Déle než rok na distanční výuce: Jaký dopad má na děti domácí učení?
Déle než rok převládá ve školách distanční výuka neboli vzdělávání na dálku, velká část žáků ani učitelů se s ní však bohužel stále ještě nesžila. Distanční vzdělávání sebou přineslo i mnoho nevýhod a problémů, které se promítly nejen na psychice dětí, rodičů i učitelů, ale i na školním prospěchu žáků. Jaké problémy jsou nejvýraznější?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
1. Ztráta kontaktu se spolužáky a kamarády
Tím, že jsou děti připoutány k obrazovkám počítačů a tabletů, nejvíce trpí sociální inteligence a celková socializace. Nejedná se přitom pouze o absenci kontaktu se spolužáky a kamarády – přichází také o každodenní společenské kontakty s učiteli či lidmi v MHD při cestě do škol. Stejně jako děti, i my dospělí se ze sociálního kontaktu neustále něčemu učíme. U dětí toto tvrzení nicméně platí dvojnásob.
Canva
2. Absence fyzické aktivity
Že nastala generace obézních a „nesportovních dětí“ se říká již pár let. Co však s dětmi udělá rok nuceného pobytu doma, je pro nás v tuto chvíli nepředstavitelné. U některých je cesta do školy a ze školy dokonce jediným pohybem, který přes den mají.
Přestaly fungovat veškeré sportovní kroužky, aktivity, spolky, a tak jsou děti odkázány na kreativitu svých rodičů, kteří by se k tomu všemu měli ještě starat o to, aby jim pohyb nechyběl. Odborníci sice doporučují zařadit do pravidelného režimu dne i přestávky s fyzickou námahou (dřepy, výskoky, skákání přes švihadlo, vyběhnutí schodiště…), kde na to ale pořád brát kapacitu?
3. Snížená kvalita vzdělání
Velký počet škol v ČR uzpůsobil výuku domácímu prostředí i možnostem dětí – například skrze snížení vyučovaných předmětů a délku výuky. Kvůli tomu ovšem není možné 100% dodržovat oficiálně stanovené vzdělávací programy.
Zhoršenou interakcí mezi dětmi a učiteli se navíc zhoršuje i možnost učivo zcela pochopit. Děti se nedoptávají učitele, ale častěji se obrací na své rodiče, kteří však jejich učivu leckdy tolik nerozumí. V horším případě pak děti mlčí, čímž se zhoršuje i chápání navazující látky a celkově zvládání chodu výuky.
Canva
4. Udržení pozornosti studentů
Podle výzkumu, který probíhal v lednu 2021 agenturou Focus, je dle nadpoloviční většiny vyučujících nedostatečné zapojení všech studentů do výuky a udržení jejich pozornosti. Očekávat úplné soustředění všech dětí, které sedí několik hodin denně v kuse u počítače, je skutečně nemyslitelné.
Kolikrát je problémem udržet jejich pozornost ve škole i za normálního provozu, kdy „vše funguje tak, jak má“. S online výukou se však tento problém zvětšuje i vlivem technických potíží (výpadky sítí, elektřiny), nedostatečné vybavenosti rodin na online výuku či běžným ruchem domácnosti – a zírání do obrazovky si také vybírá svou daň.
Nevýhod a problémů, které s sebou distanční výuka a lockdown přinesly, je skutečně mnoho, zmínit bychom také mohli zmírněnou či absolutně nulovou motivaci do dalších dnů a učení. Spousta z nás už nemusí vidět pomyslné světýlko na konci tunelu a může tak upadat do špatných nálad, úzkostí a v nejhorším případě depresí.
Co tedy radí odborníci? Podle České odborné společnosti inkluzivního vzdělávání (ČOSIV) bychom například měli dodržovat pravidelný denní režim, který dětem, a nejen těm, pomůže nastavit psychickou stabilitu a pohodu.
Canva
Jak by měl ideální režim dne vypadat:
- vstát – obléct se – nasnídat
- přechodná aktivita
- 45 minut práce
- malá pauza (např. 90 sekund chůze a 60 sekund dýchacího cvičení)
- 45 minut práce
- malá pauza (cca 10 min, svačinka)
- 45 minut práce
- přestávka na oběd (bez telefonů a PC)
- 45 minut práce
- malá pauza (např. 3 minuty tzv. mindfulness cvičení)
- 45 minut práce
- konec práce a školy – přechodná aktivita
Přechodná aktivita je jakýsi každodenní rituál, s jehož pomocí mozek vnímá rozdíl mezi školou/prací a volným časem. Ideální je například převléci se do školního (či pracovního) oblečení a z něj, vybrat si však můžete i jiný spínač.
Problémy nemají jen děti
Problémy nicméně nenastávají jen u žáků a studentů, ale objevují se i v přístupu některých učitelů, kteří nebyli na situaci a výuku online téměř nijak připraveni nebo dovzdělání. Je to naprosto pochopitelné a není se čemu divit.
V tuto chvíli se již naštěstí objevují i vzdělávací kurzy a webináře, které připravuje třeba ČOSIV se zaměřením na psychickou pohodu a chování žáků při online výuce apod., které by měly být pro vyučující v této nelehké době pomocnou rukou.
Německo
Polsko
Rakousko
Slovensko