Když vůně cukroví skrývá hořké tajemství: Po finále cukrářské show upekla Tereza Olbrichtová „K smrti dobrý“ román

Kdo je Tereza Olbrichtová?

Tereza Olbrichtová je cukrářka a spisovatelka. Ačkoliv vystudovala chemicko-technologickou školu, rozhodla se upřednostnit své dvě největší vášně, kterými je pečení dezertů a psaní knih. Pod pseudonymem Elen An vydala svou prvotinu Ustláno na betonu, která sklidila úspěch, a tak se rozhodla v psaní pokračovat. V loňském roce spatřil světlo světa její další literární počin, kterým je detektivní román z kavárenského prostředí K smrti dobrý. V témže roce se Tereza také probojovala do finálové trojky v televizní show Peče celá země.

Co o sobě Tereza prozradila?

Terezo, jaké byly vaše první pokusy v pečení a co vás motivovalo k tomu, abyste se mu začala věnovat intenzivněji?

Není to tak dávno, co jsem vynechávala recepty, ve kterých byly suroviny jako glukóza, pistáciová pasta nebo pohanková mouka. Neměla jsem doma kuchyňského robota, teploměr ani špachtli, a když jsem pekla dort dceři k druhým narozeninám, krém byl sražený, panáčci na dortu z hračkářství a na boku byla díra od lahve sektu, která se na něho v lednici navalila. (smích) Dceři to ale vůbec nevadilo, protože dostala svůj vysněný dort s Bingem a malinami od maminky. V tento moment jsem si znovu uvědomila, že nejkrásnější je dělat někomu radost. A to platí nejen v cukrařině! Čím více se mi výsledné produkty dařily, tím víc mě začalo pečení bavit a nakonec jsem si uvědomila, že úplně nejraději tvořím vlastní recepty podle svých chutí a preferencí.

Jaké jsou vaše oblíbené vychytávky či techniky v kuchyni, které byste doporučila všem milovníkům vaření a pečení pro zlepšení výsledků?

Určitě už bych se neobešla bez teploměru a zdobicích sáčků. Díky teploměru se nemusíte bát přípravy prakticky jakéhokoliv žloutkového krému nebo gelu na bázi pektinu a zdobicí sáčky se hodí nejen na dekorování, ale také přerozdělování množství krému. Kdybych měla vypíchnout jednu konkrétní vychytávku, tak je to ale určitě přidání glukózy nebo medu k cukru při výrobě karamelu. Díky tomu nedojde ke zpětné krystalizaci ani při intenzivním míchání, a vy se tak nemusíte bát spálené hořké hmoty na dně hrnce.

Vaše kniha K smrti dobrý propojuje svět cukrařiny s detektivním příběhem. Co vás inspirovalo k takovému spojení a jak probíhal proces tvorby?

V knihách mám ráda různé kontrasty, a tak mi přišlo super spojit svět sladkého pečení a temné vraždy. Ke všemu je útulné kavárenské prostředí přesně to místo, kde byste si mohli najít chvilku na poklidné čtení detektivního románu u kávy a dortíku. My jsme vlastně vložily toto prostředí přímo do knihy, takže i při čtení knihy doma v posteli si budete připadat jako v kavárně.

Vydáním knihy jste si splnila sen z dospívání. Vzpomněla byste si na moment, kdy jste si řekla, že zrovna teď začnete na svém snu pracovat, a jaké výzvy jste během psaní knihy musela překonat?

Když skončil pořad Peče celá země, dostala jsem několik nabídek na vydání kuchařky. Já si ale strašně moc přála vydat detektivní ženský román, protože to jsou žánry, které mě baví. Nevěděla jsem ale, kde začít. Zachránila mě až moje sestra, která mi přinesla super nápad na hlavní zápletku. A tak mě napadlo, že bychom mohly napsat knihu spolu. Střídaly jsme se po kapitolách a každá napsala příběh pro jednu z hlavních postav. Z této naší spolupráce mám obrovskou radost, protože o to víc mě psaní bavilo, a věřím, že je to také na knize poznat.

Přemýšlíte už o dalším literárním projektu?

Přiznám se, že ano. Moc bych si přála napsat pokračování K smrti dobrý. Obzvlášť díky úžasným reakcím čtenářek a jejich neustálému pošťuchování, kdy už bude dvojka. (úsměv) Na sítích se mě ale dámy hodně ptají také na kuchařku, takže si teď trošku pohrávám i s touto myšlenkou. Tak uvidíme.

Odkud čerpáte neustálou inspiraci pro nové recepty?

Já mám opravdu výhodu, že mi strašně chutná sladké. Vidím v obchodě jahody v akci a hned si říkám, do jakého dezertu nebo moučníku bych je mohla použít. U masa mě to třeba nenapadne. (smích) Ke všemu mám doma docela dost starých kuchařek, ve kterých mě baví hledat inspiraci. Myslím, že chutě často zůstávají, ale díky modernějším technologiím a dostupnějším surovinám můžeme využívat jednodušší postupy a vyhrávat si s vizuální stránkou.

Jakým způsobem vybíráte suroviny pro své recepty? Dáváte přednost lokálním producentům, nebo máte oblíbené konkrétní značky?

