Každý rok v Česku onemocní na 20 000 lidí žilní trombózou, z nichž jí nakonec okolo 600 pacientů ročně podlehne. Už dávno neplatí, že jde o onemocnění hlavně starších lidí. V dnešní době postihuje i osoby okolo čtyřicítky a mladší. Nepodceňujte její příznaky, nad kterými byste možná za normálních okolností mávli rukou. Při zanedbání hrozí smrt nebo v lepším případě amputace končetiny.
Trombo-embolická nemoc je souhrnný název pro hlubokou žilní trombózu a plicní embolii, které obvykle mívají jeden společný znak – krevní sraženinu.
Žilní chlopně zdravého člověka zaručují bezchybný průtok krve cévami tím, že se otevírají a zavírají tak, aby krev proudila pouze a jenom jedním správným směrem – tedy směrem k srdci. Žilní chlopně totiž fungují jako ventily, které krev nepustí opačným směrem. Takové žíly jsou krásné a rovné, nic se po jejich stranách neusazuje.
Ovšem u člověka trpícího hlubokou žilní trombózou jsou žilní chlopně trvale otevřeny, takže krev může proudit oběma směry. Takové žíly jsou rozšířené a charakteristické výdutěmi po stranách, na kterých se usazují krevní sraženiny (tromby) a ty postupně zmenšují prostor pro průtok krve. Sraženiny se nejčastěji vyskytují v oblasti dolních končetin právě jako důsledek trombózy žil dolních končetin.
V případě, že se krevní sraženina utrhne a pak krevním řečištěm putuje směrem k plicím, hrozí ucpání velké části plicnice (tepna vystupující z pravé srdeční komory, která vede odkysličenou krev z tělního oběhu do plic), a tedy k vzniku plicní embolie. Plicní embolie může vzácněji vzniknout také ucpáním cévy tukovými částicemi, plodovou vodou nebo vzduchovou bublinou.
Plicní embolie je velmi nebezpečný zdravotní stav, který vyžaduje okamžitý lékařský zásah. K úmrtí pacienta může dojít i v řádech několika vteřin.
Stejně tak jako plíce je v ohrožení i mozek. Pokud dojde k přerušení krevního zásobení mozku, hovoříme o mozkové mrtvici. Mezi nejčastější příčiny jejího vzniku patří právě mozková trombóza – tedy ucpání mozkové tepny trombem, a to bývá až v polovině všech případů.
Svými projevy plicní embolie připomíná akutní infarkt myokardu.
Pacient pociťuje bolest na hrudi, má problémy se nadechnout a čím víc se snaží nadechnout, tím silnější bolest na hrudi pociťuje. Může se objevit také kašel, vykašlávání krve, modrání rtů a konečků prstů. U zvlášť vážných případů plicní embolie se může vyskytovat velmi nízký tlak, vysoká tepová frekvence a ztráta vědomí.
Důležité je okamžitě volat záchranku!
Utržená krevní sraženina ale nemusí doputovat až k plicím nebo do mozku, může se zaseknout třeba v lýtku nebo třísle a ucpat tak tepnu, kvůli čemuž pak nedojde k prokysličení příslušného spádového okrsku, který tepna vyživuje. V případě, že tromb ucpe tepnu v dolních končetinách, hovoříme o akutní ischemii dolních končetin.
I tady je zapotřebí neprodleně zavolat lékařskou pomoc.
Akutní ischemie dolních končetin je ovšem zrádná, člověk totiž nemusí příznakům přikládat až takovou důležitost. Toto akutní onemocnění se může projevovat brněním, chladem nebo zběláním nohy. Bolest ale může být také nesnesitelná, ba dokonce chůzi znemožňující.
Přibližně 60 až 70 % nemocných je starších 65 let, přičemž až 2× častěji jsou to muži. V důsledku akutní končetinové ischemie dochází až v 15 % k úmrtí pacienta a v 30 % k amputaci postižené končetiny.
Hlavní roli v záchraně lidského života nebo končetiny hraje čas.
Tou nejzákladnější a v mnoha případech nejjednodušší prevencí žilní trombózy je pohyb, a to zejména pohyb lýtkových svalů, které fungují jako pumpa zajišťující správnou cirkulaci krve.
V ohrožení jsou hlavně lidé s omezenou hybností končetin – při dlouhém ležení při nemoci nebo po operacích, obézní lidé, těhotné ženy a cestující na dlouhé vzdálenosti. Právě proto je při cestování důležité si tu a tam protáhnout nohy a projít se. Velký vliv na výskyt krevních sraženin má také dědičnost, kouření a užívání antikoncepce.
Pokud máte z trombo-embolické nemoci obavy, nechte si udělat vyšetření trombofilních mutací.