Pampelišku znají mnozí z nás zejména jako plevel, který prorůstá úhlednými trávníčky před domy. Na jaře ji najdete kvést téměř na každé louce, mezi a v parcích. Není to ale obyčejný plevel – ne nadarmo má přízvisko lékařská. Je prospěšná, a to od kořene až po květ.
Pampeliška neboli také smetánka lékařská je trvalka, kterou najdete růst v podstatě na každé volné ploše. Používá se i jako salátová rostlina, ale pěstuje se také cíleně k farmaceutickým účelům, protože má prokazatelné antibiotické vlastnosti. Dále podporuje látkovou výměnu, zlepšuje trávení a pomáhá regenerovat žlučník a játra.
Je výrazně močopudná, její užívání se doporučuje zejména při poruchách ledvin a močových cest, protože vyhání a částečně dokáže i rozpustit ledvinové či močové kameny. Mimoto snižuje hladinu cukru v krvi, příznivě působí i při různých kožních chorobách a používá se jako antirevmatikum.
Často se přidává do bylinných směsí, kombinuje se zejména s březovým listem, kořenem petržele nebo celeru, čekankou, měsíčkem, přesličkou a šalvějí.
Nejvýraznější léčivé vlastnosti má kořen pampelišky. Abychom jich z něj měli co nejvíc, sbíráme ho časně zjara v březnu před rozkvětem nebo na podzim v říjnu a listopadu, kdy se všechny prospěšné látky stahují z rostliny do kořene, a ten je proto doslova nabitý živinami. Lze ho sbírat i mimo tato období, jen je potřeba počítat s tím, že jeho účinky budou o něco slabší.
Kořen obsahuje celou škálu prospěšných látek, mimo jiné hořčiny, triterpeny, třísloviny, aminokyseliny, silice, inulin a minerální látky – z nich především měď. Používá se čerstvý i sušený. Nejlepší je zpracovávat dvou a víceleté rostliny, jelikož kořen je u nich silnější a snáze se s ním dál pracuje. Po vyrytí ho obratem umyjeme, očistíme kartáčkem a co nejdříve zpracujeme.
Odvar z kořene pampelišky působí detoxikačně a pomáhá propláchnout ledviny. Připravíte ho tak, že čerstvý kořen pokrájíte, zalijete vychladlou převařenou vodou a přivedete k varu. Povaříte zhruba minutu a vypijete. Doporučují se 3 šálky odvaru denně po dobu jednoho týdne s jednodenní přestávkou uprostřed.
K přípravě čaje a kávy je potřeba kořen nejprve usušit, proto čerstvý nakrájejte na malé kousky a dejte do sušičky. Můžete ho také sušit v síťce (například ze staré záclony) zavěšené v suché, větrané místnosti nebo venku na suchém, stinném místě, kam se nedostanou sluneční paprsky. Dobře usušený kořen je při zlomení uvnitř bílý a snadno se láme. Vydrží i 3 až 5 let.
Likér napomáhá při redukčních dietách. Připravíte ho tak, že 150 g sušeného, mletého kořene (ideálně nakopaného na jaře nebo na podzim) vložíte do lahve žitné pálenky a necháte za občasného protřepání 2 týdny louhovat. Poté přecedíte přes plátýnko, abyste se zbavili zbytků. Panáka likéru si pak dopřejte 2× denně – před obědem a před večeří.
Listy obsahují podobné látky jako kořen, navíc ještě kyselinu křemičitou nebo vitamin C. Sbírají se na jaře těsně před rozkvětem nebo na začátku květu, kdy má rostlina nejvíc šťávy. Čerstvé se používají do jarních salátů, čaj připravíte jak z listů čerstvých, tak sušených – podobně jako z kořene. Čaje a odvary z listů se používají nejvíce při zánětu močových cest a ke zmírnění revmatických obtíží.
Tip: Kořen a listy, ať už v čerstvém, nebo sušeném stavu, se dají také vzájemně kombinovat.
V květech najdeme flavonoidy, karotenoidy a silice. Nejčastěji se používají k přípravě oblíbeného pampeliškového sirupu, o kterém se často mluví i jako o pampeliškovém medu.
Užijte si léčivé účinky pampelišky, vaše zdraví to jistě ocení.