Stravovací návyky Čechů nepatří zrovna k těm ukázkovým. Evropský průzkum zkoumal to, jak jíme, a ukázal na naše nejčastější prohřešky při stravování. Příčinou jsou vysoké ceny, nízká vůle, ale i zavedené zvyky.
Ačkoliv je zdravá strava ve světě trendem, není standardem pro všechny země. Například čeští občané nepatří k těm, kteří se stravují ideálně, ostatně dle Státního zdravotního ústavu trpí nadváhou až 60 % Čechů.
Nový rozsáhlý průzkum ukázal překvapivá fakta o hřešení Čechů v rámci stravovacích návyků. Jako hlavní přičiny byly uvedeny například vysoké ceny potravin, které ovlivňují nejen zákazníky, ale i samotné provozovatele restauračních zařízení, ale také zavedené návyky.
„Rostoucí ceny jsou jednou z hlavních bariér zdravého stravování u nás. Podle dat z průzkumu Barometr FOOD za potraviny a obědy Češi nejčastěji utratí mezi 10 až 30 procenty svých příjmů. Polovina z nás navíc nad cenou jídla při vaření přemýšlí více než před rokem. Pokud by náklady na stravování dále rostly, 55 % Čechů plánuje snížit výdaje na nákup jídla a 93 % z nich by omezilo své návštěvy v restauracích,“ říká Aneta Martiškova, členka vedení společnosti Edenred.
Průzkumu se zúčastnilo 2 807 strávníků a 101 provozoven. Dle dostupných informací lidé mají dostatečné teoretické znalosti o zdravé a vyvážené stravě, ale praxe je jiná.
Čas, který strávíme u jídla, je stěžejní. Experti doporučují strávit u oběda minimálně 30 minut, realita je ale bohužel vzdálená. Přibližně 46 % Čechů sní oběd za méně než 20 minut.
„Jedním z důležitých aspektů, který se odráží na kvalitě našeho stravování, je prostředí a kolektiv, ve kterém se polední pauzy odehrávají. Důležitou rolí zaměstnavatele je zajistit, aby oběd v práci neprobíhal ve stresu a aby na něj zaměstnanci měli dostatek času. Kromě jejich zdraví se totiž kultura stravování v pracovním prostředí může podepsat i na jejich produktivitě,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu ochodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR.
„Vidíme také, že se mění chování zákazníků restaurací, na což musí provozovny umět reagovat, ať už nabídkou nebo způsobem obsluhy. Lidé jsou ochotni připlatit si za zážitek, a proto rostou útraty v kavárnách a kvalitnějších restauracích. U obědů ale zákazníci dávají přednost jednoduchosti a rychlosti. Pokud chodí obědvat mimo pracoviště, často volí fast foody a příliš nepřemýšlejí nad zdravotními dopady tohoto způsobu stravování,“ dodává.
Češi jsou milovníci masa a dokazuje to fakt, že ho na talíři mají někteří i pětkrát denně, přitom bezmasých alternativ je na výběr hodně a nabízí je až 97 % podniků. Doporučený denní příjem zeleniny je 400 gramů, což splňuje pouze 13 % Čechů.
„Konzumace zpracovaného masa je prokazatelně spojena s vyšším rizikem rozvoje chronických nemocí, a to i v běžně konzumovaném množství. Každých snědených 50 g zpracovaného masa denně, tedy množství odpovídající zhruba jedné nožičce párku, například zvyšuje riziko rozvoje rakoviny střeva. Naopak, co v české populaci chybí, je vyšší příjem zeleniny a celozrnných produktů, které jsou bohaté na vlákninu a klíčové živiny. Jejich dostatečný příjem pomáhá předcházet rozvoji chronických onemocnění, jako je třeba cukrovka, rakovina nebo srdeční problémy,“ vysvětluje Eliška Selinger, nutriční epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu. „Z pohledu veřejného zdraví je důležité zajistit, aby zdravá a vyvážená strava byla snadno dostupnou a samozřejmou volbou pro co nejširší část populace. Ať už skrze podporu vzdělávání nebo skrze veřejné politiky a strategie.“
Plýtvání je další z prohřešků, kterých se dopouštíme. Restaurace jsou na tom o dost lépe než jednotliví strávníci. Až 37 % jídla, které nesníme, končí v popelnici. Restaurační zařízení se ke zbytkům staví zodpovědněji – nabízejí zvýhodněné krabičky, nebo je dokonce darují, zároveň redukují počet zásob a regulují i velikost porcí.
„Kultura stravování v Česku je dlouhodobě ovlivněna historickými a sociálními faktory, které formovaly návyky a postoje lidí k jídlu. V současnosti však lze pozorovat pomalý posun směrem k většímu zájmu o zdravé stravování. Na jedné straně se stále více Čechů snaží zařazovat do svého jídelníčku čerstvé a nezpracované potraviny, na straně druhé však zůstává velká část populace zastáncem tradiční kuchyně, kde hraje roli komfort a jednoduchost přípravy jídel,“ říká Matyáš Fošum, ředitel oboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika ČR Ministerstva zdravotnictví.
Zdroje: Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví, Stob klub, WebMD