Naše maminky se odvolávaly na Pepka námořníka, když nám na talíř servírovaly špenát. Ano, slavnému hrdinovi k získání nekonečné síly stačila plechovka špenátového protlaku. A vlastně to tak je: špenát k růstu svalů přispět může. To se ovšem nedá říct o obsahu železa, kterého má mít podle dávného výzkumu hodně. Víte, jak tato fáma vznikla a proč není pravdivá?
V roce 1870 německý vědec Erich von Wolf přišel s výsledkem svého výzkumu, ve kterém prý dokázal, že špenát je významným zdrojem železa. Konkrétně měl ve svých 100 gramech obsahovat 35 mg tohoto prvku.
Jenže došlo k chybě a desetinná čárka u přesného výsledku byla posunutá o jedno číslo vpravo. Ve skutečnosti tak špenát obsahuje něco málo přes 3 gramy železa ve 100 gramech. To znamená stejně jako jiné druhy listové zeleniny.
Dnes už se nedozvíme, zda omyl vznikl při měření, nebo zápisu, nicméně špenát díky němu získal pověst významného zdroje železa.
Už ve 30. letech bylo tvrzení Ericha von Wolfa vyvráceno jinými německými vědci, kteří uvedli, že Wolf znásobil skutečné množství železa ve 100 g špenátu. I tak se ale ještě někdy setkáváme s tvrzením, že špenát je dobré jíst jakožto zdroj železa.
Aby toho nebylo na vrub špenátu málo, nejen, že není dokonalým zdrojem železa, navíc ještě obsahuje kyselinu šťavelovou, která ho na sebe váže, a zabraňuje tím správnému vstřebávání. Špenát vám tedy potíže s nedostatkem železa nevyřeší.
Slaný koláč se špenátem a piniovými ořechy je opravdová lahůdka. Pokud navíc použijete již rozválené listové těsto namotané na pečicím papíru, budete mít koláč hotový během chvilky. Ideálně se tedy hodí jako rychlá večeře, když není času nazbyt, případně jako občerstvení pro nečekanou návštěvu.
Nejznámější je špenát setý, který do Evropy přinesli vojáci během křížových výprav zhruba v 16. století. Přestože neoplývá nadstandardním množstvím železa, je nutné uznat, že je zdrojem:
I když to nebylo tak úplně tvůrcovým záměrem, Pepek měl v mnohém pravdu. Špenát obsahuje nitráty, po kterých dle stockholmských vědců rostou svaly, a také přírodní steroidní hormon ekdysteron. Ten ovlivňuje fyzický výkon a přidává se do potravinových doplňků pro růst svalové hmoty.
Nebojácný svalovec vznikl už v roce 1929, kdy se objevil v newyorských novinách Evening Journal, a to ve vedlejší roli v již existujícím komiksu. Jeho autorem byl Elzie Segar, který se prý k vytvoření Pepka inspirovat hospodským štamgastem ze svého okolí.
Pepek námořník jistě povědomí o tom, že je špenát zdravý, rozšířil. Dokonce to byl jeho úkol, jenže diváky měl inspirovat k jedení této zeleniny kvůli vitamínu A, který je významný v prevenci proti šerosleposti.
Zdroje: healthline.com, medicalnewstoday.com