Škarohlídi tvrdí, že dřív si lidé dokázali doma leccos opravit nebo nainstalovat sami, zatímco dnes si na všechno volají řemeslníky. Vytrácí se šikovnost a kutilství českých mužů a žen? Nebo jen více důvěřujeme řemeslníkům? Podle průzkumu si 78 % Čechů udělá drobné opravy nebo instalace svépomocí, pouze 6 % se obejde úplně bez řemeslníků.
Průzkum, z něhož vyplývá, na které řemeslnické úkony si Češi troufnou svépomocí, a na které ne, realizovala agentura Ipsos pro distributora plynu GasNet.
Z odpovědí respondentů vyplynulo, že 4 z 5 Čechů si doma dokážou sami obstarat „základní činnosti“. Nejvíc si lidé troufají na sestavení nábytku, který zakoupili v rozloženém stavu, a také na vymalování stěn. Obojí by zvládlo 80 % dotazovaných. Se 78 % je v závěsu vyčištění odpadu a se 74 % vyvrtání díry do zdi vrtačkou. Potom už odvaha pouštět se do manuálních prací klesá.
Bez ohledu na pohlaví by si jen 66 % lidí trouflo pustit se do zašívání oblečení a dalších drobných krejčovských prací a 64 % by se pustilo do oprav vybavení domácnosti, jako je spravení židle, kuchyňské linky nebo třeba skříně.
Hlavní motivací lidí, proč se pustit do manuální práce v domácnosti, je hlavně ušetřit peníze. Ale chybí také zručnost. Zatímco dříve si řada lidí troufla také na zapojení vypínače, výměnu vodovodní baterie nebo instalaci pračky, dnes často volají řemeslníky.
V případě elektřiny je zcela namístě přenechat veškeré činnosti odborníkům, což vyžaduje také legislativa. Manipulace s vypínači a dalšími elektrickými rozvody může být životu nebezpečná. Nicméně přesto jsou Češi zvyklí dělat si drobné úkony sami, jen už je jich méně.
Například pouze 54 % by si trouflo zapojit svépomocí vypínač nebo zásuvku. Překvapivé je, že pouze 53 % by se pustilo do výměny baterií a kohoutků, kde jde čistě o zručnost, nikoliv o potřebné atestace. Ještě méně lidí (50 %) odpovědělo, že si zvládne (a také by to udělali) připojit novou pračku nebo sporák. Pouze 19 % si opravuje domácí spotřebiče a 15 % si občas vyrobí v dílně nějaký kus nábytku.
Za nabízených možností by se nejméně lidí – jen 9 % – pustilo do čehokoliv, co se týče plynu. Expertům by svěřili napojení domácnosti na plyn, připojení plynového kotle i jakékoliv další činnosti související s obsluhou plynových zařízení. Vyžaduje to i legislativa.
„Jako distributor plynu důrazně varujeme před neodborným nakládáním s plynovými zařízeními. Ze zákonných i bezpečnostních důvodů mohou plynárenské práce vykonávat pouze profesionálové. Veškeré plynárenské práce přenechte vždy odborníkům,“ zdůrazňuje Helena Steinerová z GasNet.
Celkem 87 % respondentů z průzkumu Ipsos pociťuje nedostatek řemeslníků. Ten se projevuje zejména na růstu cen a prodlužování čekacích lhůt. I proto považují Češi kariéru řemeslníka za vysoce perspektivní. Nedostatek kvalifikovaných řemeslníků ale netrápí jen domácnosti. S jejich nedostatkem se musí vypořádávat i zaměstnavatelé napříč různými odvětvími včetně energetiky.
„Vzhledem k rostoucí roli plynu jakožto čistšího energetického zdroje, který nahrazuje končící uhlí, bude potřeba kvalifikovaných plynařů i nadále růst. Plynárenství se zároveň připravuje na obnovitelné plyny, jako jsou biometan a vodík. Proto podporujeme výuku plynárenských oborů,“ vysvětluje Steinerová.
Její slova potvrzuje i ředitel Středního odborného učiliště plynárenského Pardubice. „Obrovská poptávka ze strany zaměstnavatelů a vyšší finanční ohodnocení činí řemesla mnohem atraktivnějšími než v minulosti. Dvojnásobně to platí o našich plynařích, které si plynárenské společnosti hýčkají už v průběhu studia,“ říká Martin Valenta.
Platům řemeslníků a dalších profesí jsme se před časem věnovali v samostatném článku.
Zdroje: Kupi.cz, GasNet