V příštím roce bychom se měli dočkat povinného zálohování PET lahví a podle všeho i plechovek, což děsí některé majitele menších obchodů. Dokonce i odborníci varují, že se z nich stanou skladiště odpadků. Jak to bude ve skutečnosti?
Ministerstvo životního prostředí v současné době pilně pracuje na revizi Zákona o obalech. Už nyní je jasné, že se zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Jaké výzvy však tento nový systém přinese?
Plánované zálohování PET lahví a plechovek bude povinné pro všechny obchody s prodejní plochou nad 50 m2. Malé obchůdky se bojí případných vysokých investic a také se obávají toho, jak budou PET lahve a plechovky skladovat. Na to, aby se nějakým způsobem připravili, navíc mají už jen několik měsíců.
Spotřebitelská studie společnosti TOMRA, která proběhla v několika evropských zemích naznačuje, že obchodníci se zálohovým systémem potíže nemají. Je sice třeba počítat s počátečními investicemi, ty však nejsou tak vysoké, jak by se mohlo zdát. Obchodníci mají spoustu možností, protože na trhu se nachází několik cenově přijatelných zařízení určených pro zálohování.
„Zavádění zálohového systému s sebou vždy přináší řadu otázek, očekávání i obav. Na základě našich zkušeností z více než 60 trhů a naší nedávné spotřebitelské studie z vybraných evropských zemí však můžeme říci, že zálohové systémy nepřináší menším prodejcům žádné zásadní nevýhody, naopak nabízí nové příležitosti. Spotřebitelé například stále více zohledňují otázku udržitelnosti, skrze zapojení do zálohování tak prodejci zákazníkům přináší možnost, jak se podílet na cirkulární ekonomice. Čeští prodejci mají navíc výhodu, že jsou již součástí systému výkupu zálohovaných skleněných lahví, zařazení PET lahví a plechovek tak pro ně nebude úplná novinka, nýbrž rozšíření stávajícího systému,“ říká Juraj Otta, Country Manager společnosti TOMRA Collection Slovakia.
Z průzkumu vyplývá, že zákazníci nevrací zálohované lahve příliš často, ale spíš 1–2x měsíčně, když nahromadí dostatečný počet PET lahví a plechovek. Zároveň si pro vracení vybírají spíše větší obchody, kam se vydávají na větší nákup. Také doufají, že tam bude proces vrácení rychlejší. K zahlcování malých prodejen tedy podle všeho nedochází.
Je pochopitelné, že má zálohový systém spoustu odpůrců, kterým se chystaná povinnost vůbec nelíbí. Mezi ně patří i Asociace českého tradičního obchodu, která reprezentuje především malé obchody.
„Již nyní třídíme efektivně a není problémem zákazníků a obchodníků, pokud se málo recykluje. Ano, jsou tu nové požadavky EU, podle kterých se musí třídění o zhruba 10 procent oproti současnému stavu zvýšit. Ministerstvo životního prostředí nepřipustilo seriózní diskusi o tom, zda by to jednoduše nezlepšila o něco větší efektivita stávajícího systému. A hlavně PET lahve a plechovky tvoří jen velmi malou část odpadu spojeného s obchodem. Co se bude dít s tetrapakovými obaly, obaly od mléčných nápojů, konzervami či doposud nevratným sklem? Je na stole rozumná strategie? Já o ní nevím. Nebo snad budeme v budoucnu všechen odpad, podobně jako by tomu mohlo nastat u PET lahví a plechovek, nosit do obchodů? Tudy přeci cesta nemůže vést,“ uvedl předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Pavel Březina v rozhovoru pro Deník.cz. Podle něj si z obchodů nosíme 7,6 procenta PET lahví a 4,1 procenta plechovek. Obaly od mléčných výrobků představují 21 procent a ačkoliv se jedná o mnohem vyšší číslo, zálohování těchto obalů se neplánuje.
Zdroje: ČTK Protext, TOMRA Collection, AČTO, Deník.cz