V módním světě spojuje eleganci s vášní a kubánským temperamentem. Návrhář Osmany Laffita je známý svým osobitým stylem. S důrazem na kvalitní materiály a originální střihy vytváří modely, které oslovují nejen české publikum, ale získávají si pozornost i v mezinárodním prostředí. Kromě navrhování si Osmany získal širokou podporu díky svým názorům na módu, udržitelnost a kulturní rozdíly, čímž se stal významnou postavou na módní scéně. Kdo je podle něho pravým návrhářem? Jak se staví k nakupování potravin a proč se dle jeho názoru z Prahy nestane mekka módy?
Osmany Laffita je kubánský módní návrhář, který se stal známým nejen díky navrhování kousků, v nichž se odráží jeho nezaměnitelný elegantní styl se špetkou extravagance. Kromě módy se může pochlubit také vlastní kolekcí parfémů, knihou nebo zábavným pořadem Kafe u Osmanyho, během kterého prozrazuje střípky ze svého pestrého života.
Největší šok? Když to shrnu, tak pro mě všechno byl takový jeden šok a velká změna. Především odlišná kultura. Konkrétně například hudba byla úplně jiná, než kterou jsme poslouchali v Latinské Americe. Vzpomínám si, že na diskotékách hrála živá hudba, jako například imitace Samanthy Fox. Bylo to zvláštní. Když jsme si objednali vaše typické knedlo vepřo zelo, tak jsme ho chtěli jíst rukama, protože jsme nevěděli, jak na to.
Když začínám tvořit kolekce, tak první, co si vybírám, je právě materiál. Teprve potom začínám navrhovat. Materiál je mojí inspirací pro celý návrh oděvu. Důležité je, aby mě upoutal a líbil se mi hned na první pohled. Velice rád používám žoržet a hedvábí. Jak jsem již řekl, materiál je velice důležitý pro moji tvorbu. Jsou však návrháři, kteří nejdříve navrhují, a pak až nakupují látky. Já to dělám přesně naopak, nejdříve látka, poté návrh.
Největší inspirací je pro mě sklenička dobrého vína a nějaký hezký film. Nejsem takový ten typický inteligentní návrhář, aby mě inspirovala příroda nebo moře, to už jsem říkal několikrát. Mně moře nic neříká, já jsem na moře zvyklý od dětství a nikdy mě neinspirovalo při tvorbě nových kolekcí. Příroda je to samé. Já si raději pustím nějakou hezkou romantickou hudbu, k tomu naleji sklenku vína a tvořím.
Praha nikdy nebude mekkou módy, stejně jako Česká republika nikdy nebude mekkou dobrého vína. To ale neznamená, že to, co se tady vyrábí, není dobré. Jsou tu dobří návrháři a dobré výrobky, ale bohužel nám tady chybí synergie, která existuje třeba v Paříži, Miláně nebo New Yorku. Musím také zdůraznit to, že pro český národ je důležité mít hlavně velké auto a dům. Bohužel jsou někteří miliardáři a politici, kteří vypadají, jako když je móda vůbec nezajímá. Tak to je. Češi nemají módu v DNA.
Pro mě je to hodně řečí o ničem. Jaká udržitelná móda, když je každých šest měsíců nová kolekce? To jde proti sobě. Opravdová udržitelná móda by byla, kdybyste kupovali jen každých pět let nové věci. Pokud to tak není, tak jsou to jen pouze klamavé informace, aby se o nějakých tématech hovořilo. Jako před pár lety, kdy se mluvilo každý den o hubených modelkách. Dnes už nikoho nezajímá, že jsou modelky hubené.
V životě si musíme vybrat, co je naše priorita. Zda to bude nové tričko z Indie s pesticidy, nebo eko textilní kousek, který budeme používat dalších pět let. Otázkou je, zda se musíme my sami omezit v našem přístupu k módě, nebo naučit továrny v Indii být ekologické a neznečišťovat špínou řeky a oceány.
Záleží na člověku, o kterého se jedná. Běžný zákazník z moravské vesničky není stejný jako 18letá fashionistka v Praze. Všeobecně pro český národ není móda až tak důležitá. Hlavní je mít co na sebe, pak můžu jít ven. V Itálii to třeba tak není. Všichni, tedy od paní pracující v supermarketu nebo pána pracujícího na benzince, milují módu a vypadají stále skvěle jako modelky na molu. To u nás tak není a nebude. Ale je také samozřejmě pravda, že od doby komunismu šla móda hodně dopředu. U návrhářů se mi zdá, že často zkouší být hodně zbytečně zajímaví neboli „být zajímaví za každou cenu“. Za mě je to veliká škoda. Móda je o kráse, ne o slávě jeho tvůrce, který se chce především objevit v časopisu.
Velice důležité je, aby žena měla v šatníku černé koktejlové šaty. Stačí jen doplnit nějaký náhrdelník nebo šátek. Pro muže by to měl být bezpochyby smoking. Většina mužů si myslí, že Black Tie znamená oblek a černá kravata, to ale určitě ne. Já mám smoking a frak. Frak se nepoužívá tolik, ale je důležité, aby ho člověk měl v šatníku, když přijde příležitost ho využít. Ale smoking by měl být v šatníku stoprocentně.
Podívejte se, být návrhářem je pro mě business. Já se tím živím! V dnešní době je každá švadlena, co má domácí šicí stroj, návrhář a každý 18letý kluk, který je trochu excentrický a kouří marihuanu, také. To pro mě není podstatné. Podstatné je, jestli jste vydržel na trhu 20 let a jste v zisku. Pak vás uznávám jako úspěšného návrháře. Nestačí mít dva články v bulváru.
Určitě dávám přednost bio produktům, nechci jíst pesticidy.
Já mám zahradu a jím potraviny, které rostou podle sezóny, ale oceňuji bio sekce a velké online potravinové prodejce.
Bydlím na vesnici, kde není možnost si koupit biopotraviny, takže není jiné řešení než objednávat online.
Chodím nakupovat pouze oblečení. Vše ostatní pro mě nakupuje můj partner Guy.
Teď už ano.
Když něco kupuji, tak proto, že se mi daný produkt líbí, ne že je ve slevě.
Mrkvové chipsy jsou zdravější variantou klasických brambůrků, zkuste je proto připravit svým dětem jako alternativu. Jistě si je oblíbí. Navíc je tento recept velmi rychlý a jednoduchý, vaše děti se tedy mohou zapojit do přípravy také.
Opečený banán s karamelovou omáčkou a strouhaným kokosem je vynikající dezert, který stojí za to vyzkoušet. Servírovaný společně s kopečkem zmrzliny nebo vyšlehanou smetanou jistě zaujme i ty největší gurmány.
Nakoupíte plantain nebo úplně zelený banán. Nakrájíte na kousky asi 3 cm široké a usmažíte v oleji. Na závěr hodně osolíte. Je to lepší než brambůrky!
Zdroj: Kupi