Kvašená zelenina nakopne imunitu i trávení. Na přípravu vám doma postačí sklenice
I když proces kvašení nemusí znít příliš lákavě, u kvašené zeleniny je tomu zcela jinak. Taková zelenina nejenže si zachová všechny vitamíny, ale jejich množství se dokonce zvyšuje, a to díky úžasným a silným bakteriím mléčného kvašení. Na fermentaci nepotřebujete žádné speciální pomůcky, stačí vám větší sklenice. Doma to tak zvládne naprosto každý bez větší námahy.
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Jak doma kvasit zeleninu – návod
- Jakmile si zeleninu nakrájíte (anebo posekáte v robotu) na velikost podle svých představ, promíchejte ji se solí (nejvhodnější je mořská anebo himálajská) – dávají se dvě procenta soli. Což při jednom kilogramu zeleniny znamená 20 gramů soli.
- Nyní můžete nechat zeleninu se solí přibližně hodinu a půl odpočívat, dokud nepustí šťávu a trošku nezměkne. Teprve pak budete plnit do sklenic.
- Než sklenice zeleninou naplníte, mějte na paměti, že musí být dokonale čisté. To tedy znamená, že sklenici i víčko předtím vypláchněte vařící vodou.
- Až sklenice vychladnou, můžete je začít plnit zeleninou, kterou pořádně stlačujte. Zavařovací sklenici zeleninou naplňte až po samý okraj a zavíčkujte. Neutahujte je ale vší silou, je potřeba, aby vzduch mohl ze sklenice ven.
- Bude unikat nejen vzduch, ale také šťáva ze zeleniny, proto sklenici postavte do misky, ať tekutina nevyteče tam, kam nechcete. Nechte zeleninu v klidu kvasit někde v teplejším prostředí. Výhodou kvašení ve sklenici je, že celý proces fermentace můžete sledovat přes sklo a vidíte, jak to pěkně bublinkuje.
- Proces fermentace bude trvat něco mezi čtyřmi a sedmi dny. Jestli jste zeleninu nakrájeli na větší kusy, může to trvat i déle. Pokud budete mít v místnosti větší teplo a zeleninu jste nasekali na velmi malé kousky, bude naopak kvasit rychleji.
Improvizované závaží pro domácí kvašení
Když se podíváte na hrnec na kvašení, uvidíte, že jeho součástí bývá těžítko, které zeleninu udusá, a šťáva se tak vyplaví na povrch. Pokud tento hrnec nemáte, chce to jen trochu kreativity a improvizace. Jak zeleninu v nádobě stlačit bez těžítka? Existuje určitě spousta způsobů, ale nejběžnější je patrně čistá zavařovací sklenice naplněná vodou, která jako těžítko funguje spolehlivě. Hrdlo ještě omotejte potravinářskou fólií.
Kdy se dá kvašená zelenina už jíst?
Kdykoli během procesu kvašení. Protože máme doma podmínky ke kvašení nastavené každý jinak, během této doby průběh kvašení kontrolujte a zeleninu bez obav ochutnávejte. Jakmile vám bude chuť vyhovovat, umístěte sklenici do lednice. V lednici se však kvašení nezastaví, jen se výrazně zpomalí.
Kvašenou zeleninu můžete jíst tedy během kvašení anebo poté, co ji vložíte do lednice. Mnozí čekání nevydrží a kvašenou zeleninu snědí dříve. Je to zkrátka závislost.
Kimchi
Kimchi (kimči) si u nás začíná získávat popularitu. Přestože je tato korejská specialita velmi jednoduchý zelný salát, díky své chuti i vynikajícím nutričním vlastnostem objevuje jeho kouzlo stále více lidí.
Kvašené okurky
Kvašáky neodmyslitelně patří k české letní tradici. Zkuste okurky naložit do slaného nálevu a nechat přirozeně pracovat bakterie mléčného kvašení. Na zavaření je potřeba nádoba na kvašení o objemu cca 3 litry.
Co patří do kvašené zeleniny?
Mezi nejčastěji používané patří zelí, které je asi nejznámějším příkladem kvašené zeleniny. Kvašené okurky jsou oblíbené pro svou křupavost a osvěžující chuť. Mrkev se často kombinuje s jinou zeleninou pro přidání sladkosti a barvy, zatímco kvašená řepa nabízí výraznou chuť a krásnou barvu. Květák se dobře kombinuje s kořením a bylinkami při kvašení, zatímco papriky mohou přidat sladkost a barvu do kvašených směsí. Cibule a česnek se často používají v menším množství pro přidání chuti. Kapusta, podobně jako zelí, je vhodná pro kvašení, a ředkvičky mají pikantní chuť, která se kvašením zjemňuje.