V porovnání s ostatními státy Evropské unie si Česká republika nevede vůbec špatně. Alespoň co se týče vzdělání a ekonomické aktivity, respektive velmi nízké nezaměstnanosti. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve spolupráci s celoevropským Eurostatem.
Na to, že Češi bodují v několika evropských žebříčcích, upozornil ČSÚ v polovině února letošního roku, nicméně data napříč celou Evropskou unií pocházejí z roku 2023. Statistiky za rok 2024 ještě nejsou pro všechny státy k dispozici.
S dlouhodobou nezaměstnaností pouze 0,8 % je Česká republika na děleném druhém místě z celé unie společně s Polskem a Maltou. Nižší nezaměstnanost, která se měří podle osob v ekonomicky aktivním věku bez práce po dobu alespoň 12 měsíců, vykazovalo pouze Dánsko a Nizozemí – 0,5 %. Velmi pracovití jsou také Němci, Rakušané a Irové – index nezaměstnanosti okolo 1 %.
„Míra ekonomické aktivity českých mužů ve věku 25 až 64 let byla s podílem 93 % nejvyšší v EU. (...) V roce 2023 se v Česku hodnota reálného HDP snížila o 0,1 %,“ dodává ve své zprávě pro kontext ČSÚ. Poměrně vysoká je podle dat Eurostatu nezaměstnanost na Slovensku, kde index ukazuje 3,8 %. Na samotném chvostu se pak nachází s 6,2 % suverénně nejslabší Řecko. Předposlední Španělsko je na hodnotě 4,3 %.
Míra ekonomické aktivity Čechů a Češek ve věku 65 a více let dosáhla v roce 2023 hodnoty 8,0 %, což bylo o jeden procentní bod více než v roce 2022. Nejvyšší hodnotu zaznamenalo Estonsko (18,1 %), naopak nejnižší míru ekonomické aktivity této věkové skupiny obyvatel vykazovalo Rumunsko (2,3 %).
Nezaměstnanost se dá měřit různými způsoby. ČSÚ uvádí ve své zprávě klasickou dlouhodobou nezaměstnanost, tj. podíl počtu nezaměstnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle.
Ovšem pokud se podíváme na takzvanou harmonizovanou míru nezaměstnanosti, v ní je Česká republika s 2,6 % za rok 2023 dokonce úplně první. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti se používá jako jeden z dalších ukazatelů a nezaměstnané osoby definuje jako osoby v produktivním věku, které nemají pracovní místo, jsou schopny vykonávat pracovní činnost a udělaly konkrétní kroky po nalezení pracovní pozice. Tento ukazatel se měří jako podíl počtu nezaměstnaných osob a pracovní síly po sezónním očištění.
Jak můžete vidět v grafu, za ČR následuje už zmíněné Polsko s 2,8 % a Malta s 3,1 % nezaměstnanosti. Naši východní sousedé ze Slovenska jsou přibližně uprostřed výčtu zemí Evropy s hodnotou 5,8 %. Z pohledu harmonizované nezaměstnanosti už na tom není nejhůře Řecko (11,1 %), ale Španělsko (12,2 %).
V čem je Česká republika úplně první? Z dat za rok 2023 vyplývá, že ze všech států Evropské unie máme největší podíl osob ve věku mezi 25 a 74 lety se středoškolským vzděláním – 64,8 %. Počítá se sem vzdělání ukončené závěrečnou zkouškou, maturitní zkouškou nebo nástavbovým vzděláním, jako jsou pomaturitní rekvalifikační kurzy.
Celounijní průměr přitom činil pouze 44,3 %. Lidé, kteří měli jen základní vzdělání, tvoří v Česku podle ČSÚ jen 13,3 % obyvatel. Nižší podíl mělo Slovensko (13,2 %), Polsko (12,5 %) a Litva (10,6 %), zatímco celounijní průměr dosáhl 26,3 %. Co se týče vysokoškolského vzdělání, tam se Česká republika zařadila s 21,9 % osob pod evropský průměr, který je 29,4 %.
Průměrný věk českých obyvatel byl v roce 2023 přesně 43,7 let, čímž se řadíme lehce pod průměr – medián EU byl 44,5 let.
Celkem 4,3 % obyvatel Česka bylo v roce 2023 starších 80 let, nejvyšší podíl vykázala Itálie (7,6 %) a nejnižší naši východní sousedé ze Slovenska (3,4 %). Itálie měla také nejvyšší medián věku 48,4 roku, nejmladší populace EU žila na Kypru, kde hodnota mediánu činila 38,4 roku.
Pokud se zaměříme na přírůstek, tak ten v případě ČR dosáhl v přepočtu na tisíc obyvatel 6,7 %, přičemž unijní průměr byl 3,7. Ovšem pozor, něpřispěli k němu novorozenci, ale přistěhovalci. Přírůstek zahraničním stěhováním dosáhl v Česku 8,7, zatímco přirozený přírůstek byl záporný (-2,0).
Naděje dožití českých mužů stoupla na 77 let, v případě žen na 83 let. Nejvyšší naději dožití při narození měli muži na Maltě (81,8 roku) a ženy ve Španělsku (86,7 roku). Naproti tomu nejnižší hodnota byla u mužů vykázána v Lotyšsku (70,8 roku) a u žen v Bulharsku (79,6 roku).
Zdroje: Kupi.cz, ČSÚ, Eurostat