Přítomnost škodlivého bisfenolu A ve spotřebním zboží je celosvětovým problémem. Nedávná evropská studie (na které se podílela i organizace dTest nebo společnost Arnika) navíc prokázala, že se ve velké míře vyskytuje i v dámském spodním prádle, které se prodává také na našem trhu. Jde přitom o levné i značkové kalhotky. Kterému spodnímu prádlu se raději vyhýbat? A proč může být bisfenol zrovna pro ženy tak nebezpečný?
Bisfenol A neboli BPA je potenciálně nebezpečná chemikálie, po jejímž zákazu volá čím dál více odborníků. I přesto se nadále používá například k výrobě potravinových obalů, odkud se může dále uvolňovat a dostávat do životního prostředí i našeho organismu. A jak zjistil nedávný výzkum provedený v rámci evropského projektu ToxFree Life (Život bez toxických látek), obrovské množství BPA se může ukrývat i tam, kde bychom ho asi nečekali: v našem spodním prádle.
Jsou známé jako tzv. endokrinní disruptory, tedy látky narušující hormonální systém. Prokázala se u nich například souvislost se zvýšeným rizikem potratu, vznikem rakoviny prsu a prostaty, obezity nebo metabolických poruch. Mohou též nepříznivě ovlivňovat vývoj malých dětí nebo fungování imunitního systému.
Na zmíněné studii se u nás podílela spotřebitelská organizace dTest a nezisková organizace ARNIKA. Loni na podzim společně upozornily na znepokojivé výsledky ohledně výskytu bisfenolu ve 166 vzorcích testovaného spodního prádla:
I přesto, že nemusí nutně platit, že si nošením prádla obsahujícího bisfenoly musí člověk přivodit akutní potíže, problém představuje kumulování této chemikálie v našem organismu z různých zdrojů. Každodenní kontakt s pokožkou v citlivějších oblastech těla riziko škodlivých účinků na lidské zdraví zvyšuje.
Pokud se potom bavíme o spodním prádle, za ohroženější lze v tomto ohledu považovat ženy, neboť dámské kalhotky se častěji vyrábějí ze syntetických materiálů (oproti pánskému nebo dětskému spodnímu prádlu, které je z bavlny). Každé druhé pak podle výsledků zmíněné studie obsahují bisfenoly.
Jak současně upozorňuje Státní zdravotní ústav v Praze, jsou to právě ženy, které plánují těhotenství, jsou těhotné nebo kojí, respektive jejich vyvíjející se plody a malé děti, které jsou vůči potenciálně škodlivým účinkům bisfenolů nejcitlivější. Zejména tyto by měly být s výběrem prádla nejopatrnější a syntetickým materiálům (hlavně polyamidu) se preventivně vyhýbat.
Zatímco u lahví nebo plastového nádobí je standardem uvádět štítky „bez BPA“ nebo „BPA free“, u textilu se na potenciální výskyt škodlivé chemikálie tolik nedbá. Chcete-li se jí proto vyhýbat, nejsnazší cestou je správný výběr materiálu – bavlny. Jak na dotaz redakce Kupi.cz potvrdili oslovení experti, na barvě, značce nebo ceně potom podle výsledků studie vůbec nezáleží.
„Pokud chcete snížit vystavení svého organismu bisfenolům, kupujte bavlněné spodní prádlo. Alespoň dle našich dat přitom nezáleží, zda jej pořídíte v supermarketu, ve značkovém obchodě či v levném e-shopu (...) Zajímavé je, že se neprokázala ani souvislost mezi barvou a množstvím bisfenolů. Našli jsme je v tmavém spodním prádle i ve světlém, včetně bílého,“ přiblížila pro Kupi.cz šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.
Podobně doporučuje zákazníkům postupovat i Luboš Pavlovič, tiskový mluvčí nevládní organizace ARNIKA, která se mimo jiné zasazuje o zákaz těchto látek ve veškerém spotřebním zboží. „Je potřeba vyhnout se těm (kalhotkám, pozn. red.), které jsou vyrobeny ze syntetických materiálů. V tomto případě neplatí, že dražší je lepší, v našem testu jsme našli bisfenoly i ve velmi drahém ženském prádle koupeném ve standardní prodejně a vyrobeném v západní Evropě,“ uvedl pro Kupi.cz Pavlovič.
Materiál najdete vždy uvedený na cedulkách zboží, při online nákupech hledejte informaci v popisu produktu. Pokud není složení uvedeno, doptejte se prodejce, případně nakupujte tam, kde si budete složením prádla jistí.
Zdroje: dTest, ARNIKA, Státní zdravotní ústav v Praze, Kupi.cz