Co byste měli vědět o tuňáku v plechovce? Cena není zárukou kvality

Zatímco na hubení tuňáků obecných či velkookých mají největší podíl viny obyvatelé Asie, jsou tady i další druhy, na jejichž ohrožení nesou vinu i lidé z ostatních koutů světa.

Tito tuňáci jsou v konzervách, které zcela běžně nakupují spotřebitelé po celém světě. Mohou ale obyčejní nakupující ovlivnit to, jak moc a jakým způsobem budou ryby z oceánu loveny? Pojďme se nejprve podívat na to, jak se vlastně tuňáci dnes loví.

Nešetrné způsoby lovu

Lov tuňáků lze rozdělit na zcela nešetrné a šetrnější způsoby vzhledem k tomu, jak moc ovlivňují podmořský svět. V první řadě by měly být loveny hlavně žádané druhy tuňáků, nikoliv také mečouni, žraloci, želvy, delfíni, velryby a jiní mořští živočichové, kteří při nešetrném lovu v sítích nakonec často také končí.

Tyto způsoby lovu se už nedají příliš považovat za rybolov v pravém slova smyslu, ale spíše za nemilosrdný průmyslový proces podobný drancování, kterému příliš nezáleží na zachování podmořského ekosystému.

Vedlejší úlovek

Slyšeli jste někdy o tzv. vedlejším úlovku, anglicky „bycatch“? Tento termín označuje mořské živočichy, a to včetně těch velice ohrožených, kteří se do sítí na lov tuňáků dostanou zcela nechtěně. V naprosté většině případů ovšem vylovení nepřežijí a do moře jsou buď vráceni mrtví či téměř mrtví.

Purse Seine s FADs

Nejvíce škody při lovu tuňáků napáchají tzv. košelkové nevody neboli kruhové zátahové sítě (purse seine) používané se speciálními zařízeními určenými na shlukování ryb (FADs – Fish Aggregating Devices).

Košelkové nevody jako takové nejsou problémem, ba dokonce je Greenpeace považuje za přijatelnou alternativu při lovu tuňáků. Nicméně právě v kombinaci s FADs nabírá tento způsob lovu zcela jiných, pro mořský život doslova devastujících rozměrů. Tato zařízení totiž nalákají spolu s tuňáky i obrovské množství ostatních mořských živočichů.

Gillnetting

Na černém listu je také způsob lovu, který se v angličtině nazývá gillnetting. Jedná se o nylonovou síť, která je konstruována tak, aby se do ní chytily jenom hlavy ryb. Když se ryba snaží uniknout, do sítě se zamotá ještě víc.

Gillnetting je nebezpečný pro želvy a ostatní mořské živočichy, kteří se mohou po zamotání utopit či dostat do řezných ran infekci a na následky zranění zemřít.

Longlining

Nejčastěji se tento způsob lovu používá na tuňáka žlutoploutvého. Jedná se o velice dlouhé lano, řádově v desítkách kilometrů, na které jsou zavěšeny háčky s návnadou. Tato návnada samozřejmě kromě tuňáků naláká i velké množství jiných mořských živočichů, kteří se tak poté stávají nezamýšleným vedlejším úlovkem.

Tuňáka lze lovit i šetrněji

Lovit tuňáky se dá pochopitelně i šetrněji, než jak je tomu u předešlých způsobů. Nejšetrnější by bylo nelovit je vůbec, to je ovšem prakticky nemožné. Z pohledu Greenpeace jsou tedy přijatelné dva způsoby:

FAD-free Purse Seine

Zde se jedná o kruhové zátahové sítě (purse seine) bez použití FADs. Sítě jsou použity na hejno tuňáků, kdy je počet vedlejších úlovků mnohem nižší než s FADs.

Pole & line

Tato metoda lovu je nejšetrnější možnou alternativou. Spočívá v rybaření na prut a vlasec. Množství vedlejších úlovků je zde tak minimální. Velkou výhodou je, že rybáři mohou vybírat velké tuňáky a nedospělé vracet zpět do vody.

Nelze nicméně říct, že by rybaření s prutem a vlascem bylo nejlepším možným způsobem lovu tuňáků. Je to sice postup šetrný k mořskému ekosystému, ne už ale tolik ke zbytku planety. Uhlíková stopa, kterou po sobě lodě při lovení pomocí pole & line rybáři zanechávají, je totiž na tunu ryb větší než u purse seine.

Jaký druh tuňáka je nejméně ohrožený?

V konzervách určitě nenajdete maso tuňáka obecného (Thunnus thynnus), ani Bigeye (Thunnus obesus), protože jsou velmi drazí a prodávají se v luxusních restauracích na sushi, sashimi či steaky. Tyto druhy tuňáka jsou dnes až kriticky ohrožené.

V konzervách se však už setkáte s tuňákem žlutoploutvým (Thunnus albacares) či tuňákem křídlatým (Thunnus alalunga). Oba druhy jsou ovšem považovány za relativně ohrožené. Upřednostnit byste tedy ideálně měli tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis), který je zatím považován za nejlépe udržitelný druh.

Co zmůžeme my z pozice zákazníka?

Je důležité uvědomit si, že důvodem lovu tuňáků jsme jen a pouze my, zákazníci. A právě v našich silách by tedy mělo být přimět svým jednáním obchodníky, aby dávali přednost rybářům respektujícím principy trvale udržitelného rybolovu.

To, jestli byl tuňák chycen způsobem na prut a vlasec, určitě poznáte podle etikety. A podobně se výrobce jistě rád pochlubí i způsobem lovu FAD-free Purse Seine. Typickým příkladem mohou být konzervy Marks & Spencer, které již tuto informaci nesou.

A pokud informace nejsou k nalezení, můžete na prodejce zatlačit a na způsob rybolovu se začít ptát. A kdo ví, možná jednou přeci jen začne obchodník etičtější rybáře lovící více udržitelnými metodami upřednostňovat.

Tesco stáhlo tuňáky z prodeje kvůli nešetrnému lovu

Jako dobrý příklad může posloužit britské Tesco, které už v roce 2016 stáhlo z prodeje konzervované tuňáky od firmy John West právě kvůli jejich destruktivním rybolovným praktikám.

Podle čeho v obchodě vybírat konzervovaného tuňáka?

Jak tedy nakupovat, abychom i my svými rozhodnutími v obchodě přispěli svou troškou k záchraně mořského ekosystému? Pokud vám oči dobře neslouží, určitě se vám bude hodit kapesní lupa. Zapotřebí bude totiž začít číst to, co se píše na etiketách.

• Mezi relativně šetrné způsoby rybolovu patří Pole & Line nebo FAD-free Purse Seine.
• Tuňák pruhovaný je v současnosti ohrožený nejméně. Ostatní druhy jsou na tom však hůře.
• Pokud na konzervě potřebné údaje nenajdeme, teoreticky pro nás může být tím nejlepším řešením prostě si ji nekoupit.

Zdroje: Kupi, Seafood Watch, Live Frankly, Marine Stewardship Council