lékaře, který vám vydá doporučenku na psychiatrii nebo neurologii, kde se buď vaše obavy potvrdí, anebo vám vyšetřující lékař sdělí jinou diagnózu.

Kromě léků, které nemocný dostane na předpis, je důležité pracovat s mozkem a trénovat ho. Testy na zvířatech totiž odhalily, že pravidelný trénink mozku snižuje množství poškozených mozkových buněk, napomáhá růstu nových nervových buněk a nutí je posílat zprávy ostatním neuronům.