Plíseň je nevítaným hostem v každé domácnosti. Nejenže na stěnách vypadá nevzhledně a zapáchá, ale její spory mohou způsobit i vážné zdravotní obtíže, a to zejména osobám s dýchacími problémy. Pouze dům bez plísně je opravdu zdravé prostředí.
Plíseň obecně miluje místa s vysokou vlhkostí vzduchu. Nejohroženějšími místnostmi v domě jsou kvůli tomu koupelna, toaleta a kuchyně. Ohroženy jsou samozřejmě i ostatní prostory, kde není zajištěna dostatečná cirkulace vzduchu.
V současné době je velkou snahou šetřit peníze za vytápění díky zateplování nemovitostí. To vede k dokonale utěsněnému interiéru, kde se snadno tvoří vzdušná vlhkost, která je domovem plísně. Nepomáhá tomu ani kondenzace vlhkosti v zimě, ta vzniká například při sušení prádla nebo během vaření, následně se tato vlhkost sráží v chladných částech místností.
Nejlepší podmínky má plíseň pro svůj růst při vlhkosti nad 85 procent a teplotě mezi dvaceti a třiceti stupni Celsia. Zapamatujte si, že plíseň se vyskytuje pouze na místech s vysokou vlhkostí, na suchých zdech ji nenajdete. Při odstraňování plísně je důležité zbavit se prvotní příčiny – tou je právě vlhkost.
Každá koupelna by měla být ideálně vybavena oknem, bohužel ty panelákové nebo koupelny ve starších domech okna nemají. Nezapomínejte vždy po sprchování otevřít okno nebo alespoň dveře do vedlejších prostorů. Dojde k výměně vzduchu a vlhkost se sníží.
Skvělým řešením mohou být různé odvody vzdušné vlhkosti, které odsají průduchem ve stropě vlhký vzduch. Tato řešení jsou k vidění zejména v novostavbách, kde bývají součástí vzduchotechniky domu. Pokud máte v koupelně tento systém, rozhodně jej nezapomínejte zapnout, byla by škoda jej nevyužít.
Zapomenout nesmíme ani na větrání při sušení prádla. Nezáleží na tom, zda prádlo visí na sušáku či je v sušičce, vždy ve vzduchu vzniká velká vlhkost, která kondenzuje ve studených rozích místností.
Jak bylo zmíněno výše, základem úspěchu je prevence a udržování optimální vzdušné vlhkosti. Plíseň na zdi se odstraňuje speciálními přípravky, které se nastříkají na zeď a nechají se působit. V případě většího postižení nástřik opakujte dva nebo tři dny po sobě.
Pokud se plíseň objeví na sanitárním vybavení či koupelnovém nábytku, nejprve ji mechanicky očistěte vhodným desinfekčním prostředkem a následně aplikujte přípravek určený na boj s plísněmi. Ideální jsou například Savo proti plísním, Larrin, Fixinela či Bref.
Největší problém nastává, pokud se plíseň objeví ve spárách mezi obklady. Povrch spár je obvykle pórovitý a plíseň s největší pravděpodobností pronikla do hlubších vrstev. Na vyčištění spár používáme hrubé kartáčky a houbičky. Vrací-li se plíseň, je vhodné obklady znovu vyspárovat.
Při ošetřování koupelny přípravky proti plísním nezapomínejte na ochranu pokožky a očí. Většina jich je dráždivá a může způsobit nepříjemné reakce. Vždy se řiďte pokyny výrobce na obalu. Po ošetření místnost vyvětrejte, koncentrovaný přípravek totiž vyvolává bolesti hlavy.
Zatočit s plísněmi můžete i pomocí babských rad. Nejjednodušší z nich je obyčejný vinný ocet v rozprašovači, kterým stěny snadno postříkáte. Oproti průmyslově vyráběným přípravkům je šetrný, což jistě ocení vyznavači netoxické domácnosti. Poněkud agresivnější je roztok modré skalice, který se natírá ideálně před malováním v několika vrstvách. Podobně funguje i hašené vápno, které lze považovat za snad nejlevnější desinfekci proti plísním.