Pozor na to, jaký toaletní papír používáte! Může být skrytou hrozbou

Žena na toaletě drží roli toaletního papíru Sorapop Udomsri / Shutterstock.com

Vybíráte toaletní papír podle toho, zda je zrovna v akci, natištěných obrázků, barvy nebo vůně? Kupujete sněhově bílé, několikavrstvé toaletní papíry? Možná se budete divit, ale právě ty mohou být škodlivější variantou. Z nejnovějších průzkumů navíc vyplývá, že toaletní papíry obsahují nebezpečné látky, které znečišťují vodu a půdu. Co používat jako alternativu k toaletnímu papíru?

Přečtěte si také

Domácí zázvorový likér: Rychlý a snadný recept na elixír jako prevence proti všem chřipkám, nachlazením a virózám

Proč jsou parfemované toaletní papíry nebezpečné?

Toaletní papíry, které vypadají nejčistěji a nádherně voní, jsou překvapivě pro zdraví horší než ty, které nevypadají tak atraktivně.

Právě přidaná vůně v nich totiž může být nebezpečná, jelikož může vést k různým nemocem, jako je například kvasinková infekce u žen. Stejné riziko hrozí i z parfemovaných intimních vložek či závadných intimních gelů.

Barevné toaletní papíry sice dobře vypadají, ale v konečném důsledku mohou uškodit nejvíc. Pokud totiž používáte ty černé, červené nebo jinak tmavě zabarvené, jen stěží odhalíte možné zdravotní potíže spojené s krvácením z konečníku, což bývá nejčastějším projevem rakoviny tlustého střeva.

Mnoho rolí toaletního papíru v rozličných barvách Africa Studio / Shutterstock.com

Chlór už se k výrobě nepoužívá

V dnešní době se místo chloru používá oxid chloričitý, což není totéž. Při tomto procesu vzniká méně dioxinů – látek, které patří mezi nejjedovatější chemické sloučeniny, které dokážou vzniknout z lidské činnosti. Stále ovšem platí, že zvláště zářivě bílý toaletní papír není ekologickým výrobkem bez chemie.

Který toaletní papír používat?

Nejlepší volbou je tedy paradoxně šedivý, recyklovaný toaletní papír, nad kterým mnozí z nás ohrnují nos, protože není dostatečně bílý a hebký. Ale bohužel, ani ten není bez chyb a obsahuje například látku Bisfenol A (BPA), přičemž k jeho výrobě se také používá množství chemických látek – nicméně ne tolik.

O výskytu BPA, tedy endokrinního disruptoru, informoval výzkum publikovaný na odborném webu PubMed. Tento druh toaletního papíru však obsahuje minimální množství BPA – daleko víc ho najdete třeba na kreditní kartě nebo v plastových krabičkách na jídlo.

Ne vždy je důvod k obavám

Nemusíme ale hned malovat čerta na zeď. Třebaže článků o škodlivosti toaletních papírů je plný internet, žádný z nich nezmiňuje, že v současnosti už existují mnohem šetrnější bělicí procesy, přičemž bělení čistým chlórem patří minulosti. Jedná se o metody Elemental Chlorine Free (ECF), Process Chlorine Free (PCF) a Totally Chlorine Free (TCF).

Žena nakupuje toaletní papír Sergey Ryzhov / Shutterstock.com

Co jsou PFAS a proč jsou nebezpečné?

Podle nedávných zjištění obsahuje toaletní papír vyráběný po celém světě nebezpečné perfluorované látky PFAS, známé jako „věčné chemikálie“ . Podle výzkumníků tento odpad může vést ke vzniku rakoviny.

Studie Floridské univerzity zjistila přítomnost toxických PFAS u 21 hlavních výrobců toaletního papíru v Americe, západní Evropě a Africe. Kromě toho testy odhalily PFAS ve všech vzorcích z 8 floridských čistíren odpadních vod.

Věčné chemikálie, které se nerozkládají v přírodě, představují významný zdroj znečištění vody. Tyto toxické látky se spolu s odpady z čistíren odpadních vod, známými jako čistírenské kaly, mohou dostat i do zemědělské půdy a poté i do potravin. Jsou totiž často používány jako hnojivo.

Co používat místo toaletního papíru?

Pokud jde o toaletní papír, nejlepší volbou se jednoznačně zdá být ten obyčejný, recyklovaný. Až jej budete příště kupovat, prozkoumejte etiketu – třeba na ní bude napsáno, že byl vybělen bez použití chlóru a optických zesvětlovačů.

Nejlepší zdravotní variantou ovšem zůstává voda, tedy bidet nebo sprcha. Jestliže máte ale příliš malou koupelnu a bidet se vám do ní nevejde, pak až budete vyměňovat toaletu, myslete na to, že se dají koupit záchodové mísy, kde je přímo integrovaný.

Zdroje: pubs.acs.org, ncbi.nlm.nih.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, healthline.com, wave.rozhlas.cz, dceg.cancer.gov