Součástí veřejných toalet dnes bývají osoušeče rukou, které mají být údajně nehygienické a podporovat šíření bakterií. Měli byste je přestat používat, nebo nemá cenu se obávat?
Veřejnou toaletu občas navštíví každý z nás a na takovém místě je více než kde jinde důležité, aby byla dodržena hygiena. Možná, že se snažíte, ale nezáměrně se vystavujete špíně i přesto, že si ruce umyjete a vysušíte tak, jako většina lidí – pomocí vysoušeče rukou.
Jsou skvělé, protože nemusíte na nic sahat, sami se zapnou a zase zapnou, že? Bezdotykové sušení rukou zní parádně, ale co když vám řekneme, že vzduch, který vám suší ruce, je ten, který proudí samotnou místností s toaletami? To už nezní tak čistotně.
Vycházejí studie a články, které osoušeče hodnotí a kritizují je. Ale každý strana má dvě mince a není osoušeč jako osoušeč. Typů samozřejmě existuje víc a nelze je všechny házet do jednoho pytle.
Martin Burdík z firmy Ecostep, výrobce osoušečů, říká, „že záleží na typu osoušeče rukou. Moderní osoušeče rukou obsahují speciální Hepa filtry, které mají také certifikaci pro potravinářský průmysl, tudíž jednu z nejvyšších možných. Mimo tyto hepa filtry obsahují i sběrný prachový filtr a UVC lampu, která ničí bakterie, čili je zde vícečetné čištění vzduchu.“
Burdík také představuje nejmodernější sušiče: „Novinkou posledních let jsou osoušeče rukou, které dokáží ionizovat vzduchu v místnosti v době, kdy je zrovna nikdo nepoužívá. Jednoduše řečeno, funguje to zároveň jako čistička vzduchu. V tomto případě jsou osoušeče rukou velice hygienické. Na trhu jsou vždy osoušeče, které disponují pouze prachovým filtrem, a to je pro kvalitní hygienu na toaletách nedostatečné.“
Jak již bylo řečeno, na trhu existují různé typy osoušečů, takže velmi záleží na tom, který zrovna na toaletách nebo jiných veřejných místech je. „Uvnitř osoušeče rukou je lopatkový motor, který nasává vzduch a dále ho ohřívá a fouká na ruce uživatele. V případě kvalitních osoušečů rukou se vzduch nasává přes prachový filtr, dále HEPA13 filtr a UVC lampu a náš nejmodernější osoušeč R4.1 navíc ještě ionizuje, takže je vzduch dokonale čistý. Běžné levné osoušeče vzduch pouze nasají a ohřejí,“ dodává pro Kupi.cz Martin Burdík.
Kvalitní stejně jako nekvalitní vysoušeče nasávají vzduch i s bakteriemi, které se v něm nachází. Pokud je ale přístroj kvalitní a má zajištěnou správnou filtraci, většina bakterií je odstraněna a na ruce fouká z velké části čistý vzduch.
„Osoušeče rukou sbírají vzduch z toalety a ten je zpravidla plný bakterií, kvůli neustálému splachování a vytváření vlhkosti. V případě kvalitního osoušeče rukou však dochází k vícečetné filtraci přes prachový filtr, hepa filtr a uvnitř osoušeče ještě k hubení bakterií pomocí UVC lampy,“ říká Burdík.
Protože na první pohled laik nepozná, zda jde o kvalitní, či nekvalitní osoušeč, přechází k druhé možnosti, pokud je na toaletě k dispozici, což je utření rukou do papírových ručníků. Málokdo ale ví, že ani to není stoprocentně bezpečnou volbou.
Potvrzuje to i Martin Burdík: „Lidé mají často mylnou představu, že papírových ručníků se to netýká, ale opak může být pravdou a faktorů je hned několik. Papírové ručníky jsou z části vždy vystaveny vzduchu a bakteriím na toaletách a nejen tam. Papírové ručníky nejsou nikdy speciálně skladovány nebo přepravovány, tudíž riziko přenosu bakterií vzniká již při nedbalém skladování.“
Možná jste přemýšleli nad tím, že byste si domů jeden osoušeč mohli pořídit, a zajímá vás, zda to má smysl. Zklameme vás, příliš se to nevyplatí.
„V domácnosti osoušeče víceméně postrádají smysl. Osoušeče rukou jsou víceméně doménou často navštěvovaných toalet, kde je návratnost investice velice rychlá oproti dodávkám papírových ručníků a jejich objednatel potřebuje snížit náklady na hygienické potřeby,“ komentuje Martin Burdík.
Na trhu existují kvalitní osoušeče, které fungují tak, jak mají, a dochází v nich k dostatečné a efektivní filtraci vzduchu. Bohužel trh nabízí i ty nekvalitní, které nám spíše škodí, než že by pomáhaly. Stejná je situace s papírovými ručníky. Pokud si chcete být jisti, noste své papírové ubrousky.
Zdroje: Harvard Health Publishing, ASM Journals, Kupi.cz