Prolistují klidně celý časopis, stránku po stránce. Zadarmo si přečtou, co je zajímá a pak tiskovinu vrátí zpátky do regálu. A odejdou. „Rychločtenáři“ nejsou v obchodech žádnou novinkou, otázkou ovšem je: Mohou to vůbec dělat? A jak se na to tváří sami zákazníci? Platí poctivě za každý výtisk, nebo někdy neodolají a počtou si bez placení? Zeptali jsme se jich.
Ačkoliv se to obchodníkům líbit nemusí, placení za prohlížení si časopisů a novin v obchodech není nijak vymahatelné. Nakouknout tak může každý, a pokud to některým vykukům trvá dlouhé minuty a stihnou při tom přečíst celý výtisk, žádný zákon jim explicitně nenařizuje, aby za něj následně také zaplatili. Prodejci tak mají v této situaci svázané ruce, proto většina z nich občasné čtenáře nijak neřeší.
„Spíš si toho někdy všímám v těch velkých hypermarketech, kde je to anonymnější. Tady není na postávání ani moc místa,“ popsala nám svou zkušenost oslovená prodavačka trafiky a dále dodala: „Stejně bych s tím ale nic moc neudělala ani tady, oni ti zákazníci by po napomenutí nebo upozornění stejně odešli a nic bych jim nemohla. Můžu jen sledovat, jestli ten časopis nějak neničí.“
Právě v situacích, kdy zákazníci při prohlížení tiskoviny poničí – zašpiní je, potrhají, rozbalí z igelitového obalu apod. – po nich mohou prodejci požadovat jejich zaplacení. Stejně jako je tomu při znehodnocení jakéhokoliv jiného zboží, které se vinou špatného zacházení ze strany zákazníka stane neprodejným. I v tomto případě však záleží na okolnostech. Zatímco k natržení obálky nebo stránky může dojít omylem, otevření plastové fólie je jednoznačně úmyslným činem.
Zapomínat by zákazníci neměli při prohlížení nebo čtení novin a časopisů u regálů ani na zásady slušného chování. „Právo kupujícího by však nemělo být bezbřehé a určitě by neměl svým čtením omezovat jiné potenciální zájemce o koupi, a to hlavně v případě posledního výtisku,“ uvedl například pro iDNES Viktor Kubuš z poradenské skupiny V4 Group.
A co na pročítání si tiskovin bez zaplacení říkají přímo zákazníci? Většina z těch, které jsme v obchodech nebo trafikách oslovili, ho považuje za neslušné.
„Za kino nebo výstavu přece taky musíme zaplatit, a taky se jen díváme. Co ty lidi nenapadne, aby ušetřili pár korun?“ podivil se pro Kupi pan Miroslav.
„Pokud na zboží nemám, tak ho přece nekoupím. Ale dlouhé roky jsem pracovala jako prodavačka a tak si dokážu představit, že tady k těm lidem, co si čtou noviny a pak bez placení odejdou, patří hlavně ti, kteří by na ně bez problémů měli,“ sdělila nám zase jiná zákaznice.
Někteří oslovení také zmiňovali hygienickou stránku problému (například když si lidé nasliní prsty k otáčení stránek), některým vadil všeobecný princip užití nezakoupeného zboží.
„Nikdo nechce platit plnou cenu za něco, co před ním někdo už použil. I když jde o pár kaček za časopis. Kvůli takovým beru vždycky noviny nebo časopisy zezadu nebo z prostředku hromádek. I když je to možná blbost, nikdy ale ne ty vystavené první,“ popsala nám svůj úhel pohledu paní Alena.
Mezi respondenty se pak našli i tací, kteří občasné prolistování přiznali, vždy však s ohledem na ostatní zákazníky i prodejce, respektive jejich zboží.
„Někdy si magazíny prolistuju, abych zjistila, zda mě zaujmou. Většinou si pak ale jeden vyberu a ten koupím. Nikdy bych nestála jen tak v obchodě a nečetla si každou stránku,“ uvedla další oslovená zákaznice supermarketu.
„Jako že bych si vyšel do trafiky cíleně přečíst celé noviny a pak zase jako by nic odešel? Tak to určitě ne. Většinu novinek si přečtu na internetu, takže u tištěných jen přemýšlím, zda se vyplatí koupit. Někdy nakouknu, zběžně přečtu obsah, ale to je vše,“ popsal nám zase pan Radek.
„Přiznám se, že občas si tady u regálu krátím čas při čekání v nákupáku, než si manželka oběhá, co potřebuje. A nahlédnu třeba do svého oblíbeného časopisu. Pokud ale nekoupím, prohlížím opatrně,“ vysvětlil pro Kupi pan Milan.
Nakonec bylo i pár těch, které čtení periodik bez zakoupení u jiných nakupujících nepohoršuje a nepovažují takové chování za žádný velký prohřešek.
„Když se nic nezničí nebo lidi nemají špinavé ruce, je mi to jedno. Nic hrozného na tom nevidím. Mnohem víc mi u jiných zákazníků vadí osahávání pečiva nebo zbytečné přehrabování se v ovoci,“ sdělila nám například zákaznice Jana.
A co vy? Vadí vám v obchodech čtenáři novin a časopisů bez placení? Nebo se vám taky čas od času stane, že nakouknete a na chvíli se začtete?
Zdroje: Kupi, iDNES