Že má vlastnoručně vypěstovaná zelenina mnohem více vitamínů i chuti, je známá věc. Co ale dělat, pokud nemáte vlastní zahrádku? Některé druhy zeleniny můžete snadno pěstovat i na balkoně nebo na parapetu. A i když jste k jejich vysázení promeškali jaro, nezoufejte. Mnoho druhů se dá v truhlíku pěstovat i na konci léta a na podzim – stihnete je tudíž zasadit ještě teď!
Ředkvičky jsou nenáročnou rostlinkou, kterou můžete snadno pěstovat v truhlíku na balkoně. Zasévat je lze i nyní v srpnu nebo na podzim. Aby se jim dařilo, potřebují hlubší nádoby (minimálně 30 cm) a semínkům – tedy budoucím kulatým plodům – dopřejte při výsevu dostatek osobního prostoru (rozestupy asi tři centimetry). Dostatečně je zalévejte, aby povrch půdy úplně nevyschl. A vyrůst jim zabere asi tak měsíc a půl.
V obchodech můžete vybírat ze semen různých odrůd ředkviček široké palety tvarů, barev i chutí. Tak či tak ale uvidíte, že na těch vlastnoručně vypěstovaných si pochutnáte mnohem více než na kupovaných.
Kupte se slevou Ředkvičky svazek.
Listový salát můžete pěstovat doma po celý rok. V teplejších dnech na balkoně, v chladnějších klidně i na parapetu. Semínka salátu je většinou nejlepší zasadit do truhlíků (například určených na muškáty), přičemž sklízet můžete zhruba za šest až osm týdnů. Většinu odrůd (například kadeřavý salát Dubagold, zeleno-vínový Dubared nebo Roden) lze pěstovat od jara do podzimu.
Podobně můžete sázet i rukolu či roketu setou. Semínka pořídíte v obchodě za cenu okolo 15–20 korun a bohatá úroda vám zajistí, že budete mít vlastnoručně vypěstovanou zásobu k dispozici po celý rok. Rukola totiž dobře snáší i menší mrazíky, a je proto vhodná k podzimnímu výsevu a sklizni začátkem zimy.
V srpnu stihnete ještě na balkon (do polostínu) nebo za okno zasadit i merlík listnatý neboli jahodový špenát. Pokud jste o něm ještě neslyšeli, jedná se o rostlinu se svěže zelenými, střapatými lístky a sytě červenými plody, které mají sladší chuť a mohou tvarem připomínat maliny či jahody.
Listy mají lehce nahořklou chuť a jsou bohatým zdrojem vitamínů A, C a K a vlákniny. Jsou výborné do salátů, pomazánek, marinád a dipů nebo je můžete povařit na způsob klasického špenátu. Plody lze spotřebovat syrové i povařené jako kterékoliv jiné bobulovité ovoce.
S postupně ubývajícími tropickými dny můžete klidně zasadit i klasický špenát. Je totiž chladnomilnější a nesvědčí mu přímé slunce, nádobu na pěstování tedy umístěte spíše na polostinné místo. Z tohoto důvodu je špenát ideální i na severněji orientované balkony. Potřebuje dost závlahy, zato ale roste poměrně rychle a po vysázení budete první lístky (velké asi pět centimetrů) sklízet zhruba za dva až tři týdny.
Výhodu mají ti, kteří bydlí v panelových domech se zateplenými a zasklenými lodžiemi. Zde můžete vytvořit i během chladnějších dnů teplejší podmínky a zelenině se tak bude při troše péče dařit po celý rok.
A co dalšího se při pěstování zeleniny na balkoně vyplatí vědět?