Jsou černé olivy v obchodech opravdu přirozeně černé? Pravda, kterou většina lidí netuší

Jak rostou zelené a černé olivy?

Stále se najde spousta lidí, které překvapí fakt, že zelené a černé olivy pocházejí z jednoho stromu a nejedná se o dva rozdílné druhy. Jak je tedy možné, že chutnají úplně jinak? Může za to zejména způsob jejích zpracování.

Ale popořadě. Zelené olivy jsou nedozrálé plody, které však již dosáhly své plné velikosti. Díky své nezralosti mají pevnější slupku, trpčí a hořčejší chuť a obsahují také méně oleje. Jak zelené olivy postupně na olivovnících dozrávají, mění svou barvu. Z purpurové či fialové přes hnědou až po černou. Nepředstavujte si však sytě černou tak, jak ji známe u oliv prodávaných v konzervách nebo pytlíčcích.

Bez soli to nejde

Sklizené olivy jsou chuťově velmi hořké, a kvůli tomu také nepoživatelné. Nakládají se proto na několik hodin až dní do solného roztoku. Poté se nechávají ještě po dobu i jednoho roku kvasit. Tak vznikají klasické chutné zelené olivy.

Pravé černé olivy, tedy nedobarvované, se nakládají do soli nebo bylinek podobně jako zelené. Z fialových či hnědých zralých plodů se stávají pikantní slané lahůdky výrazné chuti. V tom se právě liší od černých oliv prodávaných u nás, které mají mdlou, máslovou chuť.

Jak vznikají nepravé černé olivy?

Mohou vznikat dvěma způsoby. Buďto se jedná o zelené plody sklizené v raném stádiu zralosti, které se nechávají louhovat za přítomnosti vzduchu. Oxidace pak způsobí ztmavnutí barvy. V druhém případě se jedná o tytéž plody, které se však uměle dobarvují.

Černá barva se typicky zvýrazňuje a stabilizuje tím, že se do nálevu přidá tzv. mléčnan železnatý nebo glukonát. Tyto látky mají schopnost barvu přírodních oliv měnit. A jak poznat, zda byly olivy dobarveny? Na obale výrobků hledejte ve složení „éčka“, konkrétně konzervanty E579 nebo E585.

Při nákupu se zaměřte nejen na barviva, ale i na název

Pokud si chcete pochutnat na pravých tmavých olivách, nejlépe uděláte, když je koupíte přímo ve specializovaných obchodech (ať už kamenných nebo internetových) s dovozovými či kvalitními lahůdkami. Dobrým poznávacím znamením je, pokud nesou originální název ze své země původu. Řeckým odrůdám se například říká Kalamata, italským zase Ligurian black. A pozor, ve středomořských zemích se olivy nakládají a prodávají převážně celé, tedy i s peckou.

Nejčastější druhy oliv

• Kalamata – řecké olivy, asi 12 mm dlouhé, tvarem podobné mandli. Většinou bývají naložené v láku a jsou šťavnaté.
• Manzanilla – jedná se o španělský druh a nejčastěji pěstované olivy na světě. Tvar oliv je kulatý a sbírají se zelené i černé.
• Nicoise – velmi malé, hořkokyselé olivy pocházející z oblasti Provence. Mají většinou ořechovou chuť.
• Moroccanské – tyto černé olivy jsou suše naložené a se svraštělou slupkou. Mají silnou chuť s nádechem hořkosti.
• Gaeta – italské olivy, typické svou vrásčitou strukturou.

Olivy pro zdraví i krásu

Olivy bychom si měli dopřávat pravidelně. Mají totiž nespočet příznivých účinků na naše zdraví i krásu. Například pár kousků před jídlem dokáže účinně zvýšit hladinu žaludečních šťáv a nastartovat naše trávení. A co umí olivy dál?

• Jsou bohaté na vitamín A a E, nenasycené mastné kyseliny, přírodní vlákninu a minerály (železo, draslík, hořčík a vápník).
• Pomáhají snižovat cholesterol v krvi, jsou dobrou prevencí vzniku cévních onemocnění.
• Posilují imunitní systém, ochraňují žlázy, které produkují hormony.
• Mají detoxikační účinky.
• Jsou přírodním antioxidantem – bojují proti předčasnému stárnutí.
• V kosmetice se používají pro svou schopnost hydratovat, vyživovat a posilovat – pleť, vlasy i nehty.

U oliv však platí, že méně znamená více. Obsahují vysoké množství soli a tuku (pravé hnědé nebo černé olivy více). Pokud je tedy chcete užívat jako doplněk stravy pro léčebné či zkrášlující účely, doporučujeme sáhnout spíše po olivovém oleji nebo po přírodních výrobcích, které ho obsahují.

Zdroj: Kupi, Healthline, Live strong