„Lék v systému vidíme, ale nemůžeme vám ho objednat, pardon.“ Tato slova slyší v malých českých lékárnách čím dál více pacientů. Důvodem je to, že podle Grémia majitelů lékáren distributoři léků odmítají zavážet malé množství některých léků do menších lékáren, přestože podle novely zákona z června 2024 musí. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) situaci řeší.
Podle druhé části novely zákona o léčivech č. 378/2007 Sb., která vstoupila v platnost v červnu 2024, mají dodavatelé léků i lékárny několik nových povinností. Například držet takové množství léčiv s omezenou dostupností, které pokryje 1–2 průměrné měsíční dávky.
Zároveň by se lék měl k pacientovi s receptem od lékaře dostat po objednání v lékárně do 48 hodin. Podle malých lékáren distributoři léků tuto novou úlohu nezvládají, takže ani lékárny nemůžou tuto novou povinnost plnit.
„Nejsme schopni ten lék, který je omezeně dostupný, do dvou pracovních dnů zajistit. Situace je dlouhodobě neřešená a řekl bych, že i neúnosná,“ řekl médiím Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren. Problémových je podle něj asi 5 % léčiv, většinou těch speciálních, ale v posledních týdnech prý v malých lékárnách chybí i antibiotická mast Framykoin nebo přípravek proti krvácení Exacyl.
Některé malé lékárny po celé ČR hlásí nedostatek antibiotik na černý kašel nebo přípravků proti alergiím. Naštvaní jsou pacienti i samotné lékárny.
Tyto problémové léky mají v centrálním státním systému, který dozoruje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), většinou příznak „omezená dostupnost“. Podle novely z léta to znamená, že distributoři a lékárny si musí udělat už zmíněné zásoby a například také to, že se lék nesmí vyvážet do zahraničí.
Cílem bylo předejít výpadkům, nicméně k těm nyní opět došlo. Malé lékárny viní distributory a stát, v tomto případě SÚKL, a zvažují hromadné žaloby.
Jak potvrzuje personál malých lékáren i Grémium majitelů lékáren, distributoři léků odmítají vyřizovat kusové nebo celkově malomnožstevní objednávky. Léky tedy podle systému na skladě mají, ale odmítají ho malým lékárnám doručit, protože se jim to nevyplatí.
„Jaký by to mělo smysl, abychom ty léky nedodali? My léky nevyrábíme, my je jen skladujeme a dovezeme. Kam léky půjdou, to není naše rozhodnutí,“ brání distributory Tomáš Votruba, ředitel Asociace velkodistributorů léčiv. „Nejsem přesvědčen, že tady došlo k nějakému zásadnímu nebo úmyslnému nedodání léčiva. Těch podnětů registrujeme minimální množství,“ bere situaci s rezervou také Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví.
Z pohledu lékáren se ale distributoři i stát dopouštějí nezákonného jednání s pokutou až 20 milionů korun. Podle farmaceutů by měl SÚKL jako pověřený státní orgán situaci intenzivně řešit a rozdávat pokuty. Tak se ovšem neděje, úřad hříšníky pouze kontaktuje a situaci řeší domluvou.
„S dotčenými distributory ústav situaci řešil, probral, edukoval je a poučil o následcích. Dotčené subjekty pak okamžitě nastavily včasná nápravná opatření,“ řekla médiím Jitka Zinke, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Ve druhém lednovém týdnu vyšlo oficiální prohlášení, v němž SÚKL tvrdí, že má situaci pod kontrolou. Od června do prosince 2024 údajně obdržel pouze 6 oficiálně podaných podnětů ohledně nezajištění dodávek léků nebo na jejich nerovnou dostupnost. První dva podněty přišly 22. listopadu.
„Ústav oba podněty prošetřil: dotčení dodavatelé neměli žádný záznam o pochybení ve své činnosti, problém nenaplnění nových (od června 2024) povinností u nich vykazoval spíše technicko-administrativní charakter,“ uvedl SÚKL ve svém prohlášení. Obě společnosti prý s ústavem velice aktivně komunikovaly a samy proaktivně navrhly nápravná opatření, aby v budoucnu k podobným situacím nedocházelo.
„Ústav tato nápravná opatření shledal vhodnými a dostatečnými, přesto písemně a důrazně oba distributory upozornil na povinnosti plynoucí z ustanovení § 77 odst. 1 písm. h) zákona 378/2007 Sb. o léčivech, a také na právní důsledky, které z případného jednání vyplývají, a dále je poučil o možném postihu, který jim v případě opětovného porušení hrozí,“ dodal SÚKL.
Další 4 stížnosti zaslaly lékárny v průběhu prosince, takže jsou aktuálně v řešení.
Malým lékárnám přijdou kroky SÚKL příliš mírné – domluva dodavatelům prý nezajistí, aby se situace zlepšila. Patřičný efekt by podle nich měly až pokuty. Kontrolní úřad ovšem zatím žádnou neudělil.
„Stát se má starat o důsledné vymáhání povinností distributorů a zajištění dostupnosti přípravku. To znamená, že my se opravdu budeme muset obrátit na nezávislý soud,“ řekl médiím Hampel z Grémia lékáren.
První část novely zákona platí už od 1. ledna 2024 a mimo jiné ukládá lékárnám už zmíněnou povinnost hlásit množství léků označených příznakem „omezená dostupnost“, aby všichni účastníci zdravotnického systému měli přehled a mohli zabránit výpadku. To se nedaří ani po druhé části novely, která vstoupila v platnost 1. června 2024.
V České republice je evidováno 56 000 druhů léků. Aktivně je z toho dostupných volně k prodeji nebo na recept více než 8 000.
Zdroje: Kupi.cz, SÚKL, iRozhlas, TN.CZ,