Hliník je všude kolem nás. Zatímco kdysi měl cenu vyšší než zlato, dnes jej považujeme za běžnou součást života – a právě proto je užitečné vědět, jak jej správně recyklovat. Dokud se nespustí zálohování plechovek, je důležité znát správné metody třídění odpadu a vědět, kam s plechovkami. Správná recyklace hliníku pomáhá šetřit přírodní zdroje a energii, a proto je zásadní, abychom všichni přispěli ke zlepšení životního prostředí.
Češi si oblíbili nealkoholické nápoje v plechovkách a nepohrdnou ani pivem nebo dalšími alkoholickými drinky v plechu. Stoupá dokonce obliba plechovek ve srovnání se sklem. Největší prodejní čísla má, jak asi správně tušíte, pivo. S velkým nárůstem prodeje nápojů v plechovkách se však násobí objem odpadu.
Poměrně rychle si Češi osvojili um třídit PET lahve – výsledky jsou slušné. Oproti plastu jsou na tom hůře zmíněné plechovky – těch skončí ve správných kontejnerech jen okolo 30 %. Přitom právě hliník má potenciál v dalším využití, materiál jde totiž recyklovat opakovaně.
Problémem zůstává fakt, že hliníkové obaly končí tam, kam rozhodně nepatří – například na skládkách a v komunálním odpadu, v nejhorším případě pak v přírodě. Do běžného odpadu je stále hází okolo 70 % lidí, pětina občanů dokonce netuší, že se plechovky dají třídit.
Protože Češi neumí s plechovkami správně naložit, paradoxně nedochází ke zpracování odpadu, který vzniká u nás, ale zhruba tři čtvrtiny plechovek jsou vykupovány ke zpracování ze zahraničí. Vzorec recyklace tedy není funkční.
Jak u nás probíhá zpracování hliníku? Dojde k odstranění potisků a barev, následně vzniklý polotovar dostanou na starost hutě. Nakonec takto vyrobený regranulát slouží nikoli k výrobě recyklovaných hliníkových obalů, nýbrž ke zvýšení teploty při tavbě oceli v hutích. Oproti tomu v Německu z odpadu vyrábějí další plechovky. Recyklovaný hliník používá částečně i Plzeňský prazdroj – i tady však dochází k výkupu ze sousedního Německa.
Zajímavé přitom je, že výroba hliníkových plechovek je energeticky nesmírně náročná. Ekologové se proto snaží šířit osvětu – recyklace dokáže ušetřit 95 % energie a 90 % vody. To jsou důvody, proč rozšířit povědomí i o správném třídění.
Jednou z příčin, proč Češi netřídí správně, ale může být i fakt, že šedých kontejnerů na kov je málo. Počet okolo 9 tisíc na celé území České republiky je ve srovnání s kontejnery žlutými (plasty) opravdu skromný, jedná se o pouhý zlomek. Jednou z možností, jak lépe recyklovat, by přitom mohlo být zálohování plechovek.
Hliník doma vyhazujte do zvláštního koše nebo tašky. Mýtem je nutnost omývání – hliníkové obaly a odpad neomývejte, aby zbytky nekončily v kanalizaci. A jak ho poznáte? Nereaguje na magnet, mačká se a snadno se trhá. Do šedých kontejnerů, případně sběrných dvorů, patří:
Novinkou je pak možnost vhazovat kovové obaly do žlutých kontejnerů na plasty. Raději si ale ověřte, že je tato možnost i v místě vašeho bydliště.
Podle Ministerstva životního prostředí je na tom Česko ve srovnání se skandinávskými zeměmi a Německem naopak dobře se spotřebou hliníkových obalů – ta je oproti zmíněným zemím nízká. Recyklace je na každém z nás – pokud plechovky používáme, měli bychom je umět i správně vyhodit.
Zdroj: Kupi, Třídění odpadu, Seznam Zprávy, Lidovky