Zdravé slazení: Existuje, nebo utrácíme jen za lepší pocit?
Obejít se bez doslazování potravin nebo přímo bez sladkostí je pro mnohé z nás nelehký úkol, a to i přesto, že víme, že přemíra cukru neprospívá našemu zdraví. A tak hledáme různé kličky, jak si dopřát sladkou chuť, a přitom riskovat co nejméně. Existuje ale vůbec něco jako zdravé slazení? A které typy sladidel jsou k našemu organismu nejšetrnější?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Denní dávka cukru
Nejprve si upřesníme, o jakých cukrech bude řeč. Cukry nebo také sacharidy či uhlohydráty dělíme dále na cukry jednoduché (monosacharidy a disacharidy) a složené (oligosacharidy a polysacharidy).
- Jednoduché cukry jsou ty tzv. hříšné, které najdeme ve sladkostech a sladidlech. Jsou zdrojem rychlé energie, a kromě psychického uspokojení nemají pro naše tělo téměř žádný přínos, naopak v nerozumném množství mu spíš škodí. Jmenovitě jde o glukózu, fruktózu a sacharózu. Právě těm se věnujeme v následujících řádcích.
- Složené cukry slouží jako postupný zdroj energie a najdeme je především v luštěninách, obilovinách, bramborách nebo třeba v rýži.
Denní energetický příjem by měly až z 60 % tvořit sacharidy. Ale maximálně 10 % z denního energetického příjmu by mělo být z jednoduchých cukrů. Doporučená denní dávka cukru pro dospělého člověka činí dle Světové zdravotnické organizace zhruba 50 gramů, což je přibližně 17 kostek cukru. Překročit tuto hranici je tedy víc než snadné.
Canva
Bílý, hnědý, třtinový či kokosový?
- Bílý řepný cukr se skládá z 50 % z glukózy a z 50 % z fruktózy. Rafinování z něj v žádném případě tzv. smrtící jed nedělá. Jde pouze o proces odstranění nečistot a dalších nežádoucích látek.
- Hnědý řepný cukr bývá považován za přírodní a tedy zdravější – především kvůli obsahu různých vitaminů, minerálů a někdy dokonce aminokyselin. Ovšem s ohledem na to, kolik cukru denně sníme, je množství prospěšných látek v něm naprosto zanedbatelné. Při běžné spotřebě se tedy nejedná o zdravější variantu klasického cukru.
- Třtinový cukr vás svým složením možná překvapí, pravda je ale taková, že se téměř neliší od cukru řepného. Bohužel. Má se sice za to, že jde o vhodnější, a dokonce dietní alternativu k běžnému cukru, v konečném důsledku se však liší jen tím, že pochází z jiné rostliny.
- Kokosový cukr sice nepatří mezi nejlevnější sladidla, jeho přínos je ovšem téměř srovnatelný s výše uvedenými cukry – obsah prospěšných látek je minimální. Až z 80 % se jedná o běžný cukr, který se vlivem obsažené vlákniny inulinu dostává pomaleji do krve. Kokosový cukr sladí méně než cukry předešlé, o to vyšší nakonec bývá jeho spotřeba.
Shrnutí: Co se složení různých cukrů týká, nezáleží nijak zásadně na tom, po jakém z nich sáhnete. Všechny se skládají z jednoduchých cukrů, liší se jen jejich poměrem.
Med a sladké sirupy
- Med obsahuje přibližně 40 % glukózy, 60 % fruktózy a bohužel jen zanedbatelné množství přínosných látek vzhledem ke kvantitě, kterou průměrně dospělý člověk spotřebuje. Ani s přihlédnutím k jeho možným protizánětlivým účinkům se tedy nedá považovat za zdravější či dietnější variantu sladidla. Stejně jako u kokosového cukru má menší sladivost, která se často dohání vyšší spotřebou. Nahradit jím běžný cukr například při dietách nebo snaze o zdravější stravování nedává proto příliš smysl.
- Datlový sirup je v podstatě čistá glukóza. Má jí víc než běžný cukr, a proto dokáže také rychleji a víc rozhodit hladinu krevního cukru. Hodí se pro sportovce, kteří potřebují rychle doplnit energii, rozhodně se však nejedná o dietní či zdravé sladidlo.
- Javorový sirup má podobné hodnoty jako běžný cukr. Obsahuje sice oproti němu vápník a draslík, i v tomto případě se ale vzhledem k běžně konzumované „porci“ jedná o pro tělo zanedbatelné množství.
- Čekankový sirup je za určitých podmínek ve zmíněných cukrech výjimkou. Čekanka je rostlina, která ve svém kořeni obsahuje sladkou a rozpustnou vlákninu inulin. Při porovnání s běžným cukrem má zhruba dvakrát nižší energetickou hodnotu i glykemický index a podporuje růst žádoucích bakterií ve střevech. Za studena je tak skvělou alternativou cukru, pokud ji ovšem místo něj použijete při pečení, dočkáte se pouze hutného výsledku.
Shrnutí: Až na čekankový sirup není žádná z uvedených variant výrazně lepší, zdravější nebo dietnější než běžný cukr. Rozdíl může být v chuti, ale to je všechno. Výjimkou není ani tolik opěvovaný med.
Nízkokalorická sladila
- Stévie nebo také sterol-glykosid se vyrábí z listů rostliny stévie. Stejně jako například umělá sladidla sukralóza, acesulfam K nebo aspartam se jedná o nízkokalorické sladidlo vhodné pro diabetiky, jen je přírodní. Pro svou v podstatě nulovou energetickou hodnotu se s oblibou používá do „light“ verzí mnoha produktů. Hodí se tedy i při redukčních dietách.
Ať už nakonec zvolíme z jakéhokoli důvodu to či ono sladidlo, složením se od sebe příliš neliší. Vždy se skládají hlavně z glukózy, fruktózy a jejich kombinace, tedy sacharózy, jen v mírně odlišných poměrech. Pokaždé se zkrátka jedná o cukr, byť tu a tam s příměsí mikromnožství minerálů a vitaminů. Ať se nám to líbí nebo ne, tohle zkrátka tak snadno neošidíme.
Pokud chceme sladit méně, nezbyde nám než skutečně ubrat na množství u každého ze zmíněných sladidel. V ideálním případě na doporučenou denní dávku cukru, která vychází na 50 až 60 g jednoduchých cukrů.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko