Prodeje tichých a šumivých vín plošně klesají. Nepříznivý vývoj posledních dvou let potvrdili nejen čeští vinaři, ale i ti francouzští. Méně se totiž kupuje i pravé šampaňské, které mělo v nákupních koších spotřebitelů vždy své ctěné místo. Důvodem je přitom kombinace hned několika ekonomických, společenských a generačních faktorů. Proč se víno přestává pít?
Zatímco během pandemie zájem o víno stoupal, od roku 2022 ukazují data evropských vinařů opačné tendence. Francouzští producenti šampaňského dokonce hovoří o nejslabší poptávce od roku 1985. Loni se prodalo jen 271 milionu lahví, což je nejméně za posledních 22 let. Poptávka se snižuje doma ve Francii i například ve Spojených státech.
Jak pro zahraniční média uvedl Maxime Toubart, prezident svazu Champagne Syndicat Général des Vignerons, na nepříznivém vývoji se výrazně podepsala světová politická situace a přetrvávající válečný konflikt.
„Šampaňské je úzce spojeno s oslavami a dobrou náladou. Možná současná globální situace, ať už geopolitická nebo makroekonomická, nedává lidem důvody se radovat a otevírat jednu lahev šampaňského za druhou,“ potvrdil také Jean-Jacques Guiony, finanční šéf společnosti LVMH, největšího producenta šampaňského.
Lidé se přiklání k umírněnější spotřebě také z ekonomických důvodů – inflaci a rostoucím životním nákladům. Kvalitní vína nebo dražší šampaňské z nákupních seznamů vytlačily prioritnější položky, případně zákazníci upřednostňují levnější značky nebo jiné druhy alkoholických i nealkoholických nápojů.
Změny spotřebitelského chování označila za největší výzvu ve svém hospodaření i většina českých producentů. Podle Svazu vinařů pocítilo loni pokles příjmů až 70 % z nich. Kartami jim výrazně zamíchal také tlak na regulaci prodeje vína a vyšší daňové zatížení.
„Do nižších prodejů se u nás letos navíc výrazně promítlo také zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako firemního dárku, které vstoupilo v platnost v lednu 2024. Pro řadu tuzemských vinařů přitom šlo o jeden z hlavních příjmů. Dopady ještě nejsou zcela vyčísleny, pro mnohé vinaře je to ale drastický zásah, přitom bez valného přínosu pro stát,“ uvedl prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
V neposlední řadě pokládají vinařský průmysl příslušníci tzv. generace Z a mileniálové, kteří mají ke konzumaci alkoholu jiný přístup než jejich rodiče. Čím dál častěji se navíc rozhodují kvůli zdraví zcela abstinovat. Pokud už pijí, pak dávají přednost novým typům nápojů, například řemeslným, organickým či nízkoalkoholickým druhům. Víno – především tiché červené, ale i bílé – již považují za konzervativní a méně atraktivní volbu.
To mimo jiné naší redakci potvrdili i čeští vinaři. V reakci na měnící se preference českých zákazníků plánuje téměř třetina z nich se více soustředit na nové odrůdy a kategorie, například na biovína nebo alternativní vína s nižším či žádným obsahem alkoholu.
Zdroje: CNN, ČTK, Decanter