Právní rámec pro vztah zaměstnavatel–zaměstnanec prochází turbulentním obdobím. Některé novely zákoníku práce vyšly už v říjnu 2023, další začaly platit letos v lednu a v červenci. Nyní mají poslanci na stole další rozsáhlé úpravy, které by měly začít platit od ledna 2025. Které to jsou?
Zákoník práce je v České republice evidován jako zákon č. 262/2006 Sb. a platí od 1. ledna 2007. Ovšem za svou existenci prošel celou řadou změn, a jak už bylo zmíněno, celá várka upravujících novel vyšla i v letech 2023 a 2024. Od ledna 2025 by mělo dojít k dalším více či méně atraktivním změnám.
„Flexibilní novela zákoníku práce, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo, přináší řešení, jak rozhýbat ‚zamrzlý‘ trh. Jejím cílem je modernizovat pravidla, zjednodušit pracovní vztahy a vytvořit podmínky, které budou lépe odpovídat potřebám dnešní doby. Novela by měla být impulsem, který oživí pracovní prostředí a přispěje k větší flexibilitě, předvídatelnosti i rovnováze na trhu práce,“ okomentovala novelu Olga Hyklová, ředitelka HR agentury Advantage Consulting.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo tuto novelu už v létě, ale všechny úpravy nebyly schváleny. Nová pravidla by do pracovního prostředí měla přinést větší flexibilitu, podpořit sladění pracovního a rodinného života nebo zefektivnit pracovní proces.
Pokud zaměstnanec dá výpověď, nebo ji naopak dostane, nově by výpovědní lhůta měla běžet ode dne doručení výpovědi zaměstnavateli, nikoliv až od prvního dne následujícího měsíce. Tato úprava by měla přispět k větší efektivitě rozvázání pracovního poměru.
„V současné době to funguje tak, že pokud zaměstnanec podá výpověď například k 15. září, výpovědní lhůta začne běžet až od 1. října a skončí k 30. listopadu. Nově zaměstnanec, který podá výpověď například 15. 9., skončí pracovní poměr k 15. 11. V určitých případech dojde i ke zkrácení výpovědní lhůty na jeden měsíc, zejména v případech významných pochybení zaměstnanců,“ vysvětluje Hyklová.
Další z novinek chystané novely je delší zkušební doba jak pro řadové zaměstnance, tak pro manažery. Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu argumentovalo tím, že u specifických odborných pozic byla aktuální délka zkušební doby nedostatečná. Běžná délka zkušební doby dosud byla 3 měsíce, na vyšších pozicích pak 6 měsíců.
„Novela umožní po vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem její prodloužení. U řadových zaměstnanců bude moci trvat až čtyři měsíce, u vedoucích zaměstnanců až osm měsíců. Delší zkušební doba umožní lépe ověřit schopnosti zaměstnanců a snížit tak náklady na případné přeobsazování pozic,“ popsala Marcela Vyskoková z Advantage Consulting.
Pokud matka během pracovního poměru odešla na „mateřskou“, přesněji řečeno na rodičovskou dovolenou, zaměstnavatel jí nemusel garantovat nástup do stejné pozice, stačilo zaměstnanci přiřadit pozici s obdobnou náplní práce. Nyní je zaměstnanec, kterým samozřejmě může být také muž vracející se z rodičovské dovolené, více chráněn.
„Aktuálně zákoník práce neřeší, kdy přesně se zaměstnanec po rodičovské do práce vrací. Zaměstnavatel má jen obecnou povinnost, pokud je splněna podmínka návratu do tří let věku dítěte, přidělit pracovní místo odpovídající sjednanému druhu práce v pracovní smlouvě. To by se mělo úderem 1. ledna změnit. Pokud se zaměstnanec vrátí do práce z rodičovské dovolené do dvou let věku dítěte, zaměstnavatel mu musí držet jeho původní pozici,“ říká Vyskoková.
Zároveň dodává, že pokud se zaměstnanec vrátí ne do 2, ale až do 3 let dítěte, na stejné místo už nárok mít nebude. Zaměstnavatel mu může přidělit jakoukoliv pozici, která je stejně druhově vymezena podle původní pracovní smlouvy.
Zaměstnanec bude nově moct okamžitě zrušit pracovní poměr ze zdravotních důvodů. Došlo-li ke ztrátě zdravotní způsobilosti následkem výkonu práce, dostane odstupné, a to nově od pojišťovny zaměstnavatele.
„Od ledna 2025 by měla zaměstnanci při skončení pracovního poměru z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti například vlivem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vyplácet odstupné pojišťovna. Respektive zaměstnanec náhradu obdrží od svého zaměstnavatele, ale tomu ji v plné výši uhradí pojišťovna, u které je ze zákona pojištěný,“ vysvětluje Hyklová.
Výše odstupného zůstane stejná jako doposud a činí dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku. Odstupné do letoška vyplácel zaměstnavatel, což mohlo být zejména pro menší podniky likvidační.
Zeleninová polévka s drožďovými knedlíčky je super tip na rychlé a výživné jídlo. Připravená z vývaru bude chutnat dětem i dospělým.
Novinky v zákoníku práce se týkají také mladistvých. Ti budou moct chodit na oficiální brigády už od 14 let a vykonávat určité práce v době hlavních letních prázdnin. Nemusí mít ukončenou povinnou školní docházku. Není ale možné dělat jakoukoliv práci, ta musí být přiměřená psychické a fyzické vyspělosti, schopnostem a způsobilosti dětí. Tato změna má podpořit mladé lidi v praxi a v lepším budoucím plnohodnotném uplatnění na trhu práce.
Také cizinci pracující v ČR se dočkali požadované změny. „V případě, že je zaměstnancem cizinec, na základě novely se může domluvit na výplatě v cizí měně nehledě na místo výkonu zaměstnání,“ řekla k novele Olga Hyklová. Dosud zaměstnavatelé vypláceli mzdy v českých korunách a žádný zákon jim nepřikazoval vyplácet mzdu například v eurech nebo dolarech. Českým zaměstnancům bude odměna chodit dál v českých korunách, pokud jim zaměstnavatel z vlastní vůle nenabídne jinou alternativu.
Novela řeší také otázky valorizace minimální mzdy, odměny za práci v noci nebo o víkendu na DPP/DPČ nebo rozvolnění pracovní doby.
Zdroje: Kupi.cz, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Právní prostor, Advantage Consulting