V posledních týdnech šplhají ceny másla do nekonečných výšin. Kostku koupíte bez akční slevy i za téměř 70 korun. Co stojí za zvyšováním cen a kdo na tom vydělává nejvíce?
Důvody pro zvyšování cen mohou být všelijaké. Někdy to může být zvyšování cen za energie, jindy zase nedostatek nějaké suroviny. A občas se stane, že si někteří prodejci zkrátka navýší marži jen tak. Jak je to ale v případě zdražování másla, jehož průměrná běžná cena se od letošního ledna zvýšila o 27 procent?
„Dle dat nákupního rádce Kupi.cz, který monitoruje ceny v hypermarketech a supermarketech, se průměrná akční cena másla v měsíci říjnu pohybovala okolo 54 Kč za 250g balení. Nejnižší cena v rámci letákových akcí pak byla 39,90 Kč. V listopadu zatím zůstávají průměrné akční ceny másla na podobné hodnotě, tedy 54,70 Kč za 250g balení a nejvýhodněji 250g kostku másla pořídíte v akci za 43,90 Kč.“ popisuje Monika Kopčilová, datová analytička Kupi.cz.
Vysoké ceny másla, které jsme už nejspíš zaznamenali všichni, mají hned několik důvodů. Jedním z nich je nedostatek mléčného tuku, což je pochopitelně ta nejdůležitější surovina pro výrobu másla.
„Nejen český, ale i celý evropský trh se potýká s nedostatkem mléčného tuku. Přestože Česká republika má jednu z nejvyšších užitkovostí na světě, pokles tučnosti je u nás bohužel dlouhodobý. Je to zapříčiněno změnou struktury stáda a šlechtěním dojnic na vysokou užitkovost a nižší obsahové složky. Česko má po Řecku druhou nejhorší tučnost mléka v EU,“ vysvětluje pro Kupi Marek Zemánek, tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR. „Tuzemské mlékárny tak musí kupovat smetanu, z níž se pak máslo vyrábí, i ze zahraničí a za evropské tržní ceny. Zatímco výrobci v lednu nakupovali smetanu za 60 Kč/kg, v současné době dosahuje hodnoty i přes 100 Kč/kg,“ dodává Marek Zemánek s tím, že výrobci aktuálně spotřebují více mléčného tuku, než kolik krávy v současné době nadojí.
Spolu s máslem roste nepatrně také cena mléka, a to už 13 měsíců v řadě. I když se jedná jen o zvýšení v rámci haléřů, výrobcům se tím i tak zvyšují náklady. Důvodem je i to, že na výrobu jedné kostky másla se použije přibližně 22 litrů mléka, což může ve výsledku mít už citelnější vliv na výslednou cenu másla.
Ceny másla nejdříve zdražili samotní výrobci, kteří mají z pochopitelných důvodů vyšší náklady na výrobu. V září meziměsíčně zvedli cenu asi o 15,8 Kč/kg. Potíž je v tom, že cenu zvýšily i obchodní řetězce. Podle ČSÚ však zdražily mnohem víc než samotní výrobci, a to o 26,93 Kč (po odečtení 15% DPH). Podle Potravinářské komory není žádný důvod, aby musela být cena másla obchodními řetězci takto zvýšena.
Oslovili jsme některé odborníky a také zákazníky v pražském supermarketu s otázkou, kdo podle nich nese odpovědnost za vysoké ceny másla a kdo z této situace profituje.
Jana Nováková, ekonomka: „Podle mého názoru je hlavním viníkem zvyšování cen másla nedostatek mléčného tuku, který je klíčovou surovinou. Situaci zhoršuje i to, že mléčné farmy se více zaměřují na vyšší užitkovost a méně na obsahové složky jako tučnost. To nutí mlékárny nakupovat mléčný tuk ze zahraničí za vyšší ceny. Nejde tedy jen o trend v České republice, ale o celoevropský problém.“
Petr Kučera, obchodní zástupce maloobchodního řetězce: „Vysoké ceny másla lze přičíst hlavně výrobním nákladům, které se promítají do koncových cen. Obchodní řetězce nemají moc prostoru pro manipulaci s maržemi, jak se často uvádí. Zvyšující se ceny energií a dopravy se promítají do všech aspektů výroby a distribuce, což náklady ještě zvyšuje.“
Eva Dvořáková, důchodkyně: „Z mého pohledu je situace neudržitelná a mám pocit, že se obchodní řetězce snaží využít situace k vlastnímu zisku. Ceny másla rostou rychleji než ceny jiných mléčných výrobků a mám podezření, že je to dané i vyššími maržemi na straně obchodníků. Jako spotřebitelka bych uvítala větší transparentnost v tom, co konkrétně ovlivňuje konečnou cenu.“
Tomáš Svoboda, zemědělec: „Problém vidím v dlouhodobé strategii zemědělství zaměřené na kvantitu místo kvality. Chov dojnic na vyšší užitkovost vede k nižší tučnosti mléka, což zásadně ovlivňuje výrobu másla. Zemědělci pak musí reagovat na zvýšenou poptávku po mléčném tuku z ciziny, což je dražší. Je to začarovaný kruh, který vyžaduje systémovou změnu.“
Zdroje: Potravinářská komora ČR, Kupi