„Dal bych si ji, ale nevoní mi,“ slýcháte možná od těch, kteří se stále bojí vzít pohanku do svých rukou a tvořit z ní skvělá zdravá a jednoduchá jídla. A přitom stačí pár fíglů, které nedůvěřivé přesvědčí o tom, že pohanka může nejen skvěle chutnat, ale i vonět.
Proč pohanka, přestože je známá pro svůj pozitivní vliv na zdraví, stále postrádá tolik příznivců, kolik by si i pro své další benefity zasloužila? Možná je to zmiňovaná vůně, možná špatná orientace v kvalitě, anebo neznalost všestranného využití v kuchyni. A možná je problém schovaný pod tíhou výnosnějších plodin, které zaplavují naše pole v dnešní době.
Když u nás byla pohanka mezi 16. a 17. stoletím na svém pěstitelském vrcholu, patřilo jí téměř 3 000 ha půdy. Do roku 1992 zbylo pouhých 200 ha a na výsluní se dostaly jiné obiloviny, které se ekonomicky více vyplatily – například pšenice a kukuřice.
Kupte se slevou Pohanka Menu Gold.
Před zhruba deseti lety začala probíhat změna v myšlení českého spotřebitele a díky tomu se začalo objevovat stále více produktů označených ochrannou známkou bio kvality. Bio začalo být zkrátka chtěné a ekologické zemědělství díky sílícímu trendu začalo v Česku vzkvétat, a to včetně pěstování pohanky v ekologickém režimu.
Na podporu jejího setí vznikl pod záštitou společnosti PRO-BIO pohankový program, který má za cíl podporovat zemědělce ve snaze navrátit jí více prostoru na polích a posunout ji blíže k českým strávníkům.
Pohanka je známá pro svůj vysoký obsah rutinu, který pozitivně ovlivňuje pružnost cév. Vedle toho obsahuje vlákninu s příznivým vlivem na trávicí soustavu a spoustu minerálů. Zdravotní benefity jsou jedním z důvodů, proč se pohanka do českých kuchyní navrací. Ti, co se prokousali prvními pokusy, vědí, na jaký typ se orientovat a jak jej snadno připravit.
Přesto i přes všechny zdravotní benefity a oříškovou chuť pohance zatím spousta lidí nepřišla na chuť, tedy spíše na vůni. A přitom by mohlo být vše jinak, kdyby sáhli po šetrně zpracované pohance a drželi se pár pravidel při její přípravě.
Tím největším rozdílem v kvalitě je způsob zpracování pohanky, respektive ve vyloupávání z tvrdých slupek. To se dá udělat pomocí vysoké teploty, kdy ve výsledku pohanka získává hnědou barvu i poněkud výraznější, pro někoho nepříjemnou chuť.
Druhý způsob loupání pohanky se provádí mechanicky. V tomto šetrnějším případě zůstává barva zrníček přirozeně lehce dozelena a chuť je jemně oříšková. Mechanicky loupaná pohanka je výživově bohatší, protože teplem nevzniká její znehodnocení, a hlavně se vyhnete palčivého odéru při vaření. Šetrně loupanou pohanku hledejte nejlépe v bio kvalitě.
Pohanka nevyžaduje dlouhé vaření. Ztrácejí se při něm totiž cenné látky, a proto je lepší ji napřed máčet ve studené vodě, a tím dobu vaření zkrátit.
Klasická kroupa si vystačí s několika málo minutami vaření a pak ji stačí nechat dojít pod poklicí. Nasaje vodu, změkne, ale její textura zůstane příjemně „na skus“, jako to známe u italských těstovin.
U lámanky je doba vaření ještě kratší. Tento druh zpracování je ideální například na kaše. Stačí ji nechat přes noc nabobtnat, ráno přivést k varu a nechat přikrytou chvilku odstát. Skvěle chutná například se sušenými švestkami a skořicí.
Univerzální surovina pohanka se hodí k přípravě slaných i sladkých jídel. Vynikající kaše nevzniká jen z pohanky lámanky, ale můžete použít i pohankové vločky, které stačí jednoduše zalít horkou vodou, aby nabobtnaly. Vločky se ale hodí i k zahušťování placek, případně polévek.
K přípravě pohanky naslano se nebojte při vaření přidat bylinky a koření, případně vývar. Natáhne do sebe chutě i vůně a výsledek bude zaručeně vynikající.
Když uvaříte pohanky víc, než jste chtěli, nebojte se, že nenajde další využití. Skvělá je i jako vložka do polévky. Můžete ji přimíchat do zapékané zeleniny, mletého masa na karbanátky, přisypat do salátu anebo ji využít při přípravě zeleninových placek. Pohanka má díky jemně oříškové chuti dveře dokořán ve spoustě pokrmů a v různých druzích úprav.
Možná už do skupiny milovníků pohanky patříte, ale ještě stále jste nenašli řešení, jak pohanku naservírovat i zbytku rodiny, aniž byste zachytili slova protestu. Díky tomu, že je pohanka velice univerzální, už víte, že ji lze zařadit do lecjakého pokrmu. Ale pokud na to chcete jít ještě víc pozvolna a nenápadně, sáhněte po pohankové mouce, jejíž chuť vyniká jak naslano, tak nasladko.
Mouka je skvělá k přípravě vaflí nebo palačinek, které každého milovníka sladkého potěší s tvarohovou náplní, s povidly i s dalšími druhy náplní. Milovníci slaného si zase pochutnají na pohankových palačinkách s ricottou a špenátem, případně s boloňskou náplní.
100 lidí – 100 nápadů na využití pohanky. Jak se zbavit předsudků o tom, že pohanka chutná nebo voní špatně, už víte. Proto se nebojte dát s rodinou hlavy dohromady a vymyslet společně takové recepty, které vás budou bavit a na kterých si všichni pochutnáte. Základem skvělého výsledku je vždycky správný výběr kvalitní suroviny, to ostatní je na vašich chutích.