„Kradou všichni – od maminek po zaměstnance,“ říká šéf bezpečnostní agentury. Nejčastější cíle a šokující finty zlodějů

Data o krádežích v obchodech jsou citlivá

Řetězce se proti krádežím chrání pomocí kamerového systému, namátkových kontrol a na placení často z povzdálí dohlíží i personál nebo pracovníci ostrahy.

„Nejčastěji kradou jednotlivci a lze mezi nimi rozlišovat podle toho, zda svůj lup podniknou bez přípravy nebo si přinesou po patřičné rozvaze různé pomůcky jako například alobal na překrytí kódu, štípací kleště nebo i rozbrusku na odstranění bezpečnostních prvků,“ říká Radek Škrabal z bezpečnostní agentury SSI Group.

Podrobné informace o krádežích jsou citlivá data, o něž se velké prodejní řetězce příliš nechtějí nebo spíše nemohou dělit. Ovšem určitou představu, jak moc supermarkety na krádežích tratí, dává například průzkum britské agentury Centre for Retail Research (CRR). Ten mezi 30 velkými prodejci ve Velké Británii, Francii, Německu, ale i ve Španělsku nebo Skandinávii zjistil, že rozdíl mezi naskladněným a prodaným zbožím činil v roce 2019 v průměru 21,3 miliardy eur. Podíl ztrát po odstranění administrativních chyb a dalších nesrovnalostí tvořil asi 1 %. Právě zde jsou započítány krádeže.

„Organizované skupiny pak využívají vždy podobného osvědčeného modelu. U obchodů hlídkují tipaři, kteří jsou spojeni se samotnými zloději. Monitorují ostrahu, kterou někdy i zaměstnají, aby předešli překažení krádeže,“ vysvětluje Škrabal.

Z uvedeného průzkumu, ale i ze statistik Českého statistického úřadu a Policie ČR vyplývá, že krádeže pokračují i v České republice. Například v roce 2023 byl rekordní červen, kdy policie registrovala téměř 5 700 nahlášených krádeží v obchodech.

Jaké zboží se krade nejčastěji?

Zloději nepohrdnou prakticky ničím, ale obvykle se jedná o menší předměty, které můžou snadno skrýt.

„Pachatelé krádeží nejčastěji cílí na zboží aktuální spotřeby a pak rychle zpeněžitelné zboží, o které je zájem. Jde především o potraviny, drogerii, parfumerii a oblečení, dále pak elektroniku. Nejdůležitější je pro zloděje nejčastěji okamžitý zisk na hraní automatů, drogy a další,“ uvádí ve své zprávě SSI Group.

Často se kradou balené salámy, šunky i sýry, což jsou potraviny, které si zloděj může snadno schovat do kapsy. Dále jsou pro lumpy „vděčným zbožím“ různé bonbóny, čokoládové tyčinky nebo další cukrovinky. Samozřejmě velmi láká také alkohol, ale zde jsou čipy a hůře se skrývá.

Často se hovoří o Kinder vajíčcích. Proč? Zloději mají údajně „chytrý“ trik, který spočívá v tom, že si vezmou plato klasických vajíček, ta dají pryč, vyskládají ho mnohem dražšími Kinder vajíčky a pak jdou vesele k pokladně. Na samoobslužných pokladnách jim to projde, ale u klasického pásu prodavači namátkou obsah plat kontrolují.

Ovšem z dřívějších vyjádření řetězců nebo bezpečnostních agentur vyplývá, že terčem zlodějů je i drogerie a kosmetika. Různé krémy, žiletky nebo parfémy jsou totiž malé a drahé, takže zloděje lákají z pohledu cena/výkon.

Přestože je to kriminální čin, je celkem úsměvné, že řada zlodějů z velmi nízkých sociálních vrstev se do supermarketů přichází také najíst. Prázdné obaly od sušenek pak prostě někam schovají, u pečiva to ani není potřeba.

Přelepování kódů a zneužití samoobslužných pokladen

Trestného činu se zloději dopouštějí i jinak. Častou praktikou je například přelepování kódů z levnějšího zboží na dražší. Pokud se jedná o zboží stejné kategorie, například hrnec, prodavač si u pásu nemusí všimnout, že v ruce má 5litrový hrnec, ale markuje malý 1litrový rendlík.