Tady hodně záleží. Vím, že někteří cukráři třeba nedají dopustit na konkrétní značku čokolády. Já si ale myslím, že pokud je v pořádku složení, můžete koupit dobrou čokoládu i v supermarketu. Problém mám obecně s máslem. Myslím, že tam se kvalita hodně liší, a proto se snažím kupovat jen to, které bylo vyrobené v Čechách. Ani to však bohužel není zárukou kvality. V Plzni máme skvělý farmářský obchod a trhy, kde ráda kupuji vajíčka, ale přiznám se, že pro mléko přímo k farmáři opravdu nejezdím.

Do kterých obchodů vyrážíte na nákupy nejčastěji a proč zrovna sem?

Co se týče cukrářských potřeb a surovin, nejčastěji nakupuji na Dortisimu, protože mají velký sortiment. Pro ovocná pyré, větší balení čokolád, pasterizované žloutky a alkohol na pečení jezdím do Makra. Co se týče klasických obchodů, ráda chodím do Lidlu, kde miluju jejich zahraniční týdny. Když nemám moc času, nakupuji na Rohlíku.

Sledujete při nákupu potravin ceny a porovnáváte je mezi různými prodejci? Máte nějaké tipy, jak nakupovat efektivně?

Přiznám se, že je pár surovin, jejichž skokový rozdíl v ceně v čase mě často překvapuje. Typickým příkladem je třeba máslo, které nešlo před Vánoci sehnat pod 65 Kč. Po svátcích ho najednou měli všechny obchody v akci za 40 Kč. Abych řekla pravdu, toto mě štve. Chápu, že je to otázka nabídky a poptávky, ale někdy mám pocit, že řetězce reflektují spíše cenu konkurence než tu nákupní, což mi nepřijde v pořádku.

Samozřejmě také nakupuji zboží v akci. Myslím, že se tomu nedá moc ubránit, ale není to tak, že bych třeba jela speciálně do nějakého obchodu jen proto, že má například maliny v akci. Spíš když už se vydám na nákupy, koukám, co mají zrovna ve slevě. Co se týče nakupování, efektivní moc nejsem, ale třeba na Rohlíku mám vlastní seznam potravin, který vždy projedu, kouknu, co je v akci, pak také na novinky, dám do košíku a hotovo.

Na jakých surovinách rozhodně nešetříte a koupíte je klidně za plnou cenu?

Určitě jsou to právě vajíčka. V tomto případě je pro mě důležitý druh chovu. Dále pak ovoce a zelenina, protože je super, když rajče chutná jako rajče a jahoda jako jahoda. (úsměv) Nicméně patřím k těm, kteří se opravdu dívají na složení, a když někde vidím palmový tuk nebo dvacet éček, prostě si to nekoupím.

Podělila byste se s našimi čtenáři o oblíbený recept, který jste si oblíbila již v dětství?

V dětství jsem měla nejraději věnečky od maminky a tahle láska mi zůstala dodnes. Mám ráda ty s citronovou polevou a poctivým krémem, takže se ráda podělím o recept.

Věnečky s citronovou polevou podle Terezy

Odpalované těsto:

• 110 g vody
• 130 g plnotučného mléka
• 4 g soli
• 4 g cukru krupice
• 115 g másla
• 135 g hladké mouky
• 220 g vajec
• moučkový cukr

1. Mléko, vodu, sůl, cukr a máslo nakrájené na kostičky ohřejeme do rozpuštění a přivedeme k varu.
2. Následně stáhneme, sundáme z plotýnky a vmícháme prosátou mouku. Pak vrátíme zpět na plotýnku a odpalujeme přibližně 2 minuty.
3. Těsto přemístíme do robota, necháme poklesnout teplotu a postupně vmícháme rozšlehaná vejce.
4. Pomocí vykrajovátka a cukru si naznačíme na pečicí podložku kolečka, na která pomocí řezané špičky nastříkáme věnečky. Poprášíme moučkovým cukrem a dáme péct do trouby vyhřáté na 230 °C. Teplotu ihned stáhneme na 180 °C a pečeme cca 25–30 minut.

Vanilkový krém

• 75 g mléka
• 270 g smetany
• 33% vanilkový lusk
• 30 g kukuřičného škrobu
• 100 g žloutků
• 70 g cukru krupice
• 75 g másla
• 200 g mascarpone
• špetka soli

1. Mléko se smetanou, solí a vanilkou zahřejeme pod bod varu a nalejeme na žloutky s cukrem a škrobem.
2. Vrátíme do hrnce a za stálého míchání provaříme. Přelejeme do misky, zakryjeme potravinářskou fólií a po vychlazení na 35 °C zapracujeme tyčovým mixérem máslo a mascarpone.
3. Necháme v lednici do druhého dne a pak vyšleháme.

Kompletace

• 200 g moučkového cukru
• 40 g citronové šťávy

1. Vychlazené věnečky podélně rozkrojíme.
2. Pomocí sáčku s řezanou špičkou naplníme vanilkovým krémem.
3. Horní část namočíme do citronové polevy, kterou jsme si vytvořili smícháním cukru a citronové šťávy, a přiklopíme.

Zdroj: Kupi.cz