Mezi jednotlivými profesemi na českém pracovním trhu jsou obrovské rozdíly. Přibývá Čechů, kteří si měsíčně vydělají přes 100 tisíc korun, ale prodavačky nebo uklízečky se musí stále spokojit s naprostým minimem. Průměrná měsíční mzda letos přesáhne 46 000 Kč, ta minimální poskočila na 20 800 Kč.
Jak ukazují data Českého statistického úřadu, průměrná nominální mzda v ČR ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 7 %, a to na 45 412 Kč. Když zohledníme inflaci, tak se meziroční růst pohybuje okolo 4,6 % a reálná mzda rostla třetí čtvrtletí v řadě.
A jaké jsou predikce? Personální agentura Advantage Consulting odhaduje, že průměrná měsíční mzda přesáhne v průběhu roku 2025 dokonce hranici 46 000 Kč. Kromě toho odborníci na HR připomínají, že na začátku roku 2025 vzrostla minimální mzda o 1 900 Kč na 20 800 Kč.
„Růst minimální mzdy má obecně vliv na platové podmínky napříč odvětvími, zejména pak u nízkopříjmových pozic. Zvýšení minimální mzdy často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi,“ vysvětluje v tiskové zprávě Olga Hyklová, ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Efekt zvyšování mezd kvůli rostoucí minimální mzdě je patrný zejména ve firmách, kde je velký počet zaměstnanců pobírajících minimální mzdu – vedení pak musí přidat peníze i výše postaveným zaměstnancům, aby zachovalo platový odstup.
Nejlukrativnější pozice podle výše platu dlouhodobě nabízí oblast informačních technologií a v roce 2025 tomu nebude jinak.
„Mezi nejlépe ohodnocené IT pracovníky budou letos patřit specialisté na kybernetickou bezpečnost či datovou analýzu. Firmy odborníků na digitalizaci a IT bezpečnost hledají stále více, což zvyšuje jejich hodnotu, vydělávat budou letos průměrně kolem 120 tisíc korun měsíčně,“ uvedla Hyklová.
U seniorních pozic jsou běžné mzdy i vysoko nad 120 tisíc korun. Při odměňování „ajťáků“ hraje zásadní roli praxe. U vysoce specializovaných nebo manažerských pozic se mzda v mezinárodních firmách pohybuje kolem 200 000 korun.
„Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc. Během našeho loňského průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UI designer odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ řekla Denisa Janatová, ředitelka projektu Smitio, který propojuje IT specialisty s firmami.
Co se týče dalších profesí, které nemusí mít v roce 2025 o výši platu nouzi, solidní mzdy si udrží lékaři, manažeři v technických oborech a specialisté ve strojírenství, elektrotechnice a energetice.
K vysoko hodnoceným pozicím patří taky vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku. Takoví profesionálové si ve středních a velkých firmách vydělají 90 až 120 tisíc korun měsíčně.
„Kromě toho vidíme stále rostoucí poptávku po specialistech v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se mzdy zkušených inženýrů pohybují kolem 80 až 110 tisíc korun. Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení pohybují v rozmezí 100 až 150 tisíc,“ uvedl Roman Vejražka z náborářské společnosti Theones.
Podle dostupných statistik na průměrnou mzdu cca 46 000 Kč dosáhne jen jedna třetina pracovníků. Zbylé dvě třetiny musí vyjít se skromnějšími výdělky. Mzda některých z nich přesáhne tu minimální jen o několik málo tisíc. Minimální mzdu v Česku pobírají přibližně čtyři procenta zaměstnanců, tedy asi 150 000 lidí.
„Profese, u kterých se výdělky minimální mzdě blíží, jsou dlouhodobě uklízečky, ostraha objektů a méně častá povolání jako třeba šička. K nejhůře placeným pozicím budou pak v letošním roce patřit také pokladní a obsluha v retailu, kde se průměrná mzda pohybuje mezi 23 až 27 tisíci měsíčně,“ řekla Marcela Vyskoková, manažerka Advantage Consulting.
Na juniorních postech v administrativě se zaměstnanci zpravidla nedočkají vyššího ohodnocení než 25 tisíc korun. Obecně rostou mzdy řemeslníků, kdy si ti zruční mohou vydělat přes 80 tisíc měsíčně, ovšem dělnické pozice v méně specializovaných odvětvích nevydělají ani polovinu, jejich měsíční mzda se pohybuje kolem 27 tisíc korun.
Kromě oborů a úrovně seniority se na výši mzdy výrazně podepisuje také místo vykonávání profese. Nejvyšší mzdy jsou tradičně v Praze, Středočeském kraji a Jihomoravském kraji, kde je průměr 55 000 Kč měsíčně. Naopak nejnižší průměr okolo 35 000 Kč vykazuje Karlovarský a Ústecký kraj.
Lidé si často tyto souvislosti neuvědomují a mají o svém ohodnocení nereálné představy. Podle průzkumů mají uchazeči, zejména u juniorních a nekvalifikovaných pozic, často vyšší očekávání, než je realita trhu. V některých oborech, jako jsou IT nebo marketing, ale uchazeči požadují zpravidla odpovídající mzdy.
Velké rozdíly jsou i mezi státním a komerčním sektorem pracovního trhu nebo jestli zaměstnanec pracuje pro českou, anebo mezinárodní firmu.
Soukromý sektor oproti tomu státnímu nabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. Oproti tomu práce ve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delší dovolené. Co se týče zahraničních firem, zaměstnanci mají obvykle vyšší mzdu a širší balíček benefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu nebo nadstandardní zdravotní péči.
Zdroje: Kupi.cz, Advantage Consulting, Český statistický úřad