Česko trápí už od roku 2015 velké sucho a vodní deficit každoročně stoupá. Množství srážek je navíc stále nižší, a dešťové vody tak není nazbyt. A právě proto je dobré umět ji správně využít a případně si ji i schovávat do poslední kapky. Pokud vás zajímá, jak dešťovku uchovat a na co všechno ji můžete využít, přečtěte si náš článek.
Množství spotřebované vody si mnohdy uvědomíme až tehdy, když nám přijde vyúčtování za vodné a stočné. Přitom v mnoha situacích můžete místo pitné vody použít tu dešťovou a ušetřit opravdu spoustu peněz.
Nejjednodušší je zachytávat dešťovou vodu z okapů rovnou do otevřených nádob. V těch však velmi rychle dochází ke znečištění listím, hmyzem či řasami. Proto je dobré k nádobě pořídit plovák z jemné síťky.
Oblíbeným, nicméně o trochu dražším řešením, je pořízení nádoby zakryté. Ta má ve spodní části zabudovaný odtokový kohout, ke kterému stačí připojit zahradní hadici nebo vodu stáčet přímo do konve.
Kupte se slevou Sud na dešťovou vodu.
V hobby marketech sudy a barely seženete celoročně. Po zaplacení si pouze na informacích nezapomeňte vyzvednout vypouštěcí ventil, který je součástí výbavy. Nádoby se většinou vyrábějí z tvrzeného plastu v objemu od 50 do 500 litrů. Dobře tedy při pořizování zvažte velikost nádrže, aby byla pro vaše potřeby dostačující. Sud na vodu seženete ale i v supermarketech. Třeba v obchodech Tesco je nyní v akci.
Kromě zavlažování zahrady se dešťovka hodí i do domácnosti – typicky třeba na splachování či praní špinavého prádla. Pokud se ji rozhodnete využívat tímto způsobem, měli byste zvážit koupi podzemní nádrže, která bude napojena přímo na samostatný rozvod vody v domě. Její instalace je ale samozřejmě náročnější a neobejde se bez čerpadla, cena je tudíž vyšší.
Instalace nádrže nad povrch je sice snadnější a levnější, voda se v ní ovšem kazí rychleji, lze ji tudíž skladovat spíše kratší dobu. V nádrži podzemní ji však můžete naopak skladovat dlouhodobě a využívat klidně i v zimě.
Dešťovku můžete rourou nebo hadicí svádět z okapu také přímo do studny na zahradě, kterou již nevyužíváte na pitnou vodu. Nemusíte tak investovat do drahých podzemních nádrží, studna totiž zastane víceméně všechny jejich funkce stejně dobře.
Zalévání rostlin dešťovou vodou namísto té kohoutkové má řadu výhod. Kromě ušetření spousty peněz také dopřejete rostlinám lepší péči. Dešťová voda totiž oproti té z kohoutku neobsahuje chlór a je chudá na sůl a minerály, díky čemuž nedochází k zasolování půdy. Některé druhy rostlin, například rododendrony či azalky, jinou než dešťovou vodu ani nesnesou.
Při používání vody z podzemních nádrží se nemusíte ničeho obávat. Pokud však chcete dešťovou vodu z nádrže nad povrchem využít v domácnosti, neměla by její teplota při skladování překročit 16 °C. U vyšších teplot hrozí množení bakterií a celkově rychlejší kažení vody. V nádrži by také neměly chybět filtry na vodu.
Dešťovku můžete použít například na mytí nádobí, praní prádla nebo splachování. A ideálně se hodí také na umytí auta či zahradního nábytku.
Abyste mohli dešťovku využívat i na jiné činnosti než na zalévání (kde špinavá voda nevadí), musíte o ni trochu pečovat. Velkým nepřítelem bývá slunce, které zvyšuje její teplotu a spolu se světlem podporuje množení různých mikroorganismů. Proto se dešťovka z povrchových nádrží využívá pouze na zalévání.
Zabránit množení mikroorganismů ve vodě můžete použitím různých filtrů a čištěním. A čistit byste měli také filtry samotné, především pak ty nátokové, a to hlavně po každém velkém dešti a na podzim, kdy ve vzduchu poletuje listí.