Že by občané České republiky začali brát Evropskou unii, v níž jsme od roku 2004, na milost? Podle průzkumu analytického ústavu STEM tomu tak je – 51 % lidí uvedlo, že jsou s členstvím ČR v EU spokojení. Oproti minulým letům se také zvýšil podíl lidí, kteří by brali jako měnu euro. Kolik jich je? A jaké další výsledky ukázal průzkum?
Výzkumné šetření provedl STEM na podzim 2024 a výsledky zveřejnil v lednu 2025. Tento analytický ústav sleduje trendy, postoje a nálady v české společnosti už od roku 1990. Zmiňovaný průzkum si vyžádalo Zastoupení Evropské komise v ČR.
„Od vrcholu poslední krize v roce 2022 sledujeme mírné oslabení protiunijně naladěných skupin,“ komentuje výsledky Martin Kratochvíl, analytik STEM.
Z odpovědí respondentů vyplynulo, že celkem 51 % českých občanů je spokojených s členstvím ČR v Evropské unii. Zajímavé je, že dokonce 60 % Čechů by v případném hlasování zvedlo ruku pro setrvání v unii, což je o 4 procentní body více než loni.
Ovšem ještě více sympatií měli dotazovaní k Evropě jako takové než k instituci Evropské unie. Za Evropana se označilo 72 % lidí, stejně jako v roce 2021. Meziročně se podíl lidí, kteří se cítí být hrdými Evropany, zvýšil o 2 body. Oproti posledním letům se celkově zvedl počet občanů sympatizujících se setrváním Česka v EU.
„Když se na pocit evropanství podíváme optikou naší segmentace, tak vidíme, že za Evropany se považuje i velká část odpůrců EU. Z toho plyne, že odpor pramení z institucionálního pojetí EU, ne z příslušnosti k Evropě jako takové,“ vysvětluje Kratochvíl. Protiunijně naladěných lidí v posledních letech mírně ubylo. Děje se tak navzdory tomu, že celkově u české veřejnosti převládá skepse nad domácím vývojem (více níže).
Ačkoliv počet fanoušků univerzální evropské měny je v Česku dlouhodobě nízký, v roce 2024 se vyšplhal až na 26 %. Na otázku, zdali by podpořili zavedení eura, odpovědělo 11 % „Určitě ano“ a 15 % „Spíše ano“. Rezolutní „Určitě ne“ řeklo 54 % respondentů.
„Jak víme i z jiných výzkumů, Češi si s eurem stále pojí zdražování a častý je také pocit ztráty části naší národní identity. Často mají také čistě praktické výhrady, jako že euro vytváří v peněžence zásobu těžkých kovových mincí,“ vysvětluje analytik STEM Jiří Táborský.
Nejvyšší podporu mělo euro krátce po vstupu ČR do EU (2004), a to v roce 2006, kdy by pro přijetí této měny hlasovalo 50 % občanů. Nejhorší pověst mělo euro s 15 % v roce 2017. Od roku 2022 jeho popularita mírně stoupá – z 18 % na aktuálních 26 %.
„Do nálad veřejnosti a zejména celkově špatné nálady se stále promítají nedávné krize, především ta inflační. Horší než faktická finanční situace domácností je však přetrvávající dojem, že se naší zemi nedaří a že se neubírá správným směrem,“ vysvětluje Kratochvíl.
„O to zajímavější je, že ačkoliv tato „blbá nálada“, vyvolaná napřed covidovou krizí a následně inflační vlnou, v české společnosti přetrvává, do postoje k Evropské unii se příliš nepromítá,“ hodnotí průzkum exklusivně pro Kupi.cz ekonom Petr Dušek.
Z dlouhodobého sledování STEM vyplývá, že česká veřejnost měla největší optimismus v letech 2001 až 2004, se vstupem do EU nastal razantní propad. Nejkritičtější pro atmosféru v ČR byly roky 2010 až 2013 a současné období 2021 až 2024 patří taky k nejhorším v období samostatné České republiky.
Ovšem jak už bylo zmíněno, navzdory nespokojenosti s tuzemským stavem si Češi na Evropskou unii podle průzkumu zvykají.
Zdroje: Kupi.cz, STEM, ČTK