Počasí nás už před nedávnem svléklo do letních šatů, šortek a triček s krátkým nebo žádným rukávem. Umíme se chránit proti slunci, zvládneme i sluneční brýle či pokrývku hlavy. Jedno riziko však stále podceňujeme. Jsou jím klíšťata. Mýtus, že se nacházejí „jen“ v lese a na stromech totiž stále přetrvává. Jak to s nimi je? A lze se před nimi ochránit?
Překvapením pro mnohé bude, že klíšťata nejsou výsadou lesů a hájů. A co víc, neskáčou na nás ze stromů. Hojně se totiž vyskytují v městských parcích, zahradách, na loukách, a dokonce i v nadmořských výškách okolo 1 500 m n. m. Mají nejraději nižší listnaté křoviny, ale nepohrdnou ani těmi jehličnatými. Bydlí též v trávě, která je vyšší než 20 cm. Lehkou brzdou jsou jim vysoké teploty, ale pokud se schovají do stínu vyšší trávy nebo do vlhkého prostředí kolem rybníku, jsou aktivní stále. A to dokonce už od teplot okolo 5 ˚C.
Metod, jak ochránit své tělo, je hned několik. Pokud vyrážíte do lesa, měly by být samozřejmostí pevné boty a dlouhé kalhoty s nohavicemi opatřenými gumičkou, u dětí je můžete schovat do ponožek. Riziko snížíte i použitím i speciálního repelentu na klíšťata. Můžete si zkusit vyrobit i svůj domácí.
Pokud jste i přes preventivní opatření objevili po návratu domů přisáté klíště, zjistěte, jak jej správně vytáhnout. Běžně rozšířenou metodou je použití oleje nebo masti. Tento způsob je však nejméně vhodný. Právě proces dušení klíštěte totiž urychluje případný přenos nemocí (klíště svůj obsah vyvrhne do rány). Nevhodné je také jeho vytrhávání rukou. Menší klíště (nymfu) obvykle stačí vyviklat tamponkem (nebo ušním tamponkem) napuštěným mýdlem.
1. Na většího jedince použijte speciální háček, kleštičky nebo pinzetu. Zvolit můžete také Ixosafe set pro odstranění klíštěte, kde máte vše potřebné, a který je k dostání v lékárně za cenu okolo 210 Kč.
2. Klíště jednoduše uchopíte a vikláním ze strany na stranu jej opatrně vytáhnete. Pokud nemáte nic po ruce, poslouží dobře i kapesník, který upravíte do špičky. Existuje také metoda, kdy klíště pomocí speciální karty podeberete a vytáhnete ven. Vhodné jsou i speciální spreje, které klíště zmrazí a usnadní jeho vyndání (např. sprej Atix za 249 Kč).
3. Postižené místo poté vždy vydezinfikujte.
Pokud si chcete být jistí, klíště si schovejte. Můžete jej poslat do specializované laboratoře k rozboru a nebo si udělat domácí test. Místo každopádně sledujte. Jaké jsou příznaky nemoci?
Tato virová nemoc je dvoufázová. V první fázi připomíná běžnou chřipku nebo virózu. Druhá fáze už je doprovázena horečkami a postižen je také centrální nervový systém doprovázený bolestmi hlavy, poruchami paměti a spánku, tuhostí šíje, závratěmi či třesem. V některých případech způsobí invaliditu nebo dokonce smrt. Vhodnou ochranou je v tomto případě očkování. Antibiotika nezabírají na nemoc samotnou, pouze na její vedlejší účinky. A pozor, klíště není jediným přenašečem této nemoci. Můžeme se například nakazit i nepasterizovaným mlékem.
Prvními příznaky, objevujícími se po 1–4 týdnech od přisátí, jsou únava, bolest hlavy či kloubů a zvýšené teploty. Často se objeví i zarudnutí vypadající jako oko býka (rudá skvrna s vybledlým středem). Pokud se v této fázi nemoc neléčí (příznaky mohou být přehlédnuty), přejde po čase do své druhé fáze (1–4 měsíce po nakažení), kdy postihuje centrální nervový systém, způsobí otoky kloubů, brnění a slabost končetin, opakující se záněty spojivek a někdy i poruchy srdečního rytmu. Ve třetí fázi (může se objevit i za několik let) může dojít k trvalému poškození některých orgánů, které je doprovázeno extrémní únavou. Na rozdíl od encefalitidy zatím není na boreliózu očkování, ale lze tuto nemoc léčit antibiotiky, avšak pouze v případě, že byla odhalena včas.