To samé zkoušejí zloději i u ovoce a zeleniny. Například zváží něco levnějšího, nechají si na přístroji vyjet lísteček a pak ho nalepí na sáček s něčím úplně jiným – mnohem dražším. K evergreenům pak patří nahlášení menšího počtu pečiva, například 10 rohlíků místo 12 a podobně.

U kasy se na tyto nelegálnosti přijde mnohem snáze, takže zloději většinou volí v supermarketech cestu přes samoobslužné pokladny. Podvádět se dá i přímo na nich, a to tak, že některé zboží zloděj projede skenerem, ale jiné putuje z košíku nenápadně přímo do tašky.

Ať už úmyslně, či neúmyslně, k poměrně častým zlodějům patří i maminky s kočárky, respektive s malými dětmi. „Mezi zloději se objevují i maminky, které zboží schovají do kočárku, kde jej většinou nikdo nehledá,“ potvrzuje Škrabal ze security firmy SSI Group. Samozřejmě dochází i k nešťastným náhodám, kdy dítě v nestřežený okamžik něco vezme z regálu, matka to nezpozoruje a zjistí to až doma. K takové krádeži se pak může doznat při další návštěvě na informacích supermarketu.

Nejčastější triky u oblečení a obuvi

Samostatnou kapitolou je oblečení a obuv. Malé věci jako například čepice, rukavice, šátky nebo třeba sluneční brýle zloději vsunou do kapsy, a když na nich není čip nebo speciální čárový kód, přes bezpečnostní brány je pronesou bez odhalení. Pokud jsou „šikovní“, tyto čipy ve zkušební kabince najdou a utrhnou nebo odlepí.

Právě zkušební kabinky jsou místa, která lupičům dopřávají soukromí, aby mohli zboží odcizit. K prastarému triku patří to, že si kradené oblečení dají na sebe a poté se s ním pokusí opustit prodejnu. To samé platí i u bot.

Prodejci se proti takovým praktikám brání pomocí skrytých čipů (můžou být i teňounké jako samolepky) nebo pomocí čísel. Určitě si vybavíte, že někteří prodejci módy vám při vstupu do kabinkového prostoru dají číslo podle toho, kolik kusů oblečení si berete na vyzkoušení, a stejný počet pak musíte i vrátit. Ovšem ani to není záruka – zloději podle dostupných informací třeba odcházejí v nové kradené mikině a tu starou vrátí na odkládací věšák.

U obuvi je situace prakticky totožná – zloděj si obuje nové boty, a pokud nemají čip, celkem snadno s nimi v nestřeženém okamžiku opouští prodejnu. Obchody proto čím dál více používají skryté čipy, které na botách na první pohled nejsou vidět, například už zmíněné samolepky.

Kradou také zaměstnanci

Pro toto tvrzení neexistují žádné výzkumy, ale z vyjádření různých řetězců nebo security firem vyplývá, že častými pachateli jsou také samotní zaměstnanci. U nich se krádež nepředpokládá, neodcházejí přes detektory a kontrolní brány, takže můžou snadno pronést potraviny, oblečení i obuv.

Motivací může být například nedostatečný plat. Podle výše uvedeného britského výzkumu z roku 2019 dosahuje podíl krádeží zaměstnanců cca 5 % ze všech krádeží.

Že počty a zásoby nesedí, zjišťují prodejci často až na papíře po inventuře nebo ve výročních zprávách, takže pokud není viník odhalen okamžitě, často ho už nelze vypátrat. Procházení hodin a hodin kamerového systému by bylo jako hledání jehly v kupce sena. Velcí prodejci proto s „určitými ztrátami“ počítají a musí být součástí jejich rozpočtu.

Tento článek má pouze informativní charakter, jeho cílem není podněcovat k jakékoliv kriminální činnosti. Naopak! Viděli jste někdy v obchodě někoho krást? Napište nám do diskuze, jestli jste to nahlásili, nebo jestli jste dělali, že tam nejste.

Zdroje: Kupi.cz, SOCR ČR, ČSÚ