Také už jste unavení z neustále se zvyšujících cen potravin, energií a všeho dalšího, takže jen rezignovaně sledujete, za co všechno si budete muset v následujících měsících a letech připlatit? Inflace v České republice patří v rámci Evropské unie k těm nejvyšším.
Inflace 3,6 %! To je dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku, tedy k lednu 2019. Nejsme udiveni jen my, občané, ale také analytici, kteří předpokládali, že se míra inflace bude pohybovat stále okolo 3,2 %, jako tomu bylo v prosinci 2019. Nárůst je tedy 0,4 % oproti předpokladu odborníků.
V Česku panuje okolo vývoje cen velká nejistota, přičemž sami analytici nebyli s to se shodnout v jednotlivých predikcích. Někteří předpokládali míru inflace 3,2 %, další 3,4 % a jiní byli optimističtí a udávali dokonce jen 2,9 %. Není tedy divu, že realita v lednu 2020 všechny tolik překvapila. Bohužel nemile.
Dle informací ČSÚ vzrostly spotřebitelské ceny oproti prosinci o 1,5 %, za což mohl růst cen zejména potravin, alkoholických nápojů a tabáku. Od března roku 2012 tak jde o nejvyšší meziroční růst cen.
Česká národní banka (ČNB) odhadovala, že míra inflace dosáhne 2 %, což se dnes pochopitelně jeví jako odhad velice špatný. Bez 0,4 % je realita oproti predikci ČNB skoro dvojnásobná.
Ovšem ministr průmyslu a obchodu a v současné době zároveň i ministr dopravy, Karel Havlíček, vysvětluje růst spotřebitelských cen jako logický důsledek navyšování mezd. Bohužel občané České republiky, kteří nejsou ve svém oboru specialisty, při pohledu na výplatní pásku tento trend navyšování mezd mnohdy nepozorují.
Dle dvojitého ministra je nezaměstnanost téměř nulová, a tudíž se zaměstnanci o svou práci bát nemusí. Na druhé straně však stojí firmy, které předpokládají výrazný pokles poptávky jak po zboží, tak po službách, a tudíž se spíše snaží připravit na horší časy.
Mzdy nejvíce rostly v roce 2018, přičemž dle ředitele personální společnosti Hays, Ladislava Kučery, již nelze počítat s celoplošným přidáváním ve firmách. Polepšit si tak mohou spíše jednotlivci. A naopak si zřejmě někteří zaměstnanci právě kvůli vysoké inflaci ještě pohorší.
I kdyby se chtěl dát člověk na šetření, jíst musí. Ceny potravin oproti prosinci 2019 v lednu 2020 rostly.
Tady by se ušetřit už dalo, a to nemálo. Ceny tohoto typu zboží šly nahoru nejvíce, za což může mimo jiné i zvýšení spotřební daně. Oddíl alkoholické nápoje a tabák tak eviduje nárůst cen o 11,4 %.
Velkou měrou na zvýšení celkové hladiny spotřebitelských cen se podílí také sektor bydlení – elektřina, plyn, nájem, vodné, stočné, o tom všem jsme v poslední době ve zprávách slyšeli, že jde nahoru.
Dovolená bude zase o něco blíže k luxusu, který si nebude moci dovolit každý. Cenami v oddíle rekreace a kultura nejvíce zamávalo zdražení dovolených s komplexními službami, kde evidujeme nárůst o 9,8 %.
Možná ten pocit nemáte, ale v některých oddílech skutečně k poklesu spotřebitelských cen v lednu došlo.
ČSÚ porovnává rovněž ceny z ledna 2020 s těmi o rok dříve.
V Maďarsku vzrostly ceny o 4,1 % a v Rumunsku o 4,0 %. Nejméně pak rostly v Portugalsku (0,4 %) a v Itálii (0,5 %). Například na sousedním Slovensku byly ceny v listopadu a v prosinci vyšší o 3,2 %. I v Německu ceny v prosinci rostly o 1,5 %.
Podle Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) čísla hovoří jasně. Česká republika patří k zemím s nejvyšší mírou inflace, která v roce 2019 činila 2,6 %. Za námi pak bylo Lotyšsko (2,7 %), Nizozemsko (2,7 %), Slovensko (2,8 %), Maďarsko (3,4 %), Rumunsko (3,9 %) a jen pro srovnání, daleko za všemi bylo Turecko s 15,2 %.
Lépe jsou na tom pak všechny ostatní státy Evropské unie, přičemž nejnižší míra inflace v roce 2019 byla v Portugalsku (0,3 %), na Kypru (0,5 %), v Řecku (0,5 %), v Itálii (0,6 %), v Dánsku (0,7 %), v Chorvatsku (0,8 %) a ve Španělsku (0,8 %).
Jako průměrnou výši inflace všech, tehdy ještě 28 zemí (včetně Velké Británie), pak Eurostat uvádí 1,5 %.