Skupina poslanců představila návrh zákona, který by zakázal prodej energetických nápojů nezletilým mladším 15 let. Úplně by například zmizely z automatů a kantýn ve zdravotnických zařízeních. Důvodem je narůstající konzumace slazených kofeinových drinků mezi dětmi a s tím spojené fyzické i psychické potíže. Co všechno by se přijetím zákona změnilo?
Neomezený přístup dospívajících k energetickým nápojům představuje celosvětový problém. Po vzoru vrstevníků nebo influencerů na sociálních sítích si s plechovkou drinku, který by správně měl být určený starším, než jsou oni, připadají „cool“, nezávislí a dospělí, ve skutečnosti si již od nízkého věku budují nezdravou závislost spojovanou s obezitou, kardiovaskulárními problémy nebo depresemi.
Také proto vypracovali někteří poslanci návrh zákona zakazujícího prodávat nebo podávat energetické nápoje mladistvým. V září navrhovali omezení do 18 let, nyní v říjnu přišli s pozměněnou verzí, která by věkovou hranici snížila na děti do 15 let.
Na základě navržené legislativy by se například energetické nápoje vůbec nesměly prodávat ve zdravotnických a školských zařízeních nebo na akcích, jejichž cílovou skupinou budou děti. Z internetu by zmizet nemusely, provozovatelé e-shopů by však nově získali povinnost zajistit, že v okamžiku prodeje nebo předání zboží dojde k ověření věku spotřebitele. Stejně jako v jakýchkoliv kamenných prodejnách.
Zákaz by se týkal také reklamy. Ta by například nesměla podle návrhu poslanců „nabádat k nestřídmému užívání energetických nápojů, cílit na děti mladší 15 let, vytvářet dojem, že konzumace energetických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu a tvrdit či vytvářet dojem, že energetický nápoj má léčebné vlastnosti nebo že jeho konzumace je prostředkem řešení osobních problémů.“
V neposlední řadě by se na základě dodatečné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví mohlo změnit i označování obalů energetických nápojů, jejich vzhled nebo požadované složení.
Jak potom uvádí poslanci v důvodové zprávě, mezi mládeží existuje problém s rizikovou konzumací energetických drinků, přičemž na základě vědeckých studií a vyjádření odborníků plynou zdravotní rizika jak z obsahu kofeinu a taurinu a jejich synergie (u které nelze pro děti a mladistvé určit jednoznačně bezpečnou dávku), ale také ze sladké chuti.
Mezi potenciální problémy konzumace energetických nápojů u adolescentů lze potom řadit riziko obezity a nadváhy, vysokého krevního tlaku, nadměrné zubní kazivosti, riziko depresí, nervozity, pocitů úzkosti a poruch spánku i riziko rozvoje duševních poruch typu ADHD.
„Aktuálně evidujeme obrovské procento dětí s psychickými potížemi, děti jsou zranitelnější i citlivější. Zároveň náchylnější k různým formám online reklamy (influenceři). Obezita u dětí rapidně roste, a to i přes snahu o zvyšování nutriční gramotnosti na školách,“ vysvětlují dále poslanci v důvodové zprávě.
Navrhovaný zákaz prodeje energy drinků dětem mladším 15 let má i své odpůrce, mezi nimi Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN). Podle něho neexistují opodstatněné důvody k obavám a řešením by na rozdíl od restrikcí mělo být posílení osvěty a edukace dětí, jejich rodičů i učitelů.
„Zásadním problémem návrhu je to, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné. Energetické nápoje jsou bezpečné a kvalitní produkty, to potvrzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA),“ uvedla výkonná ředitelka SVNN Veronika Jakubcová.
Svaz jako argument používá také výsledky studie Katedry výživy člověka Varšavské univerzity z roku 2017, podle níž jsou nejčastějšími zdroji příjmu kofeinu mezi dospívajícími (10–18 let) především černý čaj, káva nebo kolové limonády, a pouze ze 6 % energetické nápoje.
Jak nicméně ukazují závěry novějších výzkumů, za poslední roky se pití energeťáků stalo mezi školáky populárnější a případů konzumace rapidně přibývá. Potvrzuje to například česká část mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children neboli Zdraví a životní styl dětí a školáků), která byla realizována v roce 2019 a poté opět v roce 2022.
Novější data ukázala, že alespoň dvakrát týdně pije energetické nápoje jedno z pěti dětí ve věku 11 až 15 let. Pravidelnou konzumaci potvrdilo každé čtvrté dítě ve věku 11 let, mezi patnáctiletými je to již každé třetí dítě. Výraznější tendence ke kupování a popíjení energy drinků potom mají spíše dívky, jejich počet se za poslední čtyři roky zdvojnásobil.
Úplný zákaz prodeje energetických nápojů osobám mladším 18 let byl již zaveden v Litvě a Lotyšsku, od ledna letošního roku je stejná úprava účinná i v sousedním Polsku.
Zdroje: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Zdravá generace (studie HBSC